Článek
To, jak se Paradox prevence (Geoffrey Rose) projevuje v silničním provozu, je velmi názorné, protože zde se jasně střetává individuální pocit s populační statistikou.
Jádro paradoxu zůstává stejné: Malá změna rizika pro všechny řidiče vede k velkým úsporám životů v celé společnosti, ale individuální řidič tento přínos nevidí a cítí se znevýhodněn.
Příklad: Plošné snížení rychlosti
Typickým příkladem populační strategie v silničním provozu je plošné snížení rychlostních limitů (např. snížení maximální rychlosti v obci z 50 km/h na 30 km/h v zónách, nebo snížení rychlosti na dálnici o pár km/h).
1. Velký užitek pro populaci (Společnost)
• Snížení nehodovosti a úmrtnosti: I snížení průměrné rychlosti o malou hodnotu má obrovský dopad na bezpečnost, protože kinetická energie a brzdná dráha rostou kvadraticky s rychlostí. Snížení rychlosti znamená:
• Kratší brzdná dráha: Řidič stihne zabrzdit dříve, čímž se předejde nehodě.
• Nižší energie nárazu: Pokud k nehodě dojde, energie, kterou tělo oběti absorbuje, je mnohem nižší. Např. pravděpodobnost úmrtí chodce po srážce v rychlosti 30 km/h je řádově nižší než při 50 km/h.
• Celkový efekt: Tato malá změna sníží riziko všem (včetně těch, kteří nikdy nehavarují) a celkově v populaci zachrání mnoho životů a sníží počet těžkých zranění.
2. Malý užitek a vnímané náklady pro jednotlivce
• Nízká osobní motivace: Jednotlivec s nízkým rizikem (zkušený řidič, který nikdy neboural) snížení rychlosti vnímá primárně jako omezení a ztrátu času.
• Postoj řidiče: „Já jsem opatrný. Proč musím jezdit pomaleji kvůli nezodpovědným řidičům nebo kvůli nešikovným chodcům? Ty dvě minuty, co ztratím, mi nevadí, ale nevidím, že by mě to osobně chránilo před nehodou.“
• Vnímané náklady jsou okamžité:
• Ztráta času: I když je reálná časová ztráta minimální (na 5 km úseku ušetří zrychlení z 50 na 60 km/h jen asi 1 minutu), je to vnímané jako přímá, okamžitá nepříjemnost.
• Nižší komfort: Pocit, že se „ploužím“ nebo jsem nucen dodržovat nesmyslná pravidla.
Paradox prevence ukazuje, proč jsou populační, plošná opatření nepopulární u veřejnosti, přestože jsou nejefektivnější pro celkové veřejné blaho.
