Článek
Slovenský zpěvák Karol Duchoň byl hvězdou československého popu 70. a 80. let minulého století. Svého času byl jakýmsi „slovenským Karlem Gottem“. Prostě slovenským zpěvákem pop music číslo jedna, bez kterého se neobešla žádná velká česko-slovenská televizní show. Zejména pak ta silvestrovská. Ještě více na Duchoně asi sedělo označení „slovenský Tom Jones“, které mu „udělili“ v Německu.
Na rozdíl od Karla Gotta a Toma Jonese, kteří na své životní i profesní pouti překročili osmdesátku, prožili dlouhou kariéru a zpívali i ve velmi zralém věku, Karol Duchoň, který byl o jedenáct let mladší než Karel Gott, zemřel mladý. V pouhých 35 letech. Přesně 5. listopadu 1985. Zanedlouho tedy uplyne 40 let od jeho předčasného skonu. Jeho kariéra byla velká, ale krátká.
Narodil se v roce 1950 ve slovenské Galantě, v 15 tisícovém městě v Trnavském kraji. Hudební geny podědil po matce, jež byla původem z tehdejší Jugoslávie a svého jediného syna v muzice silně podporovala. Hrál od mládí na harmoniku, později přidal kytaru. Jeho otec byl ve městě ředitelem strojařského učiliště. Na základní škole byla jeho spolužačkou zpěvačka Eva Máziková.
Později šel studovat strojařskou průmyslovku v Partizánském. Střední školu však nedokončil. V osmnácti založil kapelu Cool Boys, s níž hrál a zpíval, jak bylo tehdy zvykem, na nedělních „čajích“. V době dovolené rodičů v Jugoslávii odjel tajně vystupovat s orchestrem Jaroslava Mikuly do zahraničí. Tak odstartovala jeho úspěšná kariéra. Za hranicemi prošel tvrdou školou barového zpěváka.
V roce 1968 spoluzaložil bigbeatovou skupinu The Ice Boys (Ľadoví chlapci). V roce 1969 začal zpívat s Evou Mázikovou ve skupině Braňa Hronca. V televizi vystoupil v Malé televizní hitparádě s převzatou písní Sugar Sugar, s názvem Uber pary. Tato píseň se stala přes noc známou a Karol Duchoň rázem velmi populárním zpěvákem. V dalších letech nazpíval duety s Marcelou Laiferovou, Dušanem Grúněm (Elena, ty si život môj, Vonia kakao), Janou Kocianovou a dalšími.
V 70. letech také velmi často spolupracoval se zpěvačkou Evou Kostolányiovou. V roce 1970 se poprvé zúčastnil soutěže Bratislavská lyra s písní Kto má ťa rád s hudbou Pavla Zelenaye a textem Milana Lasici. V roce 1973 spolu s Kostolányiovou získal na tehdy populárním festivalu stříbrnou Bratislavskou lyru s písní Chvála humoru s hudbou Igora Bázlika a textem Tomáše Janovice. O rok později si odnesl rovnou zlatou – s písní Zem pamätá.
V roce 1974 založil kapelu Prognóza. Roku 1975 úspěšně vystoupil na festivalu v japonském Tokiu s hitem Čardáš dvoch srdc. O dva roky později nahrál v Německu svoje první album pro společnost RCA. Německá kritika reagovala velmi pozitivně a nazvala ho slovenským Tomem Jonesem. V roce 1977 začal zpívat se skupinou Ľuba Beláka. Později spolupracoval s orchestrem VV-Systém Vlada Valoviča a od roku 1982 se skupinou Za-ja-ce Pavla Zajáčka.
Sedmdesátá léta byla pro Karola Duchoně velmi úspěšná. Jezdil na festivaly a častá turné do zahraničí. Po Švýcarsku, Německu, Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Sovětském svazu, Kubě či Francii. Chtěl zpívat, čemuž podřídil i bezvýhradnou loajalitu ke komunistickému režimu. Jako mnozí jiní podepsal také v roce 1977 Antichartu, která byla podpisovou kampaní významných kulturních osobností, zorganizovanou komunistickou vládnoucí moci jako odmítavá reakce na prohlášení Charty 77.
Karol Duchoň to však nezvládl. Neměl schopného manažera, který by to s ním myslel dobře a leccos by za něj dokázal ukočírovat a ohlídat. Dlouhodobá nadměrná konzumace alkoholu si začala po zdravotní stránce vybírat svoji daň. Od druhé půlky 80. let jeho hvězdná kariéra postupně bledla. Duchoňova životní pouť tak vzdáleně připomíná pozdější nepěkný osud české zpěvačky Ivety Bartošové, která také svůj boj s alkoholem a dalšími démony nezvládla a z tohoto světa odešla předčasně.
Z Duchoňova soukromí je známo, že se v roce 1973 oženil s Elenou Šurákovou. Narodila se jim dcera Danka. Později se rozvedli. V roce 1985 se oženil podruhé s hudební režisérkou Alenou Čermákovou. Byl na tom ale už v té době zdravotně špatně. O osm měsíců později zemřel na selhání jater.
K alkoholu se dostal, jak to tak někdy u umělců bývá, jako k „léku na trému“. S jeho pomocí se mladý zpěvák vyrovnával s náhlou popularitou, později také tlakem „papalášů“ a svého okolí a zájmem veřejnosti. Dokázal peníze rychle vydělat, ale také je velmi rychle zase utratit. Žil často ze dne na den. Na tyto skutečnosti a temné stránky Duchoňova života se také zaměřuje životopisné drama známého slovenského režiséra a příležitostného herce Petera Bebjaka, jenž má na svém kontě jako režisér řadu úspěšných realizací také v Česku. Například televizní seriály Kriminálka Anděl, Případy 1.oddělení, Četníci z Luhačovic či Devadesátky.
V roce 2006 byla Karolu Duchoňovi in memoriam udělena cena Aurel za celoživotní přínos do hudební kultury Slovenské republiky. V roce 2019 se v anketě Najväčší Slovák, kterou pořádal Rozhlas a televize Slovenska, umístil na celkovém historickém 78. místě.
Pro většinu českých diváků je jméno zpěváka neznámé. Karol Duchoň zemřel v období socialistické normalizace, v roce 1985. Z televizních vystoupení či koncertů si ho dnes pamatují už pouze lidé staršího data narození.
„Zpěvákova hvězda vyprchala v 80. letech, po jeho předčasné smrti ještě víc. A najednou před pár lety přišel comeback jeho písní. Nejen u pamětníků, ale pouští si ho i mladí lidé na večírcích, je slyšet na různých párty. Stal z něj nový fenomén,“ říká dnes v médiích režisér Bebjak o situaci na Slovensku, která je výrazně jiná než v Česku, kde Duchoňovy písně něco říkají pouze některým dříve narozeným.
Nový film o zpěvákovi vzbuzuje na Slovensku silné reakce. Jednu z nich prezentoval na sociálních sítích primátor zpěvákova rodného města Peter Kolek:
„Karol Duchoň je pro naše město velké jméno. V Galantě má svou ulici, bustu, pamětní místnost a každoročně si ho připomínáme prostřednictvím festivalu Kantiléna. Jsme na něj právem hrdí. Je pro nás symbolem hudby, výjimečného talentu, ale i lidského charismatu a srdečnosti,“ uvedl.
Primátor Peter Kolek se netají tím, že ho film hluboce zasáhl, ale jak sám řekl, nikoliv v pozitivním smyslu. Vyjádřil své rozčarování nad tím, jak tvůrci uchopili příběh zpěváka. Podle něj se zaměřili téměř výlučně na osobní selhání, závislosti a temné stránky života Karla Duchoně.
„Chápu, že tvůrci měli svou vizi. No jako primátor města, které je s Karolem Duchoněm úzce spjato, jsem z tohoto zpracování cítil zklamání. Možná lidé z jiných měst či zemí budou film vnímat jinak - ale my Galanťané, kteří ho považujeme za svého, jsme z tohoto obrazu cítili bolest,“ dodal dle slovenských médií současný primátor města.
Bouří se i někteří slovenští diváci, kterým se, dle slovenských médií, nelíbí, že režisér prý zpěváka vylíčil jako člověka, který se neustále podřizuje diktátu mocných a nemá vlastní názor ani na svůj vlastní písňový repertoár a je mu prý údajně jedno, co zpívá. Na sociálních sítích se dokonce objevují poněkud přehnané názory, že Karol Duchoň byl ve filmu vyobrazen jako mentálně opožděný závozník Otík z filmu Vesničko má středisková, který byl natočen roku 1985. Tedy shodou okolností ve stejném roce, kdy Karol Duchoň předčasně zemřel.
Jiní diváci po zhlédnutí filmu zase zmiňují, že ukázat Karola Duchoně jen jako alkoholika a místy dokonce hloupého, jim připadá až dehonestujicí. Existují ale také časté opačné názory diváků, kterým se film velmi líbil a oceňují Bebjakovo zpracování. Další zase zmiňují, že film je řemeslně zručně udělaný (režijně, kamerově i herecky), svižný, plný písniček, ale s předvídatelným příběhem o hvězdě, která vyletěla i padla příliš rychle.
Na Slovensku film vstoupil do kin 31. července. V Česku byl v předpremiéře představen na letním Karlovarském filmovém festivalu. V českých kinech se začíná promítat od 7. srpna. Každý si tedy může po jeho zhlédnutí učinit vlastní názor. Mladší mohou prostřednictvím tohoto filmu poznat jedno kdysi velmi slavné, dnes už v Česku zapomenuté jméno československé pop music. Starší si zase mohou připomenout písně a životní osud kdysi populárního a oblíbeného slovenského zpěváka. Ostatní si mohou počkat. Lze předpokládat, že film bude zanedlouho také ke zhlédnutí na některé z placených streamovacích platforem.
