Článek
Nejstarší dochované popěvky se sparťanskou tematikou se prý, dle klubového webu, datují do období první světové války, kdy v týmu úspěšně působil slavný komik Vlasta Burian, který byl svého času dokonce brankářem Sparty a jejím celoživotním velkým fanouškem.
První oficiální hymna Sparty, která spatřila světlo světa v roce 1936 byla od textaře Zemana, který zhudebnil skladatel Štraub. Pochod měl jednoduchý název „A.C. Sparta“.
To byl na dlouhou dobu poslední hudební počin spojený se Spartou. Socialistický režim příliš fotbalovým hymnám nepřál. Další píseň, stojící za zmínku, přišla až ve slavném pohárovém roce 1992. Jejím autorem je skupina Alkehol. Frontmani této rockové formace (kteří paradoxně nejsou fanoušky klubu) píseň složili pro své sparťanské kamarády z kultovní bubenečské hospody „Na Slamníku“.
V devadesátých letech se, po dlouhém období socialistického temna, se sparťanskými hymnami „roztrhl pytel“. Další stvořil Daniel Landa s fanouškem Bohemians a frontmanem Olympicu Petrem Jandou. Píseň s názvem „Do útoku“ nahrála skupina Olympic a nazpívali jí Aleš Brichta, Ladislav Křížek, Vilém Čok, Kamil Střihavka a Petr Janda.
Zřejmě zhruba ve stejném období se Karel Šíp dozvěděl od svého dlouholetého kamaráda, skladatele Karla Svobody, že dostal od tehdy mladého majitele fotbalového klubu, kontroverzního podnikatele Petra Macha (dnes 59) nabídku na složení nové hymny pro „jeho“ Spartu. Ještě v témže roce tak spatřila světlo světa další hymna fotbalové Sparty „Zpívej, kdo jsi sparťanem“.
Karel Svoboda (spáchal sebevraždu v roce 2007 v 68 letech) byl velmi plodný a úspěšný skladatel populární hudby, známý hitmaker, který má na kontě mnoho skladeb pro Karla Gotta, Helenu Vondráčkovou, Martu Kubišovou, Daniela Hůlku, Ladislava Křížka, Petru Janů a další zpěváky. Napsal také hudbu k řadě televizních seriálů. Později byl také autorem a producentem několik úspěšných muzikálů.
Skladatel Svoboda spolupracoval s textařem Šípem na řadě písniček, z nichž některé se staly velkými hity. Stačí připomenout „Čau lásko“, duet Karla Gotta s tehdejší Šípovou manželkou Marcelou Holanovou. Ale i Gottovy sólové písně jako „Kakaová“ či „Krev toulavá“ (seriál Cirkus Humberto).
Karel Šíp byl vždy znám jako mistr slova. Kromě textů na hudbu Karla Svobody spolupracoval dlouhé roky také s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem. Nejen na televizních pořadech, ale skládali spolu též písničky. Stačí připomenout píseň „Inženýrská“ pro tehdy populární kapelu Plavci (Rangers). Karel Šíp je také autorem textu kdysi velmi hrané písně Karla Gotta „Když muž se ženou snídá“, ke které složil hudbu slovenský zpěvák Pavol Habera.
Karel Šíp je autorem řady oblíbených televizních scének s Jaroslavem Uhlířem či Jiřinou Bohdalovou. Je všeobecně známo (sám Šíp se s tím netají), že také psával „děkovací řeči“ pro Karla Gotta v dobách jeho mnoha výher Slavíků a jiných televizních anket popularity.
Skladatel Karel Svoboda prý, dle samotného vyjádření Karla Šípa, ke sportu velký vztah neměl. Fotbal ho příliš nezajímal. Měl však povědomí o tom, že Karel Šíp je velkým fotbalovým fanouškem a bude už dobře vědět, co by se do takové hymny jako text hodilo. Svoboda se na to díval čistě pragmaticky, jako na zajímavou pracovní nabídku.
Říkal tehdy prý Šípovi: „Petr Mach, to je prezident Sparty. To si necháme dobře zaplatit.“
Nakonec prý od sparťanského prezidenta Macha za hymnu neviděli ani korunu, jak se Karel Šíp později svěřil v jednom rozhovoru s novinářem Janem Malindou pro magazín MF Dnes, v kterém na celou záležitost po letech vzpomínal. „Ale o to nejde, kvůli tomu písně nevznikají,“ říkal Šíp smířeně s nadhledem.
Svoboda, jak bylo jeho zvykem, napsal nejdříve hudbu. Šíp ji následně otextoval. Skladba byla představena veřejnosti 27. prosince 1993 v pražském hotelu Atrium, během tiskové konference při příležitosti transformace klubu na akciovou společnost.
Nová hymna se nějakou dobu na Letné hrála, ale časem zapadla. Vznikly další songy. V roce 1996 složil Ladislav Křížek píseň s prostým názvem „Hymna Sparty“ a věnoval jí fotbalistům i hokejistům. V Holešovicích se nakonec uchytila mnohem více než na Letné a dlouhé roky zněla Sportovní halou před každým domácím utkáním hokejistů Sparty.
Pokus Michala Suchánka a Richarda Genzera z roku 2000 s názvem „Sparťanská jízda“ příliš úspěšný nebyl a fanoušky si nezískal. Ostatně fanouškovství Michala Suchánka je poměrně „přelétavé“. Ve svém životě projevoval své sympatie jak Spartě (v dobách kamaráda Horsta Siegla a spol.), tak Slavii (v posledních letech).
To další originální hudební dílo se sparťanským obsahem má na svědomí rapper Sax z Inside Kru. Jeho song „Sparta Praha“ doprovázel mužstvo a zejména mladší generaci fanoušků při cestě za mistrovským titulem v roce 2010. Později vznikly i další písně se sparťanskou tématikou. Například z dílny písničkáře Pokáče, velkého fanouška Sparty.
Vypadalo to, že Svobodova a Šípova hymna z roku 1993 zůstane v zapomnění, ale po pár letech došlo k jejímu nečekanému „zmrtvýchvstání“.
Sparta udělala anketu mezi fanoušky, které ze sparťanských hymen, jež už existují, se jim líbí nejvíce. Vyhrála právě tato z „dílny“ dua Svoboda – Šíp. Od té doby se hraje před začátkem všech utkání domácího týmu na Letné. Fanoušci ji vzali za svou. Spoluvytváří elektrizující atmosféru na zaplněném stadionu bezprostředně před výkopem utkání. Pro fanoušky Sparty je symbolem sounáležitosti s klubem.
Nutno zmínit, že - jak sám v jednom rozhovoru uvedl Karel Šíp - poté, co se po letech ukázalo, že fanoušci tuto hymnu chtějí zpět, se ho nové vedení Sparty dotázalo, zda mu nevadí, bude-li se píseň využívat jako sparťanská hymna. On s tím souhlasil.
Karel Šíp je už skoro půlstoletí fanouškem Klokanů z vršovického Ďolíčku. Každému ale možná není známo, že má také svou dávnou sparťanskou fanouškovskou minulost.
Karel Šíp (80) je pražským rodákem. Jeho otec Karel Hugo Šíp, vlastním jménem Karel Hugo Feuerfeil (jméno si změnil po válce v rámci umělecké kariéry) působil jako operetní herec a zpěvák na různých divadelních scénách. Proto se rodina stěhovala a mladý Karel prožil podstatnou část dětství a mládí v Ostravě.
Do Prahy se vrátil později oklikou přes Střední průmyslovou školu filmovou v Čimelicích (maturoval v roce 1963). Jeho pražští kamarádi, mezi které se po návratu začlenil, byli vesměs sparťany. Karel Šíp proto také pod jejich vlivem začal fandit Spartě.
Obdivoval především tehdy mladičkého sparťanského fotbalistu Josefa Jurkanina (dnes 76), který začal hrát československou ligu v 60. letech už v 17 letech po boku slavných sparťanských borců Andreje Kvašňáka, Josefa Vojty, Jiřího Tichého, Bohumila Veselého, Pavla Kouby, Václava Migase, Václava Maška či Václava Vrány. Byl obrovským talentem. Hovořilo se o něm jako o novém Pelém či Eusebiovi.
Josef Jurkanin velké předpoklady bohužel nedokázal v následujících letech zcela naplnit. Evropskou či dokonce světovou hvězdou první velikosti se nestal. Mohla za to svým způsobem doba, protože v těch letech nesměli mladí fotbalisté přestupovat do zahraničí jako dnes, a také častá zranění. A nejspíš i jeho povaha. Nebyl rvavým cílevědomým typem, který si jde za svým. Spíše pohodářem, „hračičkou“, který měl rád život.
Přesto patřil k výborným ligovým hráčům. V reprezentaci nastoupil do 12 mezistátních utkání. Zahrál si i na světovém šampionátu 1970 v Mexiku. Na Letné odehrál devět sezón (210 ligových utkání/ 43 gólů).
Měl smůlu, že vynikající spoluhráči, vedle kterých v ligovém mužstvu začínal, byli vesměs starší než on a postupně ve Spartě končili. Odešel také úspěšný a respektovaný trenér Václav Ježek. Jeho nástupci se rychle měnili, kvalita týmu šla dolů, což vyvrcholilo na jaře 1975 sestupem z nejvyšší soutěže, ke kterému Spartě navíc nechvalně pomohla svým výkonem v posledním kole Bohemka v Třinci.
Ve Spartě Josef Jurkanin skončil už v 27 letech. Spartu čekaly po sestupu velké změny a on byl prý pro „výbory“ najednou neperspektivní.
Spartu čekala na rok druhá liga. Jurkanin v nejvyšší soutěži zůstal v dresu Teplic. Strávil tam dva roky a následně ještě odehrál dvě sezony v pražské Slavii. Kariéru končil v druholigové Příbrami. Celkem nastoupil do 263 prvoligových zápasů a vstřelil 49 branek.
Skutečnost, jak se Sparta s Josefem Jurkaninem nepěkně rozloučila, prý zasáhla Karla Šípa, jak později vzpomínal v rozhovoru po magazín MF Dnes.
Na Letnou chodil hlavně na tohoto skvělého technika, který to s míčem náramně uměl. Měl ho nakrátko „přilepený“ u nohy. Vynikal driblinkem. Dokázal obejít i několik protihráčů. To jistě potvrdí i mnozí pamětníci.
Také autor těchto řádek, který (o dvacet let později) hrával s bývalým fotbalistou Sparty halové i venkovní „sranda mače“ na hřišti házenkářských rozměrů, poznal, jaký to býval borec. I při nich, stejně tak v mnoha utkáních Staré gardy Sparty a národního mužstva, Josef Jurkanin i v pozdějším věku dokazoval, že to byl PAN fotbalista, který to prostě neskutečně „měl v noze“.
Karel Šíp v 70. letech na Spartu zanevřel. Později se k návštěvám ligových utkání vrátil, ale už jinde. Měl kamarády z Vršovic, s kterými hrával fotbálek. Byli to vesměs fandové Klokanů.
V Bohemce tehdy už působil v ligovém týmu mladý Antonín Panenka, další míčový kouzelník, proslulý svými přihrávkami a střelami z přímých i pokutových kopů. Pro Karla Šípa se stal „novým Jurkaninem“. Později též kamarádem.
V Ďolíčku se formovalo výborné mužstvo, jehož nejlepší časy přišly za pár let pod vedením přísného trenéra Pospíchala. Vyvrcholením pak byl mistrovský titul v roce 1983 (už bez Panenky, který odešel do Rapidu Vídeň). Dodnes jediný v dlouhé klubové historii.
Karel Šíp je věrným fanouškem Bohemians dodnes. I když klub působí ve skromných podmínkách. Na stařičkém vršovickém stadionu, který snad už opravdu čeká zásadní modernizace (vlastně postupná výstavba nového stánku), roky při ligových duelech sedává vedle dalšího věrného fanouška, frontmana kapely Olympic Petra Jandy (83), který drží Bohemce palce už od dětství.
Ke Spartě sympatie zcela neztratil. Po letech, už na začátku devadesátek, v slavné éře Horsta Siegla, Petra Kouby, Jiřího Novotného, Lumíra Mistra, Martina Frýdka a spol., sparťanskému týmu přál zejména v evropských duelech a účastnil se i několika oslav jeho titulů, neboť někteří hráči tehdejší Sparty měli blízko k členům Amfory, v které Karel Šíp dlouhé roky působil. I to byl zřejmě jeden z důvodů, proč v roce 1993 souhlasil s otextováním hymny Sparty.
Fanoušci Sparty si Svobodovu a Šípovu skladbu zamilovali. To, co pro fanoušky anglického klubu FC Liverpool znamená jejich ikonická hymna „You'll Never Walk Alone“, která se hraje na Anfield Road před každým zápasem a jde pravděpodobně o nejslavnější fotbalovou písničku na světě, to pro pražskou Spartu dnes obnáší Svobodův a Šípův song „Zpívej, kdo jsi sparťanem“.
Přísně vzato se však v textu hymny Sparty Karel Šíp dopustil malé „krádeže“. Připomeňme si proto její slova:
„Zpívej, kdo jsi sparťanem, pozvedni svůj hlas, zpívej a pak vyhrajem, a vyhrajeme zas. Zpívej, kdo jsi sparťanem, tvůj klub je ti vším, Sparta věčná zůstane, a ze všech nejlepší!
Hola hej, góla dej, hola hej, srdce měj na dlani, hola hej, góla dej, ať viděj, co uměj, Sparťani! Zpívej, kdo jsi sparťanem, tvůj klub je ti vším, Sparta věčná zůstane a ze všech nejlepší! Sparta věčná zůstane a ze všech nejlepší!“
Karel Šíp v textu této hymny z roku 1993 několikrát opakuje, že Sparta je „věčná“. Faktem však je, že už v roce 1970, tedy o 23 let dříve použil tento výraz ve spojení s konkurenční Slavií spisovatel a publicista Vítězslav Houška (zemřel v roce 2011 v 86 letech), když napsal knihu o historii sešívaných s názvem „Věčná Slavia“. Vyšla později (s doplněním) ještě v několika dalších vydáních.
Stejný autor napsal už v roce 1966 knihu „Železná Sparta“ o historii klubu, který má rudé dresy. I tato kniha se dočkala dalších rozšířených vydání.
Karel Šíp si pro potřeby sparťanské hymny „věčnost“ Slavie tak trochu „vypůjčil“. Pamětníci a znalci i tak vědí, že „Sparta je železná“ a „Věčná je Slavia“.
Na druhou stranu. Každý soudný fanoušek obou „S“ uzná, že bez Slavie by tu nebyla plnohodnotná Sparta a to samé platí i naopak. Rivalita a zdravé soupeření obou klubů v duchu fair play na co nejvyšší úrovni je potřebné a přínosné. Oběma klubům i celé lize prospívá a motivuje je k lepším výkonům a výsledkům. I klubové hymny v tomto soupeření mají své místo.
Další zdroje:
