Článek
Pražská Slavia přijela do Jablonce v kombinované sestavě. Některé tradiční opory, jako Tomáš Chorý, Tomáš Holeš či Jan Bořil, zůstaly na lavičce. Dalo se to čekat. Slavii v neděli čeká ligové derby se Spartou, a to má pochopitelně jednoznačnou prioritu.
Terén v Jablonci byl velmi špatný. Domácí trenér Luboš Kozel mluvil po utkání o tom, že trávníkáři udělali maximum. Věřím tomu. Faktem také je, že podmínky v Jablonci či Liberci jsou v tomto období jiné než například v Praze. Někdo namítne, že v minulosti se hrálo na mnohem horších terén. A taky to šlo. To je také pravda.
Doba jde ale dopředu. Existují možnosti, jak stav zlepšit. Ligové kluby dnes dostávají od majitelů televizních a dalších práv a obchodních partnerů mnohem vyšší finance než v minulosti. Část z nich by měla jít do větší údržby a modernizace trávníků. Do vytápění či pořízení hybridních trávníků, které jsou sice dražší, ale také výrazně odolnější. Kluby jako Slavia či Sparta je už mají. Touto cestou by měly jít i ostatní. Jedině s kvalitnějšími trávníky se také zlepší celý produkt. Tedy předváděná hra.
Na podobně těžkých terénech, jaký byl v Jablonci, také mnohem více hrozí zranění hráčů. I proto slávistický kouč Trpišovský nechal třicátníky, kteří už mají nějaké ty zdravotní bolístky, na začátku raději na lavičce, i když jinak by od úterního k nedělnímu utkání bylo na regeneraci a vstřebání únavy času dost.
Slavia se i tak samozřejmě nemůže na terén vymlouvat. Byl stejný pro obě mužstva. Její kombinovaná sestava však ukázala, že nefunguje tak dobře, aby stačila na přehrání soupeře typu Jablonce. Slávisté sice v utkání brzy vedli gólem Mubaraka Suleimana, ale poté takřka celý zápas „tahali za kratší konec“. Domácí tým nejen, že vyrovnal v 53.minutě Chramostou, ale v 80.minutě šel do vedení po dorážce Singhateha.
Slavia mohla (a zaslouženě) prohrát už po devadesáti minutách. Nakonec se štěstím vyrovnala, když ji k tomu pomohla nedohoda domácího Polidara s brankářem Mihelakem, čehož využil Mbodji, který pohodlně skóroval do prázdné brány - 2:2.
Slavia odvrátila blamáž, ale jen na pár minut. Také v prodloužení byla horším týmem. To už byl od 78. minuty na hřišti také útočník Tomáš Chorý. S ním Vasil Kušej a v prodloužení přišel i Tomáš Holeš.
Jablonec mohl v prodloužení utkání rozhodnout. Gól Singahteho ve 103. minutě po brejku, kdy vystřelil a míč na hrbolatém terénu před Markovičem nečekaně skočil jinak, než brankář očekával, ale nakonec neplatil. Předcházel mu ofsajd jiného jabloneckého hráče, který byl před touto gólovou situací v souboji se slávistickým obráncem. Nakonec VARem i hlavním rozhodčím správně posouzeno, avšak trvalo to celé až nepochopitelně dlouho.
Slavia nakonec padla po penaltovém rozstřelu. Jablonečtí hráči v nich působili výrazně sebevědomějším dojmem. Za celý průběh utkání si postup ostatně zasloužili. Utkání znovu ukázalo závislost Slavie na jejím útočníku Tomáši Chorém. Pokud není od začátku utkání na hřišti, chybí týmu plán B. A to není dobrá zpráva.
Druhé úterní utkání Mladé Boleslavi s pražskou spartou nám ukázalo něco podobného. Tak jako je ofenzíva Slavie závislá na Chorém, tak je ta sparťanská závislá na Lukáši Haraslínovi. Když má den, jako v sobotu s ostravským Baníkem, je všechno v pořádku. To se děje zejména v domácích utkáních Sparty. Když však ne, jako například před týdnem v Plzni, kde Adam Kadlec „vygumoval“ Haraslína , je zle. Také Spartě chybí jiná varianta. Jiný útočník, který by „za to vzal“.
Také Lukáše Haraslína trenér Priske v úvodu utkání šetřil. Jeto logické. Jeho zdraví není zrovna „železné“ a pro Spartu je to momentálně extrémně důležitý hráč. Také on nakonec na hřiště musel. Také v jeho případě to Spartu už nezachránilo. Její kombinovaná sestava předvedla v Mladé Boleslavi špatný výkon. Bez potřebné energie a souhry. Jak v ofenzivě, kde byla jalová. Tak v defenzivě, kde dovolila soupeři hodně šancí. „Bolka“ tak mohla utkání rozhodnout už v základní hrací době.
Lukáš Haraslín nakonec mohl Spartu posunout do semifinále MOL Cupu, ale měl smůlu. Jeho pěknou střelu po typické akci domácí brankář Jiří Floder skvěle vyrazil. Ten byl také hrdinou penaltové rozstřelu, v kterém byli šťastnější a lepší domácí hráč.
Mladá Boleslav zvítězila (stejně jako Jablonec), a do dalšího kola MOL Cupu postoupila. Oba kluby byly šťastnější, ale také zároveň v utkáních lepší, než Sparta a Slavia. Postup si jednoznačně zaslouží. Štěstí si tedy tentokrát vybralo správně.
Slavia je v podobné situaci jako vloni. Tehdy skončila v lednu v Evropské lize. Letos ukončila konce ledna svoji cestu v základní fázi Ligy mistrů. Vloni vypadla ve čtvrtfinále MOL Cupu. Letos též. Vloni šla za titulem a získala ho. Letos za ním míří také.
Jestli se jí to podaří, k tomu nám hodně napoví už nedělní derby se Spartou. Slavia do něj jde se sedmibodovým náskokem. Bude hrát na domácím stadionu, kde bude mít velkou podporu vyprodaného hlediště, v kterém budou výrazně převažovat její fanoušci. Bude chtít pochopitelně zvítězit. Ale s výrazným bodovým náskokem nemusí za každou cenu vyhrát. I remíza, která ji udrží dosavadní náskok, je pro ni dobrým řešením. Nemusí se tedy hnát za každou cenu do útoku. To Sparta vyhrát nutně potřebuje, chce-li stáhnout sedmibodový náskok a ještě se zapojit do boje o titul.
Jak ovlivní úterní prohry v MOL Cupu oba týmy? Myslím, že nijak zásadně. Oba týmy hrály národní pohár v kombinovaných sestavách. Oba absolvovaly prodloužení. Tedy stejný počet minut. Oba mají do nedělního utkání stejný čas na regeneraci. Podmínky jsou tedy srovnatelné.
Bude to jiný zápas, v jiné soutěži, s jinou důležitostí, s jinými základními sestavami než v úterý. V těch určitě nebude chybět Chorý, možná i Chaloupek, Sadílek, Bořil či Holeš na jedné straně. Na straně druhé se Sparta zcela jistě bude spoléhat na opory Haraslína a Kairinena. A nejspíš i Zeleného a Ryneše.
Co v neděli derby rozhodne? Hlavní otazníky jsou: Jak Slavia zvládne pokrýt útočné výpady a individuální akce Lukáše Haraslína? Bude mít svůj mimořádný den, kdy je k neudržení, anebo bude „neviditelný“ jako v Plzni?
Na straně druhé je otázkou, jak obrana Sparty zvládne eliminovat centry do pokutového území na Tomáše Chorého? Jak si povede její náhradní brankář Jakub Surovčík, který je sice zatím vynikající na brankové lajně, kde leccos zachrání, ale vybíhání na vysoké míče není jeho doména. Chybuje v nich.
Jak zvládne utkání hlavní rozhodčí? Bude to „válka“, anebo snad také opravdový fotbal? Bude se více faulovat a řečnit, bláznit mezi lavičkami realizačních týmů, anebo skutečně hrát? To už jsou tradiční otázky. V neděli se na ně dočkáme odpovědí.
Zdroje: přímé přenosy Oneplay TV
