Článek
Jedním z opatření maďarské vlády, které společnost Spar zpochybňuje, je mimořádná daň z obratu ve výši 4,5 %, kterou na velké obchodníky uvalila maďarská vláda. Napadá také nařízení maďarských úřadů snížit ceny více produktů, a to i poté, co byla inflace o 20 procent zvládnuta. Manažeři společnosti Spar tvrdí, že jim vláda Viktora Orbána způsobila škodu ve výši 90 milionů eur, což v roce 2023 vedlo k obchodní ztrátě společnosti ve výši 50 milionů eur. Opatření maďarské vlády prý nejsou v souladu s řadou základních zákonů EU, včetně těch o volném pohybu zboží.
Spar má přes 13 tisíc obchodů ve skoro padesáti zemích světa. Každý den obslouží 14,7 milionu zákazníků. Za rok 2021 měl celkový obrat 41,2 miliard eur. V roce 2021 si dobře vedla také společnost Spar Hungary s tržbami ve výši 2,43 miliardy s reálným růstem 7,2 %. O rok později se ale prý výsledky Spar Hungary vlivem opatření Orbánovy vlády výrazně zhoršily.
Viktor Orbán dlouhodobě obviňuje zahraniční společnosti z vyšších cen potravin. Vloni tvrdil, že „zvýšily ceny více než oprávněně“ a že vláda musí „ukázat sílu“. Podle současného vládního režimu jsou maloobchodníci povinni nabízet alespoň jednu položku ze seznamu 20 kategorií produktů, včetně ryb, drůbeže, vajec a kávy, s 10 % slevou z průměrné ceny za předchozích 30 dní.
Podle stížnosti společnosti Spar opatření vlády Viktora Orbána „narušuje rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou na zemědělských a potravinářských trzích. Diskriminačně umožňují malým, nezávislým maloobchodníkům a členům franšízové sítě vyhnout se těmto ztrátám tím, že budou nakupovat za akční nebo zlevněné ceny od velkých integrovaných maloobchodníků“.
Další významní obchodníci na maďarském trhu, Lidl a Tesco, se k žalobě Sparu nevyjádřily. Oficiální reakce ze strany Evropské komise zatím nepřišla. Inflace v Maďarsku dosahovala na začátku roku 2023 až 20 % výše. V poslední době rychle klesá a přibližuje se cíli maďarské centrální banky, který je 3 %.
Viktor Orbán od svého nástupu k moci před více než 20 lety opakovaně experimentoval s „represivními“ daněmi pro různé typy podniků. Jeho model jednání s firmami v energetice, telekomunikacích a finančnictví měl populistický ohlas v celé EU a významně ovlivnil chování politiků v několika dalších zemích.
Orbánova opatření dávali svého času za vzor také politici hnutí ANO. „Ceny benzinu a nafty musíme mimo jiné zastropovat“, prohlašovali opoziční politici v čele s Andrejem Babišem. Za příklad dávali Maďarsko, které regulaci zavedlo, a protože to česká vláda Petra Fialy odmítala, označovali ji za asociální. Když se však pak maďarský trh s palivy zcela zhroutil a tamní kabinet stropy zrušil, ANO kritiku odmítalo. „Chtěli jsme jiný model,“ tvrdil s odstupem času Karel Havlíček.
Andrej Babiš má ve Viktoru Orbánovi přítele. V jednom se (zatím) však oba politici zásadně lišili. Babiš na rozdíl od maďarského premiéra touží po společenském a politickém uznání u západních politiků a v Bruselu. Andrej Babiš má sice vůči EU spoustu výhrad, populisticky je však říká pouze v Česku, kde na to část voličů slyší. Jinak se jako premiér vždy velmi rád „hřál“ v reflektorech na bruselských summitech EU, kde byl takřka každý politik „jeho přítel“ a na každého „měl telefonní číslo“. Tuto roli by si určitě velmi rád zopakoval. A pak je tu jedna velmi podstatná záležitost. Babišův Agrofert je významným příjemcem obrovských dotací z Evropské Unie.
Spar dříve působil také v České republice. Jelikož však nedosáhl významného podílu na českém trh, rozhodl se v roce 2014 z Česka odejít a více se soustředit na jiné trhy - . Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko. Svých více než 50 prodejen Spar v Česku prodal nizozemské společnosti Ahold, která většinu z nich dnes provozuje pod názvem Albert.
Zajímavostí v této souvislosti je skutečnost, že druhým hlavním zájemcem o prodejny Sparu v Česku byl tehdy Babišův holding Agrofert. Kromě zájmu o prodejny Intersparu chtěl Agrofert svého času koupit v Česku také prodejny Tesco. Andrej Babiš se ani netajil tím, že by rád přímo provozoval nějakou významnou maloobchodní potravinářskou síť prodejen. Vzhledem k velkému zastoupení potravinářských výrobních firem v holdingu Agrofert se to jako velmi výhodné propojení nabízelo. Agrofert by mohl dodávat své výrobky „od pole až po vidličku“ a celý proces ovládat. K tomu mu chyběl jen poslední článek - vlastní obchodní řetězec s vyšším počtem prodejen. Agrofertu se to však (zatím) nepodařilo realizovat. Andrej Babiš se už dříve vyjádřil, že toho velmi lituje.
Spar nebyl jedinou zahraniční potravinářskou prodejní společností, která opustila český maloobchodní trh. Jako první v roce 2005 odešel rakouský řetězec Julius Meinl, který byl ve ztrátě. V roce 2006 následoval francouzský Carrefour, který prodal své pobočky Tescu a soustředí se na jiné trhy. V Česku skončila také německá Edeka, která tu měla jen málo významné zastoupení. Z českého trhu odešla také belgická Delvita, jejíž prodejny převzala z velké části Billa. Skončil též německý Plus Discount, jehož prodejny a sklady koupil Penny Market.
Další zdroje:
Supermarket Spar obviňuje maďarského premiéra Viktora Orbána kvůli maloobchodní dani (ft.com)
