Článek
Česko je jednou z posledních zemí EU bez korespondenční volby
Co jsou korespondenční volby? Zjednodušeně řečeno hlasování dopisem. Návrh řeší volby ze zahraničí. Problematika zasahuje minimálně 300 000 Čechů. Nyní mohou Češi v cizině volit pouze na zastupitelských úřadech. Volí tak velmi málo občanů. Korespondenční volbu má v nějaké formě zavedenu už 22 zemí Evropské unie. Dokonce i Slovensko. Občané Slovenska, žijící v zahraničí, mají možnost korespondenčně hlasovat i v parlamentních volbách.
V Estonsku už dvacet let po internetu, v Česku řešíme teprve dopisy
Do Sněmovny dorazil v prosinci poslanecký návrh na zavedení korespondenční volby. Vláda tuto novelu včera podpořila. Opozice je proti. Jak to tak u nás někdy bohužel bývá, to co v mnoha zemích funguje naprosto běžně už roky, zavést v Česku je problém. Odpůrci mají obvykle mnoho „ušlechtilých“ důvodů. Skutečnost bývá trochu jiná. A tak zatímco už v takovém Estonsku téměř dvacet let mohou lidé volit po internetu, v Česku teprve řešíme, jestli můžeme volit v zahraničí aspoň dopisem! V roce 2023 přitom možnost volit po internetu využilo při volbách do estonského parlamentu 51 % všech voličů. V Česku je to ale zřejmě „hudba hodně vzdálené budoucnosti“.
„Ušlechtilé“ důvody opozice
Opozice tvrdí se, že by při korespondenčních volbách není možné stoprocentně zajistit, aby byly volby přímé a tajné. Tím naznačují, že kdosi může dotyčného voliče nutit, aby hlasoval jinak, než si ve skutečnosti přeje. To se opravdu může ve výjimečných případech stát. Na druhou stranu, nikdy není nic na světě stoprocentní. Pokusy o ovlivňování voleb byly, jsou a budou. Jsou i bez korespondenční volby. Jsou přece známé různé případy „kupování“ hlasů při volbách v minulosti, které vyšetřovala Policie ČR.
Přínosy jednoznačně převažují
Přínosy korespondenční volby výrazně převažují. Zvyšují volební účast. Především výrazně usnadňují dostupnost. Čeští občané v zahraničí musí dosud vážit cestu na zastupitelské úřady, což v některých případech znamená i velké stovky kilometrů. Někdy i nutnost letecké dopravy. To znamená vysoké náklady na cestování a velkou ztráta času. Mnohdy je to pro ně naprosto neřešitelná záležitost. Z tohoto důvodu nevolí, i když by volili rádi.
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle návrhu mohli využít Češi, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Včas o hlasování poštou požádají a nahlásí adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe. Volební lístek si vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu.
Ohrožení demokracie?
Představitelé opozice mluví v případě korespondenční volby o možném ohrožení demokracie a o možné kolizi s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Radek Vondráček, bývalý předseda Sněmovny a současný poslanec za hnutí ANO, k tomu na platformě X píše: „Zavedení korespondenční volby do českého právního řádu silou a bez širší podpory politických stran a občanů není dobrý nápad. Je to hazard s vysokou důvěru občanů ve volební systém v naší zemi. A skutečným důvodem je jen snaha zachránit potápějící se vládní 5 koaliční Titanik.“
Naproti tomu Vít Hloušek, politolog z Masarykovy univerzity k této problematice v rozhovoru pro iDNES.cz říká: „Argumenty, že by se nějak podstatněji narušovala tajnost hlasování, jsou směšné“
Hnutí ANO: Dříve pro, nyní proti
Slova Radka Vondráčka jsou pikantní i proto, že hnutí ANO bylo před pár lety pro zavedení korespondenční volby. Vláda Andreje Babiše měla korespondenční volbu dokonce v roce 2017 ve svém programovém prohlášení. Tuto možnost však v život neuvedla. Není to poprvé, a nejspíš ani naposledy, co Babiš a spol. provedli takový veletoč, když zjistili, že je pro ně výhodné něco jiného.
SPD dlouhodobě proti
To SPD je dlouhodobě proti. Odkazuje se na údajnou protiústavnost korespondenční volby. Korespondenční volba dle SPD prý rozděluje společnost. Znovu si v této souvislosti připomeňme, že korespondenčně se volí už ve 22 zemích EU. Je to tedy v těchto 22 zemích protiústavní? Každý ať si odpoví sám.
Politolog Hloušek naproti tomu rozvádí pravděpodobnější důvody: „Můžeme-li hodnotit na základě toho, jak dopadají volby na zastupitelských úřadech, Češky a Češi v zahraničí volí daleko častěji vládní strany, takže je to aktuálně nevýhodné pro ANO a zejména pro SPD. To je také důvodem jejich odmítavého postoje k této úpravě výkonu volebního práva“
Kupříkladu v sněmovních volbách v roce 2021 hlasovalo přes 50 procent voličů ze zahraničí pro koalice Pirátů a hnutí STAN, koalice SPOLU získala 34 procent. Hnutí ANO získalo pouhých pět procent, hnutí SPD dokonce jen 2,19 procenta.
Skutečný důvod: stranické zájmy a „koryta“
Skutečný důvod tedy vězí v něčem zcela jiném. Je to klasické hájení stranických zájmů a „koryt“. Hnutí ANO a SPD korespondenční volbu nechtějí, protože mají obavu, že hlasy českých občanů, žijících v zahraničí by připadly z větší části politické konkurenci. ANO je především stranou seniorů. SPD cílí na lidi s nižším vzděláním. Oběma stranám nevyhovuje jakákoliv modernizace státu a „novoty“. A tak zatímco třeba v Estonsku už volí dvacet let po internetu, a nic špatného se tam opravdu neděje, v Česku se v roce 2024 řeší teprve možnost přechodu na volby dopisem. A opoziční strany ANO a SPD jsou proti.
Ještě se divíte, že za světem v lecčem zaostáváme?
Zdroje:
