Článek
Přestože se v Mladé Boleslavi dostala Sparta poměrně snadno do vedení gólem útočníka Victora Olatunjiho, domácí tým hrál zpočátku utkání velmi špatně a vůbec nezachytil úvod zápasu, ani toho tentokrát pražská Sparta nedokázala využít a utkání dovést do vítězného konce.
Domácí se postupně přece jen zlepšili a hru vyrovnali. Sparta jim to svým nevýrazným výkonem umožnila. Domácí vyrovnali také skóre utkání, když se v 39.minutě trefil Vojta po přihrávce stopera Králika. Sparta šla znovu do vedení v 60.minutě po pěkné akci stopera Cobbauta, který už se na bezradnost svých spoluhráčů v útoku nemohl dívat. Nejprve akci přihrávkou na dalšího stopera Panáka sám založil, pak si naběhl na hrot, kde ho kapitán Sparty výbornou průnikovou přihrávkou v pokutovém území domácích přesně našel. Sparta vedla 1:2 a vypadalo to, že i přes jen stěží průměrný výkon si z Mladé Boleslavi nakonec přece jen odveze všechny body.
Současné Spartě ale výrazně chybí nedávné sebevědomí. Nedokáže uhrát zápasy, které by ještě nedávno zvládla. Čáru přes rozpočet ji udělal její bývalý hráč a hrající legenda domácího klubu, 42 letý záložník Marek Matějovský, který přišel na hřiště na posledních 23 minut a byl vidět. V 83.minutě nalezl výborně zahraným centrem z přímého kopu hlavu stopera Králika, který si naběhl a přesně trefil. Byl tak u obou gólů domácích. Na první přihrál, druhý sám dal.
Výsledek 2:2 už se nezměnil. Sparta tak ztratila další dva ligové body a propadla se už na čtvrté místo tabulky za třetí ostravský Baník. Kdo by to byl ještě nedávno řekl? Její ztráta na čelo tabulky je už opravdu hrozivá. Na vedoucí Slavii ztrácí po 14 ligových kolech dvanáct bodů.
Opravdu zoufalý je pohled sparťanů na stav tabulky „forma“. Tedy na výsledky z posledních pěti ligových utkání všech týmů Chance ligy. V té je poslední ligový mistr až na 14.mistě! V pěti utkáních získal pouze čtyři body při skóre 6:9. Tedy stejně jako třinácté Pardubice, které mají lepší skóre než poslední ligový mistr.
Hůře než Sparta jsou na tom z ligového pelotonu pouze dva kluby. Ligový nováček, pražská Dukla, která má z posledních pěti utkání také čtyři body. Beznadějně poslední jsou pak České Budějovice, zmítané finančními problémy a odlivem schopných hráčů i funkcionářů, s jedním bodem z posledních pěti utkání.
Pro srovnání: vedoucí Slavia dosáhla v posledních pěti kolech 13 bodů. Tedy o devět více než Sparta! Druhá plzeňská Viktoria má o bod méně než Slavia. Třetí Baník uhrál v posledních pěti duelech 10 bodů. Je až šokující a nepochopitelné, jak rychle dokázal ligový mistr z posledních dvou sezon „vyklidit pole“.
Faktem je, že Spartě v Mladé Boleslavi chyběla celá řada hráčů, z nichž většina patřila v minulé sezoně do základní sestavy: Veljko Birmančevič, Lukáš Haraslín, Ermal Krasniqi, Angelo Preciado, Asger Sorensen, Martin Vitík a Jaroslav Zelený. To je citelné oslabení, které - jak se ukazuje - neumí současná Sparta ani s velmi početným kádrem nahradit tak, aby dokázala porážet v rámci české ligy aspoň trochu nadprůměrné soupeře. A to je velmi nelichotivé zjištění.
V obvyklém složení nastoupila proti Bolce pouze záložní řada: Wiesner - Kairinen - Laci - Ryneš. Takto hrávala často v minulé sezoně i pod Brianem Priskem. A dobře! Pouze místo Wiesnera byl v sestavě častěji Angelo Preciado. Záloha má však do jarní pohody hodně daleko. O dříve výborném tvůrci hry, Finu Kairinenovi člověk nyní skoro neví. Nor Solbakken, který byl kupován s tím, že by měl být schopen Fina zastoupit, to ani po více než roce zřejmě nedokáže, jak lze soudit z toho, že důvěru trenéra nedostává. V utkáních sedí na střídačce a sbírá vesměs jen symbolické závěrečné minuty. Matěj Ryneš byl tentokrát také poměrně neviditelný. Albánec Laci navíc neuhlídal při vyrovnávacím gólu Králika.
V obraně zbyl jediný obvyklý muž: současný kapitán Filip Panák. Jak už jsem popsal u druhé branky Sparty, opět předvedl, že to s míčem konstruktivně dopředu umí. Horší je to však někdy směrem dozadu. Tam působí méně jistě a občas nestíhá zachytávat rychlé útoky soupeřů. Navíc měl vedle sebe Dána Rosse, o jehož dostatečné výkonnosti pro Spartu existují od počátku oprávněné pochybnosti.
Tentokrát oba své kolegy ve stoperské trojici zastínil nováček týmu Belgičan Cobbaut. Jeho nedělní výkon je jednou z mála pozitivních zpráv v letenském týmu v poslední době. Po nevydařeném středečním utkání v Lize mistrů s francouzským Brestem, kdy několikrát chyboval, to byl už v Mladé Boleslavi z jeho stany výrazně lepší výkon. Odpustil si alibistické a nepřesné zpětné přihrávky na brankáře. Byl hodně aktivní, tlačil se dopředu. Jeho akce při druhém gólu byla parádní a zakončená s přehledem.
V útoku nezůstal nikdo ze slavného „trojzubce“ Birmančevič - Kuchta - Haraslín, který v minulém ročníku celou ligu výrazně převyšoval a vystřílel Spartě titul. Z náhradní trojice Pešek - Olatunji - Daněk byl nejvíce vidět ten prostřední. Dobře začal, dal gól, ale postupně se vytrácel. Přihrávky dopředu příliš nedostával, a tak si pro ně sbíhal dozadu. Pak ale scházel na hrotu. Vystřídal ho Rrahmani, Daňka zase Tuci, ale ani jeden ničím pozitivním nezaujal.
Sparta v provizorní sestavě opět nezahrála dobře. Její nejslabší řadou byla paradoxně záloha, která přitom nastoupila v takřka stabilním složení z minulé sezony. Sparťanská záložní čtveřice však nedokázala výrazněji přehrát tu domácí.
Z utkání stojí za zmínku ještě dvě situace:
V prvním poločase do výkopu z ruky brankaře Vindahla skočil domácí útočník Kušej, od něhož se míč odrazil do branky. Rozhodčí gól dle mého názoru správně neuznal. Od Vasila Kušeje to bylo aktivní nedovolené bránění v rozehrávce brankáři, z čehož plyne dle pravidel nepřímý volný kop. I když by se dalo argumentovat, že Kušej nebyl úplně bezprostředně u brankáře, ale svým pohybem směrem k němu mu rozehrání znemožnil. Nebylo to tak, že by pouze stál a Vindhahl ho nešťastně trefil.
Na druhou stranu počínání dánského brankáře Petera Vindahla jen dokumentovalo, že jeho dřívější pohoda je také pryč, když si tohle nedokázal pohlídat. Není divu, chytá od začátku sezony prakticky bez vystřídání. Byl tak u všech nepovedených utkání poslední doby. Možná by mu býval už prospěl psychický „oraz“. Je trochu s podivem, že po nevydařené sérii zápasů nedal už Lars Friis šanci v bráně Vojtěchu Vorlovi.
V druhé půli ve vlastním pokutovém území ve skrumáži spadl míč na ruku Victora Olatunjiho. VAR situaci krátce zkoumal, avšak neintervenoval. Hrálo se dál. Nutno říct, že by to byla přísná penalta. Na druhou stranu, i takovou už každý z nás viděl písknout. Pravda, málokdy proti Spartě či Slavii v tuzemské lize.
Sparťanská výsledková krize se opět o něco prohloubila. Navíc domácí tentokrát opravdu nehráli nic velkého. Z jejich strany to byl jen stěží průměr. Mladoboleslavští hráči neměli po čtvrtečním utkání v Portugalsku v Konferenční lize zdaleka potřebnou „šťávu“. Nebyli na Spartu tak nažhavení, jako v některých dřívějších utkáních na domácím stadionu, kdy to byl zápas nadoraz, v kterém z jejich strany „hořela tráva“. Tentokrát to byl poměrně poklidný ligový mač, kterému navíc neprospěla ani mlha, která se postupem času zvětšovala.
Po každém dalším nevydařeném utkání Sparty vyvstává otázka, jestli toto je už to dno, na které si sáhla, a teď to bude jen lepší a lepší. Zatím tomu tak není. Osobně však nepředpokládám, že by nyní sáhli na Letné k nějakému radikálnímu řešení, i když začátek reprezentační pauzy obvykle bývá vhodnou příležitostí k takovému kroku. Odvolat dánského trenéra Larse Friise jistě lze, ale to by pro sparťanskou organizaci znamenalo poměrně velký zásah.
Friisův realizační tým je z podstatné části mezinárodní. První asistent Jens Askou, kterého si přivedl Friis, je také Dán. Druhý asistent Tim Sparv je Fin, hlavní analytik Stephen Foyston a datový analytik Kirk Phillips jsou Britové, vedoucí fyzické přípravy Christian Clarup je krajan Friise. Do týmu si ho přivedl už Priske. Těžko do takového „realizáku“ lze nainstalovat v rozběhnuté sezoně českého trenéra z venku.
S nadsázkou lze říct, že to by zvládl jen jediný Čech - Franz Straka. Možná bude brzy volný. Na jihu Čech už není co zachraňovat. A záchranář je to bezesporu velmi osvědčený. Když se podíváme na 14.místo Sparty v tabulce „forma“, je to mise jako stvořená pro Franze.
Výše uvedené řádky o možném angažování Františka Straky a sparťanském třetím místu od konce v ligové tabulce berte samozřejmě jen jako nevinný žertík. Sparta je pořád ještě celkově čtvrtá, což by pro řadu jiných klubů byl obrovský úspěch. Avšak nikoliv pro klub s ambicemi a rozpočtem Sparty.
V zimní přestávce lze výraznější změny asi očekávat. Určitě by měly nastat v hráčském kádru. Je potřeba ho „provětrat“. Někteří hráči ukazují, že se jen „vezli“, seděli dlouhodobě na střídačce, a když přišel čas, nedokázali zastoupit opory. Jiní se zřejmě po úspěších poněkud uspokojili, nebo se už viděli jinde.
Otázkou je, jestli to Sparta zvládne bez Briana Priskeho. Dánský kouč měl nespornou zásluhu na příchodu řady zahraničních fotbalistů, kteří se stali za jeho působení rychle oporami týmu. S jeho odchodem se ale tyto úspěšné zahraniční nákupy vytratily. Zdá se, že ty z posledního období, už bez Priskeho, se dostaly na dřívější úroveň ve stylu pokus-omyl. Zejména „Albánsko-kosovská cesta“ zatím rozhodně nevypadá jako ta pravá a managementem klubu zvládnutá.
Zbytek podzimu také nejspíš napoví víc, jaká bude budoucnost dánského kouče Larse Friise. Tedy, jestli se bude v zimní přestávce řešit také jeho výměna. Pokud ano, nebude to rozhodně jednoduchá záležitost.
Sparta určitě velmi přivítala, že ligu nyní přeruší reprezentační pauza, během níž se alespoň část marodů uzdraví. Má šanci dát se trochu dohromady a po pauze se vrátit do ligového a pohárového kolotoče zápasů v lepším rozpoložení. Čeká jich stále ještě moc. Pět v české lize a dva v Lize mistrů. V Chance lize jsou to už spíše papírově slabší soupeři. Týmy na prvních třech místech už hrála. Podzimní část sezony končí až 15.prosince duelem s Jabloncem. Pořád se tedy dá leccos napravit, ale také ještě víc ztratit.
Zdroje: přímý přenos O2TV + statistiky Livesport