Článek
MOL Cup je – při vší úctě k této soutěži - „pohárem útěchy“. Je dobře, že si získal v posledních letech svoji vážnost. Pamatujeme doby, kdy národní pohár byl pro většinu klubů „nutné zlo“. Nastupovali k němu hlavně náhradníci a pro řadu klubů bylo cílem hlavně rychle vypadnout. Návštěvy byly slabé. Lákadlem byly pouze zápasy ligových týmu na hřištích klubů z nižších soutěží. Pro veřejnost bylo zajímavé, když některý outsider z nižší soutěže vyřadil ligový klub. V posledních letech ligové kluby berou národní pohár poměrně vážně. Jako zajímavou příležitost. Je to šance, jak se dostat do Evropy. Ostatně takto se dostaly do evropského poháru v minulosti třeba Zlín či Slovácko.
Pozitivní je také fakt, jak Slavia a Sparta přistoupily ke středečnímu čtvrtfinále MOL Cupu. Tedy s plnou vážností a touhou vyhrát a postoupit. Sestavy obou týmů nebyly zdaleka tak kombinované, jak mnozí experti předpovídali. Oba trenéři ukázali, že chtějí double - tedy ligový titul i vítězství v národním poháru. Nakonec vyhrála Sparta. Slavia, která vedla už 2:0, musela vypít v Edenu „kalich hořkosti“ do dna. Ale může si za to sama. Ztratila vyhraný zápas. Zasloužil se o to hrubou chybou Ogbu, ale také hra Slavie. Ta nebyla schopna za výhodného stavu 2:0 uklidnit hru. Kontrolovat ji. Dále se hnala naivně dopředu. Vzadu hrála prakticky bez zajištění. A to se jí vymstilo. Slavia, a její trenér Trpišovský, nezareagovali na změnu taktiky trenéra Priskeho. Ten za nepříznivého stavu posunul v obraně špatně hrajícího Krejčího do záložní řady, kde byl větším přínosem. Naopak dozadu stáhl Zeleného. Sparta také více zahustila střed hřiště. Začala hrát s pěti záložníky. To spolu s chybou Ogbua přineslo obrat ve vývoji hry i skóre.
Znovu se ukázalo, že dnešní trenér musí umět reagovat na situaci v utkání. Už to není jen trenér, který tým připraví k zápasu, pak pasivně kouká a kolem sedmdesáté minuty vystřídá prvního hráče. Dnes to musí být kouč. Při utkání koučovat. Reagovat. Střídání pěti hráčů dává trenérům, oproti minulosti, velké možnosti, jak reagovat na vývoj utkání. Priske ve středu ukázal, že to umí. Výhra Sparty tedy přišla i jeho zásluhou.
Slavia čtvrtfinále MOL Cupu v domácím prostředí prohrála. Nenaplnil se tedy scénář, který se spíše očekával. Tedy, že Slavia vyhraje doma v „poháru útěchy“, ale na Letné v ligovém derby potvrdí roli favorita Sparta. Ta dokázala vývoj středečního zápasu otočit a vyhrála už to méně důležité pohárové derby. Jde tak do nedělního zápasu psychicky posílená. S hlavami nahoře. To se pak i fyzická únava vstřebává snadněji.
V neděli to bude jiný zápas. Jiná soutěž. Jiná situace. Sparta nemusí za každou cenu vyhrát. I když vyhrát určitě moc chce a udělá pro to všechno. Má však na čele ligové tabulky čtyřbodový náskok. Při remíze ji zůstane zachován. Když vyhraje, bude mít už luxusní sedmibodový náskok. A v nadstavbě Slavii doma. Zápasů do konce ligy je sice ještě dost. Lze předpokládat, že Sparta někde nějaký ten bodík ztratí (ale to Slavia také). Tolik ztrát Sparty, aby Slavia stáhla sedmibodový náskok, se však nedá předpokládat. A při rovnosti bodů na konci soutěže rozhoduje lepší umístění ze základní části. To je vlastně další bod navíc. Pokud však Slavia na Letné vyhraje, stáhne náskok Sparty na jediný bod. Vrátí se do hry o titul. Liga dostane nový náboj.
Proto lze očekávat, že nedělní duel na Letné, v kterém Slavii půjde o všechno, nebude takovým „bezstarostným“ zápasem jako středeční MOL Cup. Rád bych se pletl, ale obávám se, že to bude nejspíš hlavně boj. Málo fotbalu. Hodně soubojů. Mnoho přerušení hry. Taktická bitva s malým počtem šancí. Tak jako jsme to už několikrát v posledních letech viděli. Pokud to však náhodou „neodšpuntuje“ nějaký nečekaný gól na začátku utkání. Pak by to mohl být i jiný zápas.
Velkou otázkou je, jak utkání zvládne 37 letý rozhodčí Ondřej Pechanec. Jaký nastaví metr. Co bude a nebude trestat. Co si nechá na svoji adresu líbit ve vypjaté atmosféře, kterou lze očekávat, od hráčů a členů realizačních týmů. Čeští rozhodčí mají obecně s respektem u hráčů i trenérů problém. Zajímavé je, že rozhodčí Pechanec před dvěma roky ukončil kariéru. Byl prý vyčerpán. Na začátku této sezony se však znovu vrátil, což je samo o sobě výjimečné. Dříve by to asi ani nebylo možné. Ale zkušených rozhodčích je po generační výměně stále málo. Pechanec tak v této sezoně odřídil už, od čtvrtého kola, kdy se vrátil, dvanáct zápasu. Na kotě má 144 ligových utkání. V derby „S“ bude mít premiéru. Tento zápas ještě nikdy neřídil.
Velké změny v sestavě Sparty asi nelze čekat. Vorel sice nezklamal, ale je takřka jisté, že se do branky Sparty vrátí Dán Vindahl. V obraně se vedle Panáka, který je z obránců Sparty nejfotbalovější a má kvalitní rozehrávku, může objevit pohyblivější Vitík místo Sorensena. Krejčí nejspíš opět začne vzadu jako třetí stoper.
V záloze je to takřka jasné: Preciado – Laci – Kairinen – Ryneš. První tři jsou ve formě, sehraní, daří se jim. Potvrdili to i ve středu. Ryneš má výkyvy, občas chybuje, naivně fauluje. Ale na jeho post Sparta velkou konkurenci nemá. K dispozici není Zelený, který má stopku po červené kartě v MOL Cupu. Na šanci v průběhu hry budou čekat hlavně Sadílek či Solbakken.
Útok je také už delší dobu stabilní: Birmančevič – Kuchta – Haraslín. Tedy pokud budou všichni jmenovaní zdraví. Haraslínovi se v derby obvykle daří. Umí se na tato utkání nabudit. Dokáže zápas rozhodnout. Birmančevičovi se moc ve středu nevedlo, ale v neděli to může být úplně jiné. Předtím hrál velmi dobře. Olatunji dal sice ve středu dva góly, ale bude-li trojice B-K-H zdravá, čekal bych, že dostane přednost a Olatunji půjde do hry až později. Tucimu se ve středu moc nedařilo. Vidět byl naopak Karabec, který na sebe vzal navíc zodpovědnost a proměnil penaltu. Do základu se ale nejspíš nedostane. Není volné místo. Jeho čas asi přijde v průběhu utkání.
U Slavie je sestava tradičně méně čitelnější. V brance je, při zranění Staňka, jasný Mandous. Obrana sice ve středu rozhodně nezářila, byla až překvapivě nejistá. Přesto čekám opět složení Holeš – Ogbu – Zima, které by mělo být tou první variantou Slavie. Ogbu ve středu „vyhořel“, ale přesto by bylo překvapením, kdyby v neděli v základu chyběl. Stejně tak Zima, od kterého se čekalo více. Oba posledně jmenovaní měli problém nejen s bráněním, ale i rozehrávkou. Mladý Vlček by asi nahradil některého z nich jen, kdyby nebyli zdraví.
V záloze očekávám od začátku kreativního Ševčíka, u něhož však platí dvojnásob, co o ostatních. Tedy za předpokladu, že je zdravotně v pořádku. Každopádně, pokud bude nadále zraněný Zafeiris, Slavia nemá jiného opravdu tvořivého záložníka než Ševčíka. Pozice Oscara je také jistá. Ve středu patřil mezi nejlepší. Pravý kraj by měl obsadit Douděra, který ve středu přehrával Ryneše. Vlevo by mohl dostat šanci opět Diouf, který ve středu celkem obstál, i když to byl pro něj v 19 letech první takový zápas v kariéře. Ke konci ale už nestíhal. Asi měl střídat dříve. Jeho místo může ale zaujmou také Nor Wallem nebo ex-olomoucký Zmrzlý. Alternativou do zálohy, spíše až v průběhu hry, je také zkušený Masopust, který ve středu nezklamal.
V útoku má po posledních výborných výkonech jistotu Chytil. Další dva borci k němu jsou ale otazník. Nebo spíš jeden a jeden ještě do záložní řady. Nejblíž do sestavy mají asi Schranz a Jurečka, který se vrací do hry po trestu. Schranz hrál ve středu dobře a je univerzálně použitelný. Do útoku se dá využít opět také Wallem či Provod. Tomu se ale zatím příliš nedaří. Zraněný van Buren asi k dispozici nebude.
V sestavách se tedy nejspíš nějakého obrovského překvapení nedočkáme. Ani v taktice asi ne. Tedy alespoň v začátku utkání. Oba týmy spolu hrají pod současnými trenéry poněkolikáté. Dá se tedy říct, že už na sebe všechno vyzkoušely a velmi dobře se znají. To neznamená, že se nemohou přesto překvapit či zaskočit nějako taktickou změnou, která bude reagovat na vývoj zápasu. Tak jako se to povedlo Brianu Priskemu ve středu.
Přejme si hlavně, aby to v neděli nebyl nechutný boj, ale hrál se fotbal. Aby k sobě, a k rozhodčím, měly oba týmy respekt a slušnost. Prostě, aby se utkání povedlo.
