Článek
Rodák z jihomoravských Boskovic. V žákovských a juniorských letech obrovský talent Zbrojovky Brno a celého českého fotbalu. Kreativní, vysoký pohyblivý záložník s nadprůměrnou kopací technikou a výborným zakončením i z větší vzdálenosti. Fotbalista s tahem na bránu, který umí jeden na jednoho.
Na začátku roku 2018 byl na galavečeru Grassroots vyhlášen nejlepším mladším dorostencem v České republice. Až za ním skončil další talent původem z Brna - Adam Hložek. Vydal se do známé akademie italského Bergama. S týmem Atalanty U19 vyhrál italský Superpohár. V Bergamu se brzy propracoval do prvního týmu.
Během italského angažmá ho ale pronásledovaly vážné zdravotní komplikace. Podstoupil tři operace kolena. Za ligové áčko Atalanty nakonec nastoupil pouze do tří zápasů v Serii A.
Po třetí operaci byl skoro rok na marodce. Nakonec ho z Itálie vykoupila pražská Slavia. Údajně za šest milionů korun. Jaro minulého roku strávil v béčku Slavie, hrajícím tehdy ČFL. Nejprve se připravoval individuálně, rehabilitoval a nabíral kondici. Od dubna se začal už objevovat v sestavě slávistické rezervy. Odehrál šest utkání, v nich ukázal svůj potenciál. Třeba v zápase s Hostouní se nádherně trefil do šibenice z přímého kopu.
Dostával se do výborné formy. Vypadalo to, že se brzy prosadí v prvoligovém týmu Slavie. V září minulého roku ale přišla další „studená sprcha“. Musel podstoupit nový operativní zákrok.
Opět ho čekala dlouhá pauza. V utkání se znovu objevil až 8.srpna, po více než roce. Nastoupil za „B“ tým v druholigovém utkání s Českými Budějovicemi. Poté se začal objevovat také na lavičce „A“ mužstva a sbíral prvoligové minuty. Zahrál si krátce s Teplicemi a v Jablonci, pak opět nastupoval za druholigové béčko.
Velký comeback zažil v utkání Karvinou, do kterého přišel v 60. minutě za nerozhodného stavu 1:1. V 67. minutě se dokázal individuálně prosadit a dostal Slavii do vedení - 2:1. V 90. minutě svoji druhou brankou pečetil výhru Slavie - 3:1. Měl i další vydařené akce. Za třicet minut pobytu si vysloužil ocenění „Hráč utkání“.
Na soupisku Ligy mistrů zapsán nebyl. Rozhodnutí Jindřicha Trpišovského však lze pochopit. V době uzávěrky nejspíš nebylo zcela jasné, jak na tom Lukáš je a bude dál zdravotně.
Nemohl tedy nastoupit v prvním duelu Ligy mistrů proti Bodo/Gliimt, v následném utkání Chance ligy v Liberci však už odehrál celý druhý poločas. Stejně tak v MOL Cupu v třetiligových Brozanech. Při výhře v malém derby nad Duklou strávil na hřišti závěrečných 22 minut. Druhý den pak pomohl druholigovému béčku v Brně. Nastoupil na půli a vstřelil gól. Jeho mateřský klub, který míří za postupem do nejvyšší soutěže, porazil béčko Slavie 2:1.
V Miláně při prohře Slavie v LM zase musel chybět. O pár dní v derby na Letné ale už pomáhal v závěrečných 23 minutách udržet remízu 1:1 (Slavia hrála o deseti bez vyloučeného Vlčka). V Chance lize se Zlínem se dostal na hřiště po přestávce místo Zmrzlého, pokažený zápas ale druhou půli ani on svoji aktivitou a kreativitou nezachránil. Slavia pouze remizovala 0:0.
Poté Slavia odletěla do Bergama k utkání Ligy mistrů. Tedy k zápasu s klubem, ke kterému má Lukáš Vorlický stále silný vztah. Vorłický ale, jak už jsem uvedl, není na soupisce Ligy mistrů. Měl však s týmem letět jako divák. Nabídku odmítl.
Třiadvacetiletý záložník dle médií připustil, že ho nezařazení do kádru pro prestižní milionářskou soutěž hodně bolelo. Proto raději zůstal doma v Česku a utkání glosoval jako expert v TV studiu Nova Sport.
Lukáš Vorlický si, dle stejného zdroje, moc přál hrát se Slavií Ligu mistrů. Když jí los navíc „jeho“ italský tým skutečně přisoudil, a to v utkání ještě na jeho stadionu, byl nesmírně nadšený. Moc toužil po tom, být tam jako hráč. Nadšení ale brzy vystřídal smutek, když se dozvěděl, že ho trenér Trpišovský nezařadil na soupisku LM.
Proslýchá se, že u realizačního týmu Jindřicha Trpišovského se Lukášovo odmítnutí necestovat jako divák do Bergama údajně nesetkalo s pochopením.
Ať je je to tak či onak, faktem je, že od té doby se leccos změnilo.
Lukáš Vorlický se dostal na ligový trávník na chvíli ještě o čtyři dny později. To ho trenér poslal do hry na posledních 26 minut zachraňovat zpackaný zápas v Olomouci. Ani přítomnost Vorlického nepomohla. Slavia pouze remizovala 0:0.
V sestavě áčka se poté už neobjevil. Zápas MOL Cupu ve Zlíně (výhra Slavie 0:4) strávil celý pouze na střídačce. Stejně tak ligový mač s ostravským Baníkem (2:0). Ani v něm se překvapivě nedostal mezi pětici střídajících fotbalistů. To přitom v utkáních předtím bylo takřka samozřejmostí. Jeho využití v tomto duelu se navíc jasně nabízelo, když nemohl, na rozdíl od spoluhráčů, nastoupit o pár dní později v utkání LM s londýnským Arsenalem.
Pro nedělní zapas v Plzni to s Vorlickým také nevypadá příliš dobře. V sobotu totiž překvapivě odehrál druholigový zápas v Brně proti Artisu (2:1 pro domácí). Na tom, že hráč, který není v základní sestavě prvoligového áčka, občas vypomůže „B“ týmu v nižší soutěži, jistě není nic neobvyklého. Udržuje si tím zápasovou praxi. Obvykle se tak ale děje den po utkání áčka. Nikoliv den před ním a v opačné části země.
Z nasazení Vorlického na celý sobotní zápas v Brně je patrné, že pro nedělní večerní veledůležitý duel v Plzni s ním trenér asi příliš nepočítá.
Lukáš Vorlický je technicky vybavený, elegantním dojmem působící, inteligentní fotbalista. Stejně kultivovaným dojmem působí jako mladý muž v TV studiu, když sděluje své názory na fotbalové dění.
V kariéře si prožil velké zdravotní peripetie. Nebýt jich, mohl být hvězdou evropského formátu. Nestane se jí. Zdravotně už asi nikdy zcela fit nebude. Je otázkou, co všechno mu jeho koleno v dalším průběhu kariéry dovolí.
V současnosti se však zdá, že hrát může. Je při prvoligových utkáních připraven na střídačce „A“ týmu. Šance od trenéra však najednou záhadně nedostává. Do druholigového zápasu v sobotu v Brně nastoupil od začátku. Odehrál ho téměř celý. To také svědčí o tom, že je momentálně zdravotně v rámci možností vcelku fit. Kondice mu určitě neschází, byť se jednalo „pouze“ o druholigový mač.
Nevím, zda je důvodem jeho absence v posledních prvoligových utkání Slavie skutečně fakt, že odmítl letět s týmem jako divák na Ligu mistrů do Bergama, či je za tím něco jiného. Pohledem zvenku mohu jen konstatovat, že v tomto rozhodnutí Lukáše Vorlického chápu.
Nechtělo se mu jako divákovi do míst, kde se mu kvůli zdravotním peripetiím nepodařilo uskutečnit svůj klukovský sen hrát velký fotbal. A nepodařilo se mu tam vrátit ani v dresu pražské Slavie v Lize mistrů. Dá se proto docela pochopit, že se nechtěl v hledišti stadionu trápit a raději utkání „svých“ dvou klubů sledoval v pražském televizním studiu.
Pražská Slavia mu dala šanci, když na tom byl špatně a možnosti na jeho návrat do vrcholového fotbalu vypadaly mizivě. To je třeba na přístupu Slavie ocenit. Zároveň se však už poněkud hůře chápe, proč slávistický kouč Lukáše Vorlického náhle přestal v ligových utkáních z ničeho nic využívat. Nic totiž nenasvědčuje tomu, že by nebyl zdravý, anebo, že by to bylo kvůli náhlému poklesu jeho výkonnosti.
Těžko se to chápe tím spíš, že současná Slavia má s kreativní stránkou své hry problémy. Vorlický do ní vždy přinesl jako střídající oživení, tvořivost, snahu o zakončení. I když to vždy nevedlo k obratu skóre. Těžko však očekávat, že když fotbalista bude stále přicházet do utkání jako „žolík“ za nepříznivého stavu (což byl v poslední době případ nejen Vorlického, ale i Chama), tak se mu vždy podaří zápas otočit. To by opravdu musel být kouzelník.
Pokud se tak snad stalo, Vorlický by nebyl prvním ani posledním fotbalistou, který se s „realizákem“ trenéra Trpišovského nepohodl. Možná se (někdy poněkud svérázný) realizační tým opravdu rozhodl uštědřit mladému hráči „výchovnou lekci“. Není to v českých reáliích až tak neobvyklý přístup. Tak to prostě stále ještě někdy chodí. V kontextu výše uvedeného (co má Vorlický za sebou) se to ale obtížně chápe.
Ať je to celé tak či onak, faktem je, že nechat odehrát takového fotbalistu v sobotu celé druholigové utkání v Brně (zvláště po jeho zdravotních trablech) a nemít ho připraveného jako odpočatého „žolíka“ pro nedělní nesmírně důležitý večerní zápas s Viktorií v Plzni, mi přijde ze strany Slavie jako těžko pochopitelný luxus.
Stačí se přece zamyslet nad otázkou: Kolik takových fotbalistů, kteří dokáží s míčem něco nevšedního vymyslet, trenér Trpišovský v kádru má?
Odpovím si sám: mnoho NE! A proto je velmi podivné, že jednoho z nich poslal hrát v sobotu druhou ligu do Brna, namísto aby si ho připravoval na nedělní duel v Plzni.
Jsem velmi zvědavý, jestli nám trenér své rozhodnutí ohledně Vorlického nějak srozumitelně vysvětlí. Televizní reportéři se v Plzni rozhodně mají na co ptát.
Další zdroje: statistiky Livesport, klubový web SK Slavia Praha, studio Nova Sport TV
