Problémů má Sparta požehnaně. Budou opět odsunuty na neurčito? V Plzni na to jdou úplně jinak

Když z pražské Sparty dánský trenér Brian Priske v létě 2024 kvapem odcházel, měl na kontě dva mistrovské tituly a v jedné sezoně dokonce double. Na Letné tehdy po svém „útěku“ zanechal hráče v rozpacích, rozladěné klubové šéfy a naštvané fanoušky. Spartu sice pozvedl z maléru k velkým úspěchům, ale pak ji náhle nechal napospas.

Jak to dopadlo, všichni víme. Priskeho krajan a bývalý asistent Lars Friis jako hlavní kouč ještě zvládl postoupit do základní fáze Ligy mistrů, ale tam tým inkasoval velké gólové příděly. A co víc, sezonu nezvládl ani na domácí scéně a v lize skončil až na čtvrtém místě. Trenér tak ještě před jejím koncem balil kufry.

Sparta byla bez hlavního trenéra. Brian Priske po vyhazovu z Feyenoordu Rotterdam bez angažmá. A tak došlo k druhému „sňatku z rozumu“. Priske se na Letnou vrátil a s ním některé staré pořádky.

Jedním z nich je pozápasové motivační kolečko s hráči a realizačním týmem uprostřed hrací plochy, které se stalo symbolem jeho první sparťanské éry. Údiv vzbuzovalo už na Letné, ale když přišly výsledky, řešit se samozřejmě přestalo. Ve Feyenoordu s ním však Priske tvrdě narazil. Nelíbilo se a kouč ho pod tlakem brzy zrušil.

Po návratu do Sparty v kolečku s hráči opět pokračuje. Zpočátku to byl jistý symbol návratu úspěšné éry. Když se však tým v průběhu podzimu propadl do herní a výsledkové krize, začalo kolečko na některé fanoušky po utkáních působit spíše negativně. V takových situacích „přilévá do ohně“.

Dán dle očekávání vsadil po návratu znovu na „své lidi“. Tedy zejména na hráče, které si do Sparty přivedl ve své první etapě. Patří mezi ně i brankář Peter Vindahl, Priskeho krajan. Ten byl jednoznačnou jedničkou také v éře Larse Friise. Už v minulé sezoně byl fanoušky i některými experty dánský gólman kritizován, ale odchytal přesto takřka všechno.

Peter Vindahl byl v očích Priskeho jasnou jedničkou i na podzim. Na hřišti to ale vždy nepotvrzoval. Inkasoval několik laciných gólů. V závěru podzimu chyboval i v rozehrávce nohama, což bývala jeho doména. Mnozí lidé si myslí, že by Sparta měla „udělat“ lepšího gólmana, a z tuzemských zdrojů jmenují například Jana Koutného z Olomouce či Adama Zadražila z Hradce Králové.

Volný je momentálně plzeňský brankář Martin Jedlička, který pod novým trenérem Hyským přišel o post týmové jedničky a dvojku ve Viktorii dělat odmítl. Má její souhlas k přestupu. Jedlička je kvalitní brankář, který se dostal i do kádru národního týmu, ale hra nohama a rozehrávka, na kterou Priske hodně dá, není zrovna jeho doménou. Nejspíš je to také jeden z důvodů, proč Hyský, který chce hrát kombinační fotbal s rozehrávkou zezadu, sází na Floriana Wiegeleho.

Brian Priske svému krajanu Vindahlovi mezi třemi tyčemi nadále bezmezně věří. Na novinářské dotazy na jeho výkony reagoval v závěru podzimu velmi podrážděně, ač byly zcela legitimní a logické. A nebylo to jen v případě Vindahla. „Priske 2025“ nebyl zdaleka vždy tím kliďasem s nadhledem z mistrovských sezon. V průběhu podzimní části sezony byl čím dál více nervóznější a popudlivější. Na střídačce také vypadal chvílemi překvapivě rezignovaně. Vysvobodil ho až výsledkově vydařený závěr Konferenční ligy.

Ale zpět k brankářům. Vzhledem k tomu, že některé české prvoligové kluby mají movitější majitele, není už tak snadné jejich hráče levně získat. Vloni v létě přitom Sparta brankáře Zadražila z Hradce Králové mohla mít, a to nejspíš za přijatelnou částku, neboť klub ještě nevlastnili noví majitelé. Nějaký kontakt sparťanského sportovního šéfa Tomáše Rosického údajně také proběhl, ale s návratem Priskeho zájem Sparty skončil. Dán opět vsadil na svého krajana Vindahla. Tak tomu bude i na jaře. Sparťanským fanouškům tak nezbývá než doufat, že už se podzimních chyb vyvaruje.

Při prvním příchodu do Sparty se Priske zaměřil na zlepšení defenzivy, která byla dlouhodobou „bolavou patou“ týmu. Jako bývalý obránce věděl, že každý kvalitní mužstvo musí stát na pevných základech. A ty jsou především v obraně, která nedostává „hloupé“ góly. Priskemu se to tehdy povedlo. Změnil systém na tři stopery. Přivedl krajana, stopera Asgera Sorensena. Po odchodu Hancka stáhl do obrany záložníka Ladislava Krejčího. Stabilizoval její složení. Fungovalo to.

Teď je ale kolem sparťanské obrany opět plno otazníků. O pevnosti a stabilitě nemůže být ani řeč. Tmel Krejčí je pryč. Asger Sorensen bývá často zraněný, rychlejší už také nikdy nebude. Jaroslav Zelený si pořád odehraje své, ale jeho kariéra je už v 33 letech na sestupné tendenci. To v ještě větší míře platí o 30 letém Filipu Panákovi, který mívá zdravotní trable a problémy s „anglickými týdny“, jeho výkonnost šla výrazně dolů.

28 letý Belgičan Elias Cobbaut byl celý podzim zraněný. Celkově toho za dobu působení ve Spartě opravdu moc neodehrál. Jakub Martinec je v sedmadvaceti letech už zkušeným ligovým hráčem. Na Letné však nováčkem. Sparta s jeho příchodem navíc dlouho otálela a realizovala ho až v době, kdy nemohl být zapsán na evropskou soupisku.

Část podzimu byl zraněný též 22 letý Emmanuel Uchenna, který hrál předtím vesměs dobře a ukázal nesporný potenciál. Potřebuje však vedle sebe zkušeného borce. To je také případ talentovaného Adama Ševínského, jehož kariéra v poslední době stagnuje. Problémem Sparty je, že právě u zkušených stoperů v současnosti nemá jistotu, aby vedle nich mladíci rostli.

Čekalo se také, jestli Priske po návratu znovu oživí Veljka Birmančeviče, který pod ním býval klíčovým borcem. Neúnavným útočníkem s mnoha sprintovými náběhy, který skvěle přepínal do repre-singu, byl nezištným nahrávačem a zároveň velmi slušným střelcem. Pod Friisem se ale 27 letý Srb proměnil v „mátohu“. Vstřelil za celou sezonu jen sedm gólů, měl zdravotní problémy. Když už byl fit, seděl většinou jen na lavičce, anebo střídal na pár minut.

Priske ho do sestavy vrátil. „Birma“ opět nastupuje většinou v základu, nelze mu upřít snahu a nasazení, ale na první éru pod Priskem zdaleka nenavázal. Co bude dál? Pohled na celou Birmančevičovu kariéru ukazuje, že sezona 2023/24 byla naprosto výjimečná. Bude schopen ji ještě vůbec někdy zopakovat?

Když se trenér Priske vracel, řešilo se, zda se znovu spolehne na Jana Kuchtu. Ten za necelé dva roky pod dánským koučem nastřílel jedenatřicet gólů. Priske to s někdy „složitějším“ Kuchtou uměl. Dán po návratu na Kuchtu dle očekávání opět vsadil. Obnovil trojzubec s Brimančevičem a Haraslínem, ale ten nefungoval jako v první éře. Kuchta s Birmančevičem nemají formu jako dříve a Haraslín měl část podzimu zdravotní problémy.

Místo brzy už 29 letého Jana Kuchty tak dostával stále více šancí 25 letý Albion Rrahmani, který působil rozhodně lepším dojmem. To se ambicióznímu Kuchtovi pochopitelně nemůže líbit. Navíc má mít do Sparty nejspíš namířeno další konkurent na jeho pozici, 21 letý Matyáš Vojta, český reprezentant U21 z Mladé Boleslavi. Je tedy otázka, jestli Kuchta na soupisce Sparty zůstane i na jaře. A pokud ano, v jaké roli. Jak se smíří s dalším mladším konkurentem a možnou rolí střídajícího náhradníka, kterou v minulosti vždy špatně snášel?

V první Priskeho éře na Letné měl kouč k dispozici jasného týmového lídra - kapitána Ladislava Krejčího. Ten z klubu odešel ve stejné době jako Priske. Druhý Ladislav Krejčí, na kterého tým i Priske spoléhal až extrémně, Spartě schází dodnes. Za jeden a půl sezony se do této pozice nikdo nový nevyprofiloval. Sparta stále nemá lídra, který „nesleze ze hřiště“ a umí tým umravnit i vyhecovat.

Nový kapitán, utočník Lukáš Harasín, který v květnu oslaví třicetiny, se o to sice snaží. Svůj vliv na mužstvo bezesporu má, ale určitě ne tak výrazný jako Krejčí. Kvůli zdravotním problémům také delší dobu nehrál. Když nastupuje, jen občas dohraje celé utkání.

Kolem týmu Sparty je v současnosti plno otazníků. Na podzim neměla jednoznačnou oporu v bráně. Chybovala v obraně, která nemá jasného a zkušeného lídra, vedle kterého by se mohli mladí lepšit. Ani záloha nefunguje jako při Priskeho prvním působení. Zkušenému Finu Kaanu Kairinenovi, který se s Priskeho návratem opět zvedl, chybí po odchodu Laciho stabilní parťák uvnitř zálohy. 25 letého Santiaga Enemeho, který nebyl jeho nákupem, trenér až nepochopitelně dlouho přehlížel, začal mu dávat příležitosti až v závěru podzimu.

Na obou krajích to také není ideální. Výkonnost 24 letého Matěje Ryneš po zdravotních problémech šla dolů. Angelo Preciado také dlouho na podzim nepřesvědčoval a zvedl se až v závěru. Navíc si tak trochu navzájem „překáží“ s Pavlem Kadeřábkem, 33 letým bývalým reprezentantem a odchovancem Sparty, který se vrátil domů po letech z Bundesligy. Měl být pro tým novým lídrem. Nikoliv hlasitým extrovertem (jako Krejčí), ale osobním příkladem a nasazením.

Zpočátku to tak fungovalo. Pak se zranil. Trenér začal upřednostňovat Preciada a sparťanského odchovance vracel do sestavy poměrně neochotně. O útoku už byla řeč. Sázka na obnovení útočného „trojzubce“ B+K+H také nevyšla.

Brian Priske jistě měl o vánočních svátcích o čem přemýšlet. Jarní část nám ukáže, jaké je z podzimních nezdarů schopen vyvodit závěry a změny. Zatím není jasné, jak výrazné budou odchody a příchody hráčů. V době prvního angažmá na Letné se na nich Priske výrazně podílel a posily, které ihned zapadly do základní sestavy (Vindahl, Sorensen, Kairinen, Preciado), byly ve značné míře jeho dílem. Sparta však s Dánovým příchodem také tehdy rezignovala na český trh a tuzemské posily. V „A“ týmu nerozvíjela příliš ani své odchovance.

Přestupové okno je nyní poměrně dlouhé. Uzávěrka až v polovině února. Stát se tedy může ještě leccos. Momentálně to na velké „zemětřesení“ v kádru Sparty rozhodně nevypadá. Na Letné je pohledem zvenku klídek, jako by vše bylo v naprostém pořádku a podzim vyšel skvěle.

Dvoudílný rozhovor sportovního šéfa Tomáše Rosického na webu Spartaforever přinesl ve spojitosti s „A“ týmem Sparty mnoho diplomatických frází, ale nic konkrétního. Přestože někteří hráči už mají tak trochu „po sezoně“, aktuálně to spíše dělá dojem, že se větší personální změny zase pouze odsunou na pozdější dobu.

Porovnáme-li to třeba s přístupem plzeňské Viktorie, které ligový podzim také nedopadl zdaleka podle představ, vidíme v počínání manažerů obou klubů značné rozdíly. Jak informoval v médiích plzeňský trenér Martin Hyský, problémy ve Viktorii začali řešit razantně.

Zatímco na Letné stále přešlapují a vyčkávají, v Plzni už realizují změny a „okysličují“ kádr. První „úklid“ už proběhl. Viktoria pouští Milana Havla (31 - odejde po lednových zápasech EL) do pražských Bohemians a již zmíněný souhlas k odchodu má brankář Martin Jedlička (27). Do béčka v Plzni přeřazují veterány Lukáše Hejdu (35) a Milana Kopice (35).

Do kádru v Doosan Aréně uz naopak přivedly po úspěchu toužící „hladové“ nováčky - 22 letého Adama Kadlece z Bohemians a 26 letého Dávida Krčíka z Karviné. K tomu si Viktoria bere zpět z hostování 21 letého Toma Slončíka (z Hradec Králové) a 27 letého Daniela Vašulína (z Olomouce), kterým podzim výborně vyšel. To jsou rovnou čtyři výrazné posily, které mohou okamžitě atakovat základní sestavu Viktorie.

A tím to zcela jistě nekončí. Viktoria s novým koučem mění herní styl, chce hrát běhavější, kombinační fotbal. Proto velmi rychle přebudovává kádr a vyhledává do něj další posily. Je aktivní na tuzemském i zahraničním přestupovém trhu. Další posily lze proto ještě očekávat.

Odejít z Plzně naopak může 23 letý nigerijský útočník Rafiu Durosinmni, který necestuje s týmem na herní kemp do španělského Benidormu, protože intenzivně jedná o přestupu. Dle zahraničních médií by měl posilit italskou Pisu. Tuto verzi už od neděle potvrzuje také web plzeňského klubu. Pisa je momentálně s 12 body na posledním místě Serie A, ale její pozice není beznadějná. Má stále šanci se zachránit, proto shání posilu do útoku.

Plzeň by měla údajně inkasovat 9 milionů eur. K tomu možná až 2 miliony eur na případných bonusech v budoucnu. Durosinmni má prý od plzeňského klubu delší dobu přestup přislíben, bude-li finanční nabídka atraktivní, což je zjevně tento případ. Viktoria by navíc měla být schopna útočníka nahradit. V útoku má i bez Durosinmiho slušnou konkurenci. Někoho dalšího ještě jistě přivede. Dle rozhovoru šéfa klubu Adolfa Šádka na klubovém webu, v Plzni na dalších posilách intenzivně pracují a chtějí mít nový kádr po kupě co nejdříve.

S novým majitelem, nejbohatším Čechem Michalem Strnadem, si plzeňský klub může finančně dovolit výrazně více než dosud. Posílil i manažersky. Ke zkušenému generálnímu řediteli Adolfu Šádkovi získal na post sportovního ředitele velmi schopného Martina Vozábala z druholigového Táborska, o kterého měla zájem „půlka ligy“.

Ve srovnání s poněkud zatím „klimbající“ Spartou, se současné dění v Plzni jeví tak trochu jako „nebe a dudy“. Na Letné dosud zůstávají v kádru i nekteří hráči, o jejichž motivaci, hladu po úspěchu i aktuální sportovní formě lze směle pochybovat.

Avšak „ukázaná platí“, říká se. Všechny papírové teorie a výsledky v přípravě nejsou důležité. Rozhodující jsou vždy až ostré soutěžní zápasy. Ty nám ukážou realitu, jak na tom Sparta, Viktorie a další kluby opravdu budou. Sparta zahájí ligové jaro dvěma venkovními duely. Nejprve 31.ledna malým pražským derby s Duklou na Julisce, a týden poté zavítá do Zlína. V polovině února hostí na Letné Hradec Králové a následně se utká v „zápase pravdy“ 21.února v Plzni s Viktorií. Únor uzavře domácím utkáním s ostravským Baníkem. Tento sled utkání napoví více, jak na tom Sparta na jaře opravdu je.

Sparta do jara vstupuje na druhém místě ligové tabulky se sedmi bodovou ztrátou. To není nic, co by se ještě nedalo v dalších 16 utkáních (včetně nadstavby) smazat. Jen se Slavií se utká ještě dvakrát. Tedy o šest bodů… Zároveň ale také bude muset čelit ambiciózním týmům, které ji budou „dýchat na záda“. Tedy zejména Jablonci, Liberci, Plzni a Olomouci.

K tomu Sparťany na jaře čeká také osmifinále Konferenční ligy, kam se ze základní fáze přímo kvalifikovala. Je tedy „jen“ tři dvojutkání od finále celé soutěže. Znamená to ale také další zápasy a cestování v pozdější fázi jarní části, kdy půjde v Chance lize do tuhého. Na rozdíl od Slavie, která skončí své dva zápasy v Lize mistrů už koncem ledna a bude se nadále moci soustředit výhradně na Chance ligu, případně MOL Cup.

Úspěch Sparty v Konferenční lize by samozřejmě byl skvělý pro klub i celý český fotbal. Přínosem pro klubový i národní koeficient. Vždyť, když ji před pár lety v Praze vyhrál anglický West Ham United, byla to velká sláva i pro tradiční klub z Premier League. Je však třeba také vidět, že Konferenční liga je v současnosti (po rozšíření LM a EL) chápána spíše jako „Pohár útěchy“, hlavně pro mančafty z Východu. Je to podstatně nižší level než Evropská liga. Liga mistrů pak naprosto jiný svět.

V jarní části nejvyšší české soutěže půjde (jako vždy) o mistrovský titul a účast v pohárové Evropě v příští sezoně. Jedna věc je však už druhý rok za sebou jiná. Mistr Chance ligy má, díky národnímu koeficientu, opět zajištěnou přímou účast v základní fázi Ligy mistrů. To je pro jarní boje velká motivace. Znamená pro vítěze sportovní i společenskou prestiž a obrovskou finanční injekci. A také méně utkání v úvodu nové sezony, klidnější a delší léto na přípravu, bez evropské kvalifikace.

Takto vypadají evropské poháry pro české zástupce v sezoně 2026/27:

Pokud vítěz MOL Cupu skončí v konečné tabulce na jednom z prvních čtyř míst, bude hrát 2. předkolo Konferenční ligy 5. tým Chance ligy.

Chance liga se oproti minulosti více vyrovnává. Pražská Slavia sice má na čele ligového pelotonu sedm bodů náskok, ale nic není rozhodnuto. Boj o první šestku a evropské poháry bude velmi zajímavý. Na jaře rozhodně je o co hrát.

Další zdroje: statistiky Livesport, herní model Chance ligy, web AC Sparta Praha, web Spartaforever, web FC Viktoria Plzeň