Rozpínavost fotbalové Slavie následuje Viktoria Plzeň. Zareaguje Sparta?

Mezi partnerské kluby pražské Sparty na mládežnické úrovni patří (dle klubového webu) například SK Kladno, AFK Slavoj Podolí, SK Motorlet Praha, FC Tempo Praha, FK Admira Praha, SK Modřany, FC Zličín, FK Loko Praha a SK Aritma Praha. U dívek pak DFA Hrobce a Prague Raptors FC.

„Cílem spolupráce s partnerskými kluby je zvyšování kvality tréninkového procesu od nejmenších dětí v rámci mládežnického fotbalu, “ uvedl před časem na klubovém webu generální ředitel AC Sparta Praha Tomáš Křivda.

V rámci kooperace dojíždí trenéři ze sparťanské akademie pravidelně do každého z partnerských klubů. Tam pomáhají s řízením tréninkového procesu a správným rozvojem dětí. Dochází ke vzájemnému předávání zkušeností. Projekt partnerských klubů navazuje na Sparťanské fotbalové školičky, které fungují ve školkách po Praze. Malí předškoláci si v nich mohou vyzkoušet pravidelný trénink pod dozorem zkušených trenérů, včetně těch ze sparťanské akademie.

Díky této partnerské síti pak mohou děti z kroužků v mateřských školách nalézt návaznost v partnerských klubech Sparty, strategicky rozmístěných po Praze a Středočeském kraji. Dojíždět mohou do klubu, který je nejblíže místu jejich bydliště. Nejtalentovanější děti z partnerských klubů později míří do sparťanské akademie na Strahov.

Sparta tak upustila od centralizace. „Netahá“ nejmenší děti už v přípravce do svého klubu „přes celou Prahu“, aby některé po čase jako neperspektivní vracela zase do menšího klubu. Tím, že do sparťanské akademie přicházejí už starší děti, u kterých už se jistý talent rozvinul, je šance, že ve Spartě vydrží také déle.

Velmi podobnou cestou jde už déle také konkurenční Slavia, která spustila projekt v roce 2017. Od roku 2023 se slávistická mládež vydala novým směrem výchovy nejmladších talentů, právě ve spojení s partnerskými kluby. Hlavními partnerskými kluby Slavie jsou Spartak Kbely, ABC Braník, FC Háje, SK Zbraslav, TJ Březiněves, ČAFC Praha, SC Xaverov a SK Olympie Dolní Břežany.

Sparťanská akademie funguje na Strahově, kde má dlouhodobý pronájem a vybudovaný tréninkový areál uvnitř chátrajícího Velkého stadionu, který sloužil v dobách socialismu ke konání Spartakiád. Na Strahově také působí béčko a převážně tu trénuje též seniorský „A“ tým.

Sparta by chtěla v těsné blízkosti tréninkového strahovského areálu v budoucnu vybudovat, na místě chátrajícího Stadionu Evžena Rošického, také zcela nový moderní stadion s vyšší kapacitou a nadobro opustit Letnou.

Slavistická mládež zatím působí na více místech po Praze. Klubové vedení však sní o výstavbě centrálního areálu, který by měl, dle informací v mediích, vyrůst v městské části Praha-Šeberov. Na tomto projektu pracuje Slavia dlouhodobě, ale dříve jí chyběly potřebné finance.

S příchodem nového majitele, českého miliardáře Pavla Tykače, byl projekt znovu oživen a kapacitně zvětšen. Do Šeberova by se časem mohlo, kromě mládežnických týmů chlapců a dívek, přesunout pro trénink i ligové áčko, béčko a ženský tým.

Výše zmíněnou spolupráci mezi kluby na poli mládeže asi takřka každý chápe jako přínosnou nejen pro obě pražská „S“, ale též pro celý český fotbal. Poněkud měně chvályhodně je to vnímáno u dospělých. Tam už se také o „partnerských klubech“ vesměs nehovoří. Spolupráce mezi kluby funguje, až na výjimky, více „pod pokličkou“.

Také na tomto poli Slavia před pár lety rozvinula svá „chapadla“. Známá je její několikaletá kooperace s druholigovou Vlašimí, která působila svého času jako neoficiální béčko pražského klubu.

Vlašimským klubem prošla řada mladých fotbalistů Slavie. Namátkou například Jakub Markovič, Matěj Jurásek, Jakub Křišťan, Erik Biegon, Tomáš Rigo, Jonáš Kneifel, Michal Hošek, Adam Toula, Matyáš Vágner, Martin Douděra, Marek Icha, Filip Prebsl, Ondřej Kričfaluši, Martin Šubert, Albert Labík a další.

Ve Vlašimi působil také tři roky trenér „doporučený“ ze Slavie, dnes už plzeňský Martin Hyský, kterého si Slavia dlouhodobě „piplala“ jako kádrovou rezervu za Jindřicha Trpišovského.

Není tajemstvím, že Slavia dění ve Vlašimi výrazně ovlivňovala. Martin Hyský se ostatně v médiích sám před časem několikrát vyjádřil, jak mu slávistický šéf Jaroslav Tvrdík zachránil trenérskou kariéru, když ho podržel u místních funkcionářů ve funkci při špatných výsledcích vlašimského klubu.

V minulosti, za působení bývalého libereckého hráče Jana Nezmara v roli sportovního ředitele Slavie, byl zase oblíbenou destinací pro hostování sešívaných liberecký Slovan. Byly doby, kdy v něm bylo na hostování až sedm slávistických hráčů zároveň. A to už je na úrovni dvou klubů ze stejné soutěže opravdu nepřijatelné.

Tato záležitost byla logicky hojně kritizována. Proti konkurentům v boji o titul hrát kmenoví hráči Slavie (hostující v Liberci) mohli. Proti mateřskému týmu Slavie nikoliv. To mělo vliv na kvalitu liberecké sestavy a utkání. Proto si profesionální kluby odsouhlasily před časem úpravu stanov Chance ligy.

Také Karviná hraje stejnou soutěž jako Slavia. Přesto je pouhým pohledem zvenku zřejmé, že dění ve slezském klubu v poslední době do určité míry ovlivňuje. Ruch na trase Praha - Karviná je v posledních letech velmi čilý. V Karviné působili ze Slavie na hostování například Michal Tomič, David Planka, Ebrima Singhateh, Giannis-Fivos Botos, Albert Labík, Alexandr Bužek či Sahmkou Camara.

Posledně jmenovaný se po zimním soustředění, které absolvoval ve Španělsku s týmem Jindřicha Trpišovského, do Karviné opět na jarní část sezony vrátil. V Karviné pokračuje také další slávista Albert Labík a nově tu má také hrát 18 letý talent Šimon Slončík, mladší bratr plzeňského fotbalisty Toma.

To však není všechno. Ještě zajímavější je dění na trenérské lavičce karvinského klubu. Poté, co se nastartovala spolupráce se Slavií, byl do Karviné z Vlašimi „převelen“ trenér Martin Hyský. Ten si zde udělal v krátké době velké jméno. Zaujal i plzeňského šéfa Adolfa Šadka, který mu hodil „laso“.

Martin Hyský měl zájem jít do ambiciózní Plzně, ale do Karviné ho vyslala Slavia a ve fotbalových kuloárech se dokonce neoficiálně hovořilo o tom, že participuje na jeho finančním ohodnocení ve slezském klubu. To se běžně děje u hráčů na hostování, že velkoklub dál hradí podstatnou část mzdy svého hráče v menším klubu. Je to i jedním z důvodů, proč klub nesouhlasí s tím, aby proti němu jeho kmenový hráč na hostování nastupoval v dresu soupeře.

U trenéra je to však neobvyklé a diskutabilní. Jestli to tak opravdu bylo, se asi už nedozvíme. Pokud snad Slavia Hyskému na karvinskou mzdu opravdu přispívala, jistě to měla „ošetřeno“ tak, aby finanční tok nevedl přímo z Edenu k trenérovi jiného ligového klubu.

Martin Hyský nakonec do plzeňské Viktorie opravdu odešel. Čekat další roky až ve Slavii skončí svoji dlouhou misi Jindřich Trpišovský mu logicky už nedávalo smysl. Novým trenérem karvinského klubu se stal bývalý ligový hráč Slavie Marek Jarolím, synovec slávistické legendy Karla. Také on je jako trenér „odkojený“ působením ve Slavii, kde byl u mládeže a béčka.

Hlavním trenérem v Karviné se stal po krátké anabázi v Mladé Boleslavi (asistent) a druholigové Jihlavě (hlavní trenér). Stejně jako před časem pro Hyského, je Karviná jeho první prvoligovou štací. Oficiálně to asi nikdo nepotvrdí, ale je též pravděpodovné, že silný „poradní hlas“ při jmenování nového karvinského kouče měl slávistický šéf Jaroslav Tvrdík.

Druhým prvoligovým klubem, kde Slavia měla v poslední době silné vazby a promlouvala do jeho dění, je FK Pardubice. Posílala tam hráče na hostování, stačí jmenovat Filipa Šancla, Divine Teaha či Mikuláše Konečného.

Na trenérskou střídačku „doporučila“ (po vzoru Karviné) před časem také svého člověka. Hlavním koučem se vloni stal bývalý útočník David Střihavka, který předtím vedl jako hlavní trenér slávistické béčko v druhé lize. Stejně jako Hyský do Karviné, i on si přivedl do realizačního týmu „své“ lidi ze slávistického Edenu.

Situace v pardubickém klubu se však na podzim změnila. Novým majitelem se stal miliardář Karel Pražák, který mimo jiné vlastní (trochu paradoxně) také hokejovou pražskou Spartu, která je tradičně největším rivalem pardubického Dynama.

Novým šéfem pardubického fotbalového klubu byl jmenován v prosinci Jiří Bílek, dosud sportovní ředitel Slavie, který v Edenu vedle silného „hráče“ Jindřicha Trpišovského neměl potřebný vliv na rozhodování. V Pardubicích má být naopak hlavním šéfem s rozsáhlými pravomocemi.

Tým už dříve převzal také nový hlavní kouč Jan Trousil, který byl asistentem Miroslava Koubka v Plzni a ještě dříve hlavním trenérem druholigového Vyškova. Trousil nemá žádné vazby na pražskou Slavii, její vliv na dění v klubu už tedy zdaleka není takový, jako za bývalých majitelů.

Kooperace mezi oběma kluby na klasické hráčské úrovni však pokračuje. Nyní ze Slavie do Pardubic přestoupil zkušený brankář Aleš Mandous, který dosud hostoval v Mladé Boleslavi. Do Pardubic zamířil též mladý obránce Tobias Boledovič na přestup, na hostování pak na východě Čech bude působit další mladík Tomáš Jelínek.

Rozpínavost pražské Slavie je celkem logicky už delší dobu „trnem v oku“ fanouškům jiných klubů a lidem kolem fotbalu. Nelíbila se ani jejím konkurentům. Pohled na tuto záležitost se ale mění. Alespoň u jednoho klubu určitě. S novým majitelem, miliardářem a nejbohatším Čechem Michalem Strnadem, půjde nejspíš podobnou cestou nejméně jednoho „spřáteleného“ klubu také plzeňská Viktoria.

Ta bude úzce spolupracovat s druholigovým Táborskem. Očekávalo se to trochu, když Viktorii funkcionářsky posílil na postu sportovního ředitele Martin Vozábal, jenž přišel do Plzně právě z Táborska, kde má i po odchodu velmi přátelské vazby.

Před koncem roku informaci „propálil“ majitel táborského klubu Petr Kolář v rozhovoru pro iDnes.cz, který byl v tomto směru až nezvykle otevřený. Cílem prý je, aby momentálně druhý tým druhé ligy zaútočil na postup do nejvyšší soutěže. Plzeň by do Táborska měla uvolňovat méně vytížené fotbalisty ze svého kádru. S novou postupovou vizí v Táborsku zůstal také trenér Radek Kronďák, který prý během podzimu odmítl prvoligovou nabídku ze Slovácka.

Spolupráce Plzeň - Táborsko bude zřejmě ještě intenzivnější než na trase Slavia - Karviná. Majitel Táborska se netají tím, že Viktoria má pomoci jeho klubu do nejvyšší soutěže. Táborsko bude jakýmsi „béčkem“ plzeňské Viktorie.

Pohyb fotbalistů na hostování mezi prvoligovým a druholigovým klubem není počtem omezen. V Táborsku může hostovat i vyšší počet hráčů Viktorie, pokud je tam plzeňský klub skutečně uvolní. V nejvyšší soutěži je to jiné. V současnosti mohou hostovat z jednoho klubu Chance ligy v jiném klubu téže soutěže maximálně tři hráči současně.

Samozřejmě i toto pravidlo lze obejít, když hráče spřátelenému klubu prodáte a ve smlouvě máte uvedené přednostní právo zpětného nákupu. Pak už to není hostování. Takových hráčů můžete teoreticky prodat do jednoho klubu neomezené množství a zase je koupit po sezoně zpět. V tom vám těžko někdo může bránit.

Teoreticky je zřejmě možné, aby takoví hráči Táborska měli ve smlouvě, že proti Viktorii nastoupit nesměji. V minulosti v české nejvyšší soutěži už takové případy též byly, i když se nejednalo o hostování, ale přestup. V jednotlivých případech se to ještě přejde, kdyby to však Viktoria (či jiný klub) učinil u většího počtu hráčů směrem do jednoho klubu, to už by byla „jiná káva“. Že moc fantazíruji, vždyť Táborsko v první lize ještě ani není? Možná. Ale v Česku se často dějí větší absurdity.

Má-li pražská Slavia „svého“ trenéra a neoficiální „béčko“ v prvoligové Karviné, plzeňská Viktoria zase neoficiální „béčko“ v (možná brzy) prvoligovém Táborsku, zareaguje nějak pražská Sparta? Bude i ona mít, kromě svého oficiálního „B“ týmu ve druhé nejvyšší soutěži, také neoficiální prvoligové „béčko“ v jiném českém klubu?

Jablonecký klub má ke Spartě tradičně blízko. Díky dlouholetému majiteli Miroslavu Peltovi, jenž se sparťanským srdcem (vedle toho jabloneckého) nikdy netajil. Na Letné také před lety jako ředitel působil. Mezi Spartou a Jabloncem v minulosti probíhal čilý pohyb hráčů. Spolupráce funguje i v současnosti. Je otázkou, do jaké míry se ještě prohloubí. Naposledy se na Letnou stěhoval Jakub Martinec. Nyní v zimní pauze do Jablonce zamířil na přestup Nelson Okeke a na hostování Dominik Hollý, který už na jablonecké Střelnici dříve působil.

Oficiální nový většinový majitel jabloneckého klubu Jakub Střeštík je bohatý podnikatel a úspěšný manažer, spoluvlastník skupiny Skayo Capital. Nicméně nepatří do „první ligy“ českých miliardářů jako noví majitelé několika jiných klubů nejvyšší soutěže. Česká verze časopisu Forbes o něm píše jako o „exmanažerovi hnutí ANO a kšeftaři s nemovitostmi“. Jeho finanční možnosti tedy nejspíš nejsou takové, jako nových majitelů klubů z Liberce, Pardubic, Teplic, Hradce Králové a zejména Olomouce. A to je příznivá situace pro Spartu, bude-li chtít spolupráci s jabloneckým klubem zintenzivnit.

Příliv nových movitých majitelů do několika prvoligových klubů je bezesporu pozitivní změnou. Zvyšuje výrazně částky za hráče, což je mnohdy kritizováno (v minulosti se často kritizoval opak), ale také vytváří vyšší konkurenční prostředí mezi kluby. Je novou protiváhu vůči velkoklubům typu Slavie, Sparty a Viktorie, které už byly jednu dobu od zbytku ligy výrazně odskočené. Menší kluby s novými majiteli si nyní mohou mnohem více finančně dovolit. Některé z nich jistě budou nadále v menší míře rádi za hostování některých hráčů ze Slavie či Sparty. Už by ale na nich neměly být tak závislé.

Do nejvyšší soutěže navíc míří dva bohaté kluby z Brna. To v budoucnu výrazně změní mapu Chance ligy. Prvoligový fotbal se opět bude hrát v druhém největším městě země, kam bezesporu patří. Zdá se, že postup Zbrojovky do první ligy je takřka jistý. Uvidíme, zda se už v létě podaří postupit též Artisu, anebo si ještě rok počká.

Opět to však znamená novou konkurenci. Tyto kluby v budoucnu v nejvyšší soutěži určitě nebudou chtít být jen do počtu a v područí pražských „S“. Budou mít své ambice, přinesou do Chance ligy další prestižní soutěžení.

A to je dobře. V nejvyšší soutěži přece nechceme mít pouze tři bohaté a konkurenceschopné kluby Spartu, Slavii, Viktorii a vedle nich už jen samé malé a chudé kluby, které na nich budou do značné míry ekonomicky i personálně závislé. Mnohem lepší pro celkovou úroveň českého profesionálního klubového fotbalu bude, když ostatní kluby budou schopné velkoklubům občas také trochu „zatápět“.

Další zdroje: web AC Sparta Praha, web Talent Slavia, web FK Jablonec, web Viktoria Plzeň, statistiky Livesport a FAČR