Slavia ztratila vyhrané utkání. Sparta rozhodla pohárové derby gólem z penalty ve 114. minutě

Nejasné bylo, jak k utkání přistoupí oba trenéři. Na jak silné sestavy vsadí. Zda budou taktizovat a schovají si některé hráče až na neděli. A kolik bude takových případů. Derby „S“ je jednoznačně prestižní záležitostí. Největší zápas v klubovém fotbale v Česku. Oba kluby chtějí moc vyhrát. Teď se však hraje dvakrát za sebou. Jednou v národním poháru. Podruhé v lize.

Hlavní derby čeká oba týmy jednoznačně až v neděli. Ve Fortuna lize. Tam se hraje o mnohem víc. O titul. O možnost hrát v příští sezoně Ligu mistrů či alespoň mít jistotu Evropské ligy. MOL Cup je proti tomu „pohárem útěchy“. Je pěkné a prestižní ho vyhrát, ale pokud to má být jen náhražka za ztracenou ligu, je to opravdu jen slabá útěcha.

Otazníky byly také nad tím, jak středeční zápas zvládne rozhodčí. Utkání bylo překvapivě svěřeno teprve 27letému Karlu Roučkovi. Rouček přitom v lize teprve začíná. Píská ji první sezonu. Měl před derby odřízeno 13 prvoligových utkání a pověst rozhodčího, který průběh utkání hodně rád „pouští“ a málo píská. Za což je někdy chválen, jindy kritizován. Podle toho, jaké utkání z toho vzejde. „Pustit to“ v derby, může znamenat skutečně dobrý fotbal, pokud chtějí oba týmy hrát. Ale také průšvih, pokud chtějí „válčit“.

Ač někteří novináři a experti předpovídali, že trenéři výrazně upřednostní nedělní ligové derby a do MOL cupu pošlou kombinované sestavy, opak byl pravdou. Brian Priske vynechal z obvyklých opor pouze Kuchtu, Haraslína a Vindhala, z nichž dva posledně jmenovaní nebyli vůbec v nominaci k utkání. I tak byla sestava Sparty velmi silná. Prakticky s kompletní obranou i zálohou. Jindřich Trpišovský nechal na střídačce Ševčíka. Kromě dlouhodobých absencí chyběl dle očekávání také Zafeiris. Jinak byla sestava Slavie také „našlapaná“. Pohled na sestavu však vzbuzoval obavu, kdo v záložní řadě, při absenci Ševčíka a Zafeirise, dá hře nějakou myšlenku a kvalitní, rychlou přihrávku dopředu.

Nakonec se tedy velké taktizování trenérů kolem sestav nekonalo. V obou koučích převládla touha „rozdat si to na férovku“. Trpišovský přizpůsobil sestavu sparťanskému rozestavení a zvolil také 3-4-3, což znamenalo vysoký presink od obou týmů. Z něj také vzešla první šance utkání po chybě v slávistické rozehrávce na trase Mandous-Ogbu. Tuci však podklouzl a bránu netrefil.

Prvních více než třicet minut přineslo taktickou bitvu. Utkání „odšpuntovala“ 39.minuta, kdy Krejčí propadl v souboji, výborně hrající Chytil krásně uvolnil Schranze, který proti Vorlovi nezaváhal. V prodloužení první půle zahrozil z přímého kopu ještě Birmančevič. Mandous vyrazil. Po průměrném průběhu poločas 1:0. 

Slavia zahájila druhou půli šancí Douděry, který střílel vedle po přihrávce Chytila, na něhož opět nestačil Krejčí. Další situace vzápětí už gól přinesla. Výborný Chytil opět udržel v souboji míč, Masopust střílel, Vorel jen vyrazil a pro Dioufa, 19letého debutanta v derby, už to byl snadný úkol - 2:0.

Zdramatizování přinesla 56.minuta. V utkání nejistý slávistický stoper Ogbu hrubě chyboval, na půlce dlouhý míč minul a poslal tak do šance Olatunjiho, který se tváří v tvář Mandousovi nemýlil a míč uklidil k tyči - 1:2. Zpětně se ukázalo, že to byl klíčový moment utkání. Brian Priske ucítil šanci. Okamžitě na hřiště poslal v 58.minutě dva čerstvé hráče - Kuchtu a Zeleného. Ze hřiště šli Birmančevič a Tuci.

Zhruba od 60.minuty se hrál dobrý fotbal. Odpadlo taktizování. Sparta chtěla vyrovnat. A v 70.minutě se jí to povedlo, když Kairinen skvěle vysunul Preciada, ten poslal přihravku do pokutového území, kde se k odraženému míči dostal Olatunji a svým druhým gólem v utkání vyrovnal - 2:2.  Přišly další změny v sestavách. Na hřiště se dostali Sadílek a Solbakken. Odešli Preciado a Laci. Na straně Slavie přišel Ševčík místo Masoupusta, Provod místo Schranze a poté ještě Tijani místo Wallema.

Slavia byla chvíli zaskočena ze sparťanského vyrovnání. Po pár minutách se však „oklepala“. Snažila se utkání rozhodnout. Stejné by ráda Sparta. Ani jednomu z týmů se při náročném programu a faktu, že v neděli spolu hrají opět, do prodloužení 2×15 minut logicky moc nechtělo. Velká šance však na ani jedné straně nepřišla. Dvě minuty před koncem normální hrací doby ještě odstoupil unavený slávistický kapitán Holeš, jehož vystřídal mladý Vlček.

V normální hrací době to bylo utkání dvou rozdílných poločasů. V prvním Slavia potrestala chyby obrany Sparty. V druhém to bylo naopak. První půle byla více taktickou bitvou. Druhá půle byla fotbalově lepší, což vyplynulo z faktu, že Sparta musela dotahovat. Spartě hodně pomohla chyba Ogbua, ale také změny v sestavě a systému hry, kdy se v obraně chybující Krejčí posunul v průběhu druhé půle do zálohy, kde hrál lépe. Sparta zahustila více střed hřiště, hrála na pět záložníků. Do obrany se místo Krejčího přesunul Zelený.

Prodloužení je vždy otázkou fyzických i psychických sil. A také chyb, které s únavou přicházejí. Někdy rozhodne štěstí, náhoda. Sparta měla nevýhodu v předešlém náročném programu. Slávistická hra je zase založená hodně na běhání. Tempo v prodloužení logicky trochu opadlo. Velká šance byla jediná: slávista Tijani trefil v 94.minutě tyč. Překvapivým momentem bylo rozhodnutí Briana Priskeho a vystřídání kapitána Sparty Krejčího, který neměl žlutou kartu, nebyl zraněn ani nevypadal, že by neměl síly pokračovat, ve 103.minutě utkání. Nahradil ho Karabec.

Klíčový moment prodloužení přišel nečekaně ve 112. minutě. Karabec reklamoval ruku Vlčka po zdánlivě nevinné situaci v pokutovém území. Rozhodčí ji neviděl. Naopak za protesty udělil Kuchtovi žlutou kartu. Nakonec však po chvíli běžel po intervenci k VARu a  pokutový kop nařídil. Tradiční exekutoři na hřišti nebyli. Míč si proto postavil mladý odchovanec Sparty Karabec a nemýlil se. Ve 114.minutě: 2:3. Mladická drzost slavila úspěch.

Tento moment přinesl nervózní závěr. Slavia toužila vyrovnat. Kuchta naopak mohl z brejku pojistit vedení, ale nedal. Kuchta pak také dostal za faul žlutou kartu. Slávisté reklamovali, že je už druhá. Ta první za protesty však byla zřejmě rozhodčím zrušena poté, co po shlédnutí VARu uznal, že to pokutový kop je. Nebo existuje jiné vysvětlení? Závěrečné závary před brankou Sparty už změnu skóre nepřinesly.

Mladý rozhodčí Rouček utkání zvládl. Potvrdil volnější metr. Držel ho na obě strany. Nutno říct, že rozhodčímu pomohli hráči. Nebyla to válka, jako v některých předchozích derby „S“. Hrál se fotbal. Sice se spoustou chyb, ale také s velkým nasazením z obou stran. Hrálo se v pozitivní, sportovní atmosféře. Nebyla v tom nenávist, jako někdy v minulosti.

Diskutovat se může donekonečna o situaci, která rozhodla: penaltě za ruku. Jako vždy se v těchto situacích najdou argumenty pro i proti. Každopádně, ruka to viditelně byla. Byla od těla. Pískat se tedy dala. Na druhou stranu byla nastřelena z blízkosti. A byla to situace ve 112. minutě utkání. Lze ji tedy zařadit do kategorie „přísná“. Pravidlo o hraní míčem rukou bude prostě asi navždy nejasné. Vždy bude vzbuzovat emoce a umožňovat různé výklady situace.

Sparta dokázala vývoj utkání otočit. Vyhrála a postupuje v MOL Cupu do semifinále. Prokázala vysokou morálku a vítězného ducha. I když tentokrát vyhrál spíše šťastnější, než lepší tým. Zároveň ji dále čeká náročný program. Ligové zápasy, osmifinále Evropské ligy s Liverpoolem a semifinále MOL Cupu.

Slavia už první soutěž ztratila. Musela si v domácím prostředí vypít kalich hořkosti do dna. Ztratila vedení 2:0. Ve hře je ještě v Evropské lize, kde ji čeká v osmifinále AC Milan. A zatím také ve Fortuna lize, v které ji čeká už v neděli opět Sparta. Tentokrát na Letné. Bude to jiný zápas, v jiné soutěži. Slavii půjde „o život“. Chce-li si zachovat šance na titul, musí vyhrát. Pokud prohraje, bude ztrácet už sedm bodů. Výhra ji naopak může vrátit do hry. Ztrácela by jen bod.