Článek
Není náhodou, že nejvyhledávanější profesí dneška je politik, placený bohatě chudým státem, a když to nevyjde, tak nová disciplína - zprostředkovatel všeho možného, krytý živnostenským listem a placený hloupými nebo nevědomými, ale vždy podvedenými lidmi.
Je morální, když ústavní činitelé se stotisícovými příjmy si je v době ekonomické krize o několik desítek tisíc ještě navýší ?
Je morální , když poslanec Poslanecké sněmovny omlouva svoji neúčast na jednání sněmovny z pracovních důvodů ?
Je morální, že penzisté mají dostat stát ze zadluženosti ?
Je morální, že každý ústavní činitel vedle oficiálních statisícových příjmů, které mají sloužit k plnému nasazení k zastání jeho postu, pobírá ještě více “ vedlejších “ příjmů , z abstraktních činností, když další pozici s konkrétní náplní a výkonem logicky nemůže zastat, pokud ovšem hlavní činnost řádně vykonává ?
Je morální a povzbudivé pro čestné lidi odpuštění dluhů dlužníkům ( např. milostivá léta, insolvence a pod.) navíc v občanskoprávních vztazích s podkontextem, že věřitel je podvodník?
Je normální trpět „novodobé“ zprostředkovatele, jejichž počet geometrickou řadou narůstá, jejich faktická činnost nápadně připomíná podvodníky, oproti kterým se liší a jsou kryti toliko živnostenským listem ( realitní makléři, pojišťovací agenti , lobisté a pod.)?
Je normální při vlastní volbě státního zaměstnance vykonávat práci v pohodlí domova, hradit mu ještě náklady, oproti těm, co každodenně musí docházet či dojíždět do zaměstnání, protože nemají známého nadřízeného, který by jim to povolil ?
Je normální zvyšovat mzdy státnímu zaměstnanci pouze na základě toho, že má pracovní smlouvu, aniž by po něm byla požadována práce odpovídající jeho zvýšené mzdě ?
Je normální v době ekonomické krize trpět u státních zaměstnanců faktické nedodržování pracovní doby a nezřídka i pracovní týden?
Je normální chlubit se nízkou nezaměstnaností v tržní ekonomice?
Uvedené příklady a celá řada dalších svědčí z podhledu ústavních činitelů, že to vše morální je.
Proto tak činí, resp. mnohé trpí.
Nepřipouští si jakoukoliv odpovědnost, nezajímá je proto odpovědnost a kontrola druhých, takže jak se říká “ myši mají pré!
Proto je ekonomika státu ve stavu, v jakém je.
