Článek
Údajné Babišovo záchranné lano horníkům, za které dodnes sbírá politické body v regionu, je ve výsledku důmyslně utahující se smyčka, která dusí nás a bude i další generace.
Podstata smyčky není v tom, že se doly zavírají, ale v tom, že podstata bohatství regionu – půda, domovy a budoucnost – byla odříznuta od moci a osudu lidí. Další generace se budou rodit do měst, která jsou „nájemníky ve vlastním domě i krajině“. Jsou obklopena pozemky, na kterých nemohou stavět svou budoucnost bez souhlasu entit, které je drží v šachu a doslovném obklíčení – entit, které z regionu dávno mentálně i finančně dezertovaly.
To je onen pomyslný „Rozsudek bytí“: Buď se regionu podaří skrze vlastní úsilí a budování autonomních struktur a kolektivismus vytvořit vlastní suverenitu, nebo se ta smyčka utáhne v podobě totální závislosti na externích loutkářích.
I. Historický fakt: Mechanismus dezerce
To, co předcházelo dnešnímu stavu, není náhoda, ale precizně vybroušený proces systémového politického „skalpu“ regionu. To, co lidé v halách a hospodách oslavují jako pomocnou ruku, byl ve skutečnosti finální politický bypass. Stát totiž nepřišel region zachránit – stát přišel uklidit spoušť po Bakalových bankgangsterech, aby mohli v klidu a s miliardami v kapse zmizet do bezpečí, zatímco my jsme zůstali trčet v obklíčení.
1. Bankgangsteři a tichý souhlas státu: Nenechme se opít rohlíkem. Bakala a jeho NWR vycucli z regionu 65 miliard korun v době, kdy uhlí sypalo. Stát tehdy – za tichého souhlasu báňských úřadů a politických loutek – dovolil, aby se nevytvářely žádné rezervy na útlum. Nechali je ty prachy vyvést ven a nám tady nechali jen díry v zemi a metan. Babiš pak jen přišel, tuhle „mrtvolu“ od nich koupit za naše daně a Bakalu tím definitivně za tichého souhlasu státního aparátu vyvinil z odpovědnosti.
Oddělení „Smetany“ od „Hnoje“
Víte, co je největším paradoxem?
Že se to „záchranné lano“ týkalo jen trosek!
1. Smetana (Asental a Heimstaden): To nejcennější – byty a strategická půda – zůstalo v rukou šíbrů. Ti dnes inkasují miliardové výpalné na nájmech a blokují rozvoj měst, dokud jim město znovu nezaplatí tučné částky za pozemky, které jim kdysi stát daroval.
2. Hnůj (Státní OKD a DIAMO): Státu (tedy nám) zůstaly podzemní chodby, sociální břemeno a ekologická katastrofa. Platíme 15,6 miliardy korun za útlum něčeho, co už nám dávno nepatří.
2. Absurdita „Záchrany“:
Rekultivace jako výpalné: Vrcholem všeho je, že z našich společných peněz teď stát sanuje krajinu. Ale pozor: My čistíme zem, která patří Asentalu. Stát za miliardy vypere špínu, sanuje metan a připraví sítě, aby si tam pak Bakalovi pohunci mohli postavit haly a dál nás dojit. Tleskáte tomu, že za vlastní peníze zhodnocujeme majetek lidem, kteří nás mentálně i finančně opustili?
3. Rozsudek bytí:
Nájemníci v cizím kriminále: Pravda je taková: Karviná a Havířov jsou dnes města v obklíčení. Jsou to ghetta obehnaná soukromou půdou a držená v šachu extraktivním nájemným. Pokud se region nevzpamatuje a nezačne si tu suverenitu brát zpět – skrze vlastní úsilí a budování autonomních struktur – zůstaneme jen špinavou periferií a vytěženou kolonií. Tak skončilo železné srdce republiky.
Takže tleskejte dál. Ale pamatujte, že tleskáte loutkářům, kteří vám právě prodali vlastní budoucnost, zatímco vy jste jim za to ještě zaplatili a poděkovali u volebních uren.
________________________________________
II. Ekonomická past a zhodnocování cizího
Babišův odkup OKD v roce 2018 nebyl záchranou regionu, ale finalizací bypassu. Stát sice udržel relativistický sociální smír v dolech, ale za takovou cenu, že z veřejných peněz nyní financujeme rekultivace pozemků, které přitom patří soukromému vlastníkovi.
• Zhodnocování cizího majetku: Stát sanuje spoušť, čímž přímo zvyšuje cenu pozemků Asentalu pro budoucí logistické parky.
• Hřbitov budoucnosti: Region se stal správcem vlastního hřbitova (státní podnik DIAMO), zatímco plody povrchu sklízí soukromý kapitál sídlící mimo kraj i republiku.
III. Bilance vytěženého dědictví
Fáze Aktér / Mechanismus Finanční objem Dopad na region
Zisky Dividendy NWR (2006-2012) 65 mld. Kč Odliv kapitálu do zahraničí
Bydlení Heimstaden (byty OKD) >1 mld. Kč/rok Doživotní nájemné nájemníků
Pozemky Asental (vyvedená půda) Tisíce hektarů Blokace rozvoje měst
Ztráty Stát (náklady na útlum) 15,6 mld. Kč Dluh na bedrech generací
IV. Závěr:
Cesta ven?
Historie OKD je důkazem, že „záchranná lana“ od státu často jen upevňují smyčku závislosti kolem krku občanů. Skutečný restart regionu nemůže přijít skrze další vládní a evropské dotace na sanace cizího majetku, ale pouze skrze znovuzískání suverenity nad prostorem, ve kterém lidé žijí. Dokud budou města obklíčena cizí půdou, zůstane jejich rozvoj jen iluzí v rukou loutkářů.
Nikoli pokroku, ale lidství v před. J.R.N
