Bůh nastavil hranice, ne kamery. Taková mají být i budoucí CBDC (digitální peníze)

V posledních několika dnech jsem se ve svých textech věnoval především varováním. Popsal jsem, jak se může z nepodmíněného základního příjmu stát past, jak umělá inteligence funguje jako zabiják tradičních peněz a jak hrozí, že algoritmy ovládnou pravdu v médiích. Došlo to tak daleko, že jsme si museli přiznat vznik ekonomické černé skříňky, kde stroje obchodují se stroji v nanosekundách a lidský mozek se stává pouhým divákem.

Pohled na tyto texty za sebou může v člověku vyvolat pocit naprostého zmaru. Zdá se, že se řítíme do digitálního feudalismu, kde budeme sledováni každou vteřinu, naše peníze budou mít expiraci jako jogurt a stát (nebo korporace) nám bude vypínat přístup k majetku podle toho, jak budeme poslušní.

Ale dnes chci nabídnout jinou perspektivu. Chci ukázat, že tyto technologie – a zejména ty tolik obávané digitální měny centrálních bank (CBDC) – nemusí být koncem svobody. Pokud je správně naprogramujeme, mohou se stát imunitním systémem naší civilizace. Mostem, který konečně propojí naši biologickou potřebu bezpečí s chladnou efektivitou strojové ekonomiky.

Lidé se CBDC bojí ze stejného důvodu, z jakého se někteří bojí Boha. Představují si ho jako přísného policistu s kamerou, který sleduje každý jejich krok a každé jejich špatné slovo si zapíše do velkého černého deníku, aby je mohl u posledního soudu (nebo u pokladny v krámu) ztrestat. Toto vnímání „Boha jako Velkého bratra“ je ale z hlediska systémové architektury neuvěřitelně primitivní.

Skutečný „Architekt“ – ať už mu říkáme Bůh, nebo Příroda – funguje úplně jinak. On nás nesleduje každou vteřinu, aby nás pokutoval. On hranice a pravidla vepsal přímo do našeho hardwaru. Vepsal je do fyzikálních zákonů a do naší DNA. Když skočíte ze skály, nepotřebujete žádného úředníka, který by k vám přiběhl a dal vám pokutu za porušení zákona o gravitaci. Ten zákon je vykonán okamžitě a automaticky samotnou realitou. Když se k druhým chováte toxicky, nepotřebujete kameru, která by vás sledovala; dříve či později vás vyvrhne vaše vlastní komunita, protože sociální zákony jsou vepsány do naší biologie.

A přesně takto bychom měli vnímat ideální CBDC. Nemá to být systém sledování. Má to být systém ekonomické fyziky.

Peníze v tomto systému nebudou nástrojem k tomu, aby o vás stát všechno věděl. Budou kódem, který nastaví mantinely tak, aby systém nemohl zkolabovat. Stát už nebude muset být tím trapným mikromanažerem, který vám kouká do nákupního košíku. Stačí, když nastaví „gravitaci“ ekonomiky, a zbytek se vyladí sám.

Největším problémem blízké budoucnosti je propast mezi lidskou ekonomikou (pomalou, emoční, biologickou) a ekonomikou M2M (Machine-to-Machine, bleskovou a hyper-efektivní). Pokud tyto dva světy nepropojíme, stroje nás prostě přejedou. Peníze, jak je známe, v tomto střetu shoří.

CBDC může být oním mostem. Představte si ho jako imunitní systém. Imunitní systém v těle také neví o každé buňce, co přesně dělá. Ale okamžitě pozná, když se v těle začne dít něco patologického – když se objeví rakovinové bujení (v ekonomice monopol) nebo infekce (v ekonomice podvod).

V tomto ideálním scénáři by CBDC fungovalo jako autonomní regulátor. Pokud se ekonomika začne přehřívat nebo se v nějakém bodě začne kumulovat nezdravé množství moci, kód peněz na to zareaguje automaticky. Ne proto, že by to nařídil nějaký politik, ale proto, že je to tak naprogramováno v „fyzikálních zákonech“ měny.

Pojďme se podívat na tvrdou ekonomickou logiku tohoto systému. Popsali jsme si koncept „kazivých peněz“ (Demurrage). Většina lidí se děsí toho, že by jejich peníze měly expiraci. Ale podívejte se na to optikou celku.

Dnešní peníze jsou pro bohaté nástrojem k tomu, aby bohatství „zmrazili“. Skoupí pozemky, akcie a kapitál a jen sedí na rentě. Peníze v jejich rukou nepracují, jen blokují prostor ostatním. To je v systémové teorii „ucpaná trubka“.

Programovatelná CBDC s expirací (která se resetuje při každém převodu) mění peníze z ledu na tekoucí vodu.

A co když peníze u podnikatele přesto expirují? Zde přichází ten největší hack: Expirace = automatické zaplacení daně.Podnikateli nezmizí peníze do černé díry. Jen se v jeho účetnictví označí jako „uhrazená daňová povinnost“. Stát má své zdroje, podnikatel má čistý stůl a nepotřebuje k tomu jedinou vteřinu práce účetního nebo kontrolu z finančního úřadu. Byrokracie, která dnes požírá až 40 % HDP, by se mohla doslova vypařit.

Největší strach lidstva (a právem) je, že v digitální budoucnosti budou elity vlastnit všechnu fyzickou půdu a my ostatní budeme žít v podnájmech v metaversu. Historicky to vždy končilo krví. Jak tomu zabránit v systému CBDC?

Řešením je exponenciální daň z držení pozemků. Představte si, že kód vašich peněz ví, kolik půdy už vlastníte.

Vlastnit deset hektarů je v pohodě. Vlastnit tisíc hektarů už vyžaduje takovou daňovou režii, že to žádný byznys model na světě neustojí. Matematika peněz vás prostě nepustí k tomu, abyste se stali novým feudálem. Půda se tak přirozeně a bez násilí vrací do rukou těch, kteří na ní reálně chtějí žít a tvořit.

Je to jako v Monopolu – místo aby jeden hráč skoupil vše a hra skončila, systém sám drahé hotely „zdaňuje“ tak moc, že je majitel musí prodat zpět do banky, aby je mohli koupit noví hráči. Hra nikdy nekončí a všichni mohou hrát.

Tady narážíme na to největší „ALE“. Tento systém je neuvěřitelně silný. A cokoliv silného je magnetem pro diktátory. Pokud by měl k „ovládacímu panelu“ takových peněz přístup jeden člověk nebo jedna politická strana, byla by to ta nejdokonalejší tyranie v dějinách. Mohli by vám vypnout život jedním kliknutím.

Proto musíme z tohoto systému lidský faktor odstranit. Základní zákony ekonomiky (výše exponenciální daně, rychlost expirace, výše základního příjmu) nesmí být v rukou vlády. Musí být součástí Kryptografické ústavy.

Změna těchto „fyzikálních zákonů“ musí být stejně těžká jako změna ústavy. Musela by probíhat přes transparentní, digitální konsenzus celé společnosti. Bylo by to jako v blockchainu – k úpravě kódu byste potřebovali souhlas 75 % obyvatel. Stát by už nebyl vládcem nad penězi, byl by jen jejich správcem, který nemá právo měnit pravidla uprostřed hry.

Co udělají ti nejbohatší a nejschopnější podnikatelé v takovém systému? Dnes svou energii plýtvají na to, jak skoupit další činžovní domy a vybírat nájemné. To je líný kapitalismus.

V systému exponenciální daně z hlíny se držení pozemků na Zemi stane neuvěřitelně nákladným koníčkem. Podnikatelský drive ale nezmizí. Kam se tedy vylije? K novým hranicím.

Miliardáři přestanou spekulovat s byty v Praze a začnou stavět rakety k těžbě asteroidů. Začnou budovat plovoucí města na oceánech. Začnou tvořit digitální světy a nové formy AI. Protože tam – v nekonečném prostoru vesmíru a kódu – žádná „daň z hlíny“ neplatí. Tímto systémem CBDC vlastně donutíme lidstvo, aby přestalo parazitovat na omezených zdrojích naší planety a vydalo se konečně ke hvězdám.

Ve starověku existoval koncept „Milostivého léta“ (Jubilejního roku). Jednou za padesát let se smazaly dluhy a půda se vrátila lidem. Byl to systémový reset, který bránil rozpadu společnosti pod tíhou nerovnosti. My dnes nepotřebujeme čekat padesát let a pak doufat v zázrak.

Máme technologii, která dokáže tento „spravedlivý reset“ provádět v každé milisekundě, při každé transakci. CBDC může být tou největší hrozbou, ale také tím největším osvobozením. Pokud se nám podaří prosadit systém, který není postaven na sledování lidí, ale na automatických fyzikálních zákonech férovosti, vybudujeme civilizaci, kde se nikdo nemusí bát o přežití, a přesto každý bude motivován k růstu.

Bůh nastavil hranice, ne kamery. Je načase, abychom se od něj v architektuře našich budoucích peněz konečně něco přiučili.

Zdroje a doporučená literatura: