Článek
Tomáš Baťa, zvaný Tomík, se připojil k 2. pluku Hastings a France Edward Regiment, Kanadské záložní armády (také se připojil k nóbl Legii hraničářů), dostal kapitánskou hodnost a z řad svých dělníků naverboval batawskou jednotku.
Vláda USA, jak říká Baťa, ho v jednu chvíli zavolala do Washingtonu, aby získala informace, které by usnadnily bombardování těch částí nacisty držených továren v Německu, které Němci pravděpodobně přestavěli na výrobu válečných strojů.
Baťovo hlavní město Zlín bylo těžce napadeno. Důsledek: 60 % výroby obuvi bylo zničeno bombami, zatímco výroba válečného materiálu pro nacisty zůstala nedotčena. Baťa tvrdí, že byly bombardovány nesprávné budovy. Komunistická vláda Československa obviňuje Baťu z úmyslného poskytování nepravdivých informací. Více podrobností ZDE.
20. 11. 1944 bombardovala americká armáda Zlín. Zničila civilní výrobu v továrně i obytné zóny města. Z této doby máme nejen nové poznatky, ale i myšlenky a otázky k dalšímu zkoumání. Máme mnoho unikátních materiálů, které v budoucnu budou skládat ucelenou mozaiku i tohoto dne ve Zlíně.
Zajímavá část, kterou Beneš v jednom článku uvedl, byla, že Američané měli bombardovat části továren, které vyráběly pro německé válečné úsilí (továrna v továrně, provozovaná Němci, která byla pro Čechy uzavřena). Bombardovali však civilní výrobu.
ROCKEFELLER PLAZA MÍSTNOST 3603 Stephenson, Spears a Whytediskutují o hrozícím bombardování Zlína a o tom, jak bylo RAF nařízeno nezasáhnout nic kromě továren na výrobu obuvi. Němci provozované továrny na výrobu strojních součástek nebudou poškozeny. Poznamenávají, že Jan Baťa se nebude mít ve Zlíně kam vrátit. „Koneckonců,“ říká Stephenson: „Churchill přece řekl, abychom zapálili Evropu. Proč nezlikvidovat konkurenta?“… spojenecká eskadra použila 500 librové bomby na zlínské továrny na výrobu obuvi …
Johnson & Murphy byla známá americká značka specializující se na vysoce kvalitní obuv, oblečení a doplňky. Byla založena v roce 1850v New Yorku. A Baťa byla jejím konkurentem. Jakou roli hraje toto jméno v této akci? … americká armáda měla velmi přesné informace o Zlínu a detailní informace o továrně. Kdo jim je však poskytl v takovém rozsahu?
***
***
Faktem je, že firma Baťa byla řádně předána Tomášem Baťou Janu. A. Baťovi, jeho nevlastnímu bratrovi. Syn zakladatele firmy dělal vše pro to, aby firmu po válce získal. Komunisté mu pomohli odsouzením Jana A. Bati na 15 let těžkého žaláře (každého půl roku tvrdé lůžko). Američané a Britové zase podporou Tomíka u roky trvajících soudů v USA, kdy žaloval Jana A. Baťu za neoprávněné získání firmy Baťa. Jan A. Baťa už neměl dostatek financí a sil tomu tlaku odolat. Později se Britové i Američané Janu A. Baťovi omluvili. Cíle, zbavit se obchodního konkurenta, bylo dosaženo (firma Baťa byla největší v ČSR a sedmá na světě).
Na doplnění: manželka Tomíka Soňa, byla Švýcarka. Její otec měl v Curychu advokátní kancelář, kde byly deponovány zlaté akcie firmy Baťa. Brazílie navrhla v roce 1956 Jana A. Baťu na udělení Nobelovy ceny(vzdal se kandidatury ve prospěch jiného Brazilce). V ČR byl Jan A. Baťa rehabilitován, oceněn státním vyznamenáním, jeho majetek a rodinná vila mu nebyly dodnes vráceny.
Z kdysi slavné firmy Baťa, která by nepochybně i dnes patřila k největším na světe, zbylo už jen jméno, jejíž výrobky už nevyrábí zcela sama, pokud vůbec…
Více: https://www.europeanjusticeorganization.com/cs/news/20111944-ma-na-svedomi-bombardovani-zlina-americany-syn-zakladatele-firmy-bata
