Článek
Většina spěchá, někdo si ani nevšimne se sluchátky na uších, nebo očima na mobilech.
***
S mladým Ukrajincem jsem se náhodně setkal v tramvaji, po několika dnech, opět náhodně, na ulici. Studuje na pedagogické fakultě v ČR, věnuje se i hře na kytaru. Chce se věnovat hlavně dětem.
Zvuk ukrajinského cimbálu a chodící lidé všech generací kolem něho – různé reakce různých lidí ukazují dnešní dobu. Většina spěchá, někdo si ani nevšimne se sluchátky na uších, nebo očima na mobilech. Jen občas se kolemjdoucí dokáže zastavit, zaposlouchat se a ocenit i finančním darem Ukrajince.
Kdo to dokázal žil, alespoň v tomto krátkém okamžiku – ostatní jen kráčeli, spěchali, prázdně existovali, spěchající za něčím, co nemohou nikdy dohonit. Zastaví je jen smrt, pokud si neuvědomí, že život je o něčem úplně jiném. Musí na to přijít sami.
Ukrajinec už na to přišel. Držme mu palce. Jistě nebude žít marně a přispěje svým životem zemi kde bude žít – ať už v ČR, nebo po návratu do své rodné, svobodné Ukrajiny.
***
Ukrajina bojuje za uchování zdravého rozumu nemocného světa, včetně jejích sportovců, kteří jsou hodni myšlenek a odkazu zakladatele Olympijských her barona Pierre de Coubertina. Ukrajina obětuje a dělá pro záchranu dnešního světa nejvíce!
***
JEN PROTO, ŽE SE TO NEDĚJE U NÁS, NEZNAMENÁ, ŽE SE TO NEDĚJE!
