Článek
„Obracím se na vás dnes nikoli především jako na protivníka. Obracím se na vás jako na člověka, který velmi dobře ví, že žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě. Dočasně můžete kontrolovat území. Dočasně můžete ovládat narativ. Můžete vytvářet a řídit propagandu. Ale nemůžete ovládnout čas.“
„Čas vždy ukáže, kdo hovořil o bezpečnosti a kdo ji rozebíral. Ačkoli bezpečnostní obavy možná jsou legitimní, invaze nikoli. Rakety nejsou argument. Vaše rakety považuji za fyzické přiznání vlastního selhání.“
„Největší sílou supervelmoci není válku začít, ale válku ukončit. Po čtyřech letech by svět rád slyšel jednoduché odpovědi: Jak vypadá vaše vítězství? Kolik zničených měst je dost? Kolik zmařených životů je dost? Protože pokud vítězství nemá jasný konec, pak to není strategie. Je to cynický autopilot.“
„Je dnes Rusko bezpečnější než před čtyřmi lety? Má více partnerů? Více stability? Více důvěry?“
„Pokud je pravdivá odpověď záporná, a ona skutečně záporná je, pak je legitimní se ptát, zda zvolená cesta skutečně vede k větší bezpečnosti Ruska. Války nekončí pouhým tahem pera. Končí otázkou: Proč? A jednoho dne na tuto otázku nebude odpovídat Ukrajina. Bude odpovídat Rusko.“
„Sovětští vojáci bok po boku s evropskými zeměmi bojovali proti nacistickému Německu. Dnes však na jejich památku dopadá stín nové války“.
Petr Macinka (z jeho projevu na VS OSN 24.2.2026).
***
Putin žije osamocen ve svém zvráceném světě. Opustí ho jen smrtí, přirozenou, nebo předčasnou.
Jan Šinágl
***
Ukrajina bojuje za uchování zdravého rozumu nemocného světa, včetně jejích sportovců, kteří jsou hodni myšlenek a odkazu zakladatele Olympijských her barona Pierre de Coubertina. Ukrajina obětuje a dělá pro záchranu dnešního světa nejvíce!
***
„Je šílené, že takoví lidé mají být součástí ruského národního týmu. Přijímají bývalé vojáky, aby jim dali na hrách příležitost šířit ruskou propagandu. IPC věnoval nepochopitelný propagandistický dar agresorskému státu a urazil všechny jeho oběti.“
***
Díval jsem se na televizi a sedmiletý synek se zarazil nad slovy řečníka: „Chceme patřit k Evropě, chceme jít do Evropy“. Zeptal se mne: „Proč to říká, my přece k Evropě patříme, jsme evropská země, nemám pravdu?“
