Článek
Zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji teď odstraňují katastrofální škody, které napáchala povodeň ve dnech 13. až 15. září, a zároveň konkrétně upřesňují škody na majetku, které šplhají už nyní do výše stovek miliard. Život v postižených regionech se pomalu dostává do normálu, nicméně šrámy na duši se budou ještě dlouho hojit zvláště u lidí, kteří si museli zachraňovat svůj holý život nebo zdraví na poslední chvíli a kteří také přišli při katastrofě o značnou část svého majetku.
„Ještě nemáme konkrétně vyčísleny všechny škody, které nám záplavy způsobily. Odhadujeme je přibližně na jednu miliardu. Kolik budou stát jednotlivé investiční akce na všechny opravy, si nyní upřesňujeme s konkrétními dodavateli. Moravskoslezský kraj dostal na povodňové škody zatím od státu 80 milionů, a kolik z toho půjde Krnovu, to ještě nevím. Je toho teď opravdu hodně, máme totiž poškozené kromě silnic, chodníků, mostů a veškerých sítí také téměř všechna školská zařízení a další veřejné budovy. Ve středu jsem se i proto setkal s panem ministrem Výborným, který vhodně zareagoval a rozhodl se zrychlit projekční práce na protipovodňové ochraně Krnova, kde se původně nemělo dít pět let vůbec nic. A Povodí Odry se nyní začne věnovat také dalším opatřením i na řece Opavici,“ konstatoval například Tomáš Hradil, starosta města Krnova, které bylo nejvíce poškozené záplavami z celého Moravskoslezského kraje.
Experti: Není možné chránit právem jen menší skupiny lidí
Všem lidským tragédiím a také horentním škodám šlo však zabránit. Po podobných katastrofických povodních v roce 1997 se i na vládní úrovni rozvinula diskuze o postavení přehrady v obci Nové Heřminovy na horním toku řeky Opavy, která by záplavy výrazně omezila. V roce 2008 o tom rozhodla i vláda a přehrada měla tak stát už před 4 lety, jenže všechny vládní reprezentace, a zvláště ministři zemědělství, pod jejichž gesci tato problematika patří, přistupovali k tomuto problému dost laxně. Jedním z důvodů neuvěřitelně zdlouhavých postupů státní správy při přípravě stavby vodního díla byly i protesty bývalých vedení obce Nové Heřminovy, a i některých ekologických hnutí. Jenže to pro státní instituce není omluvou, na čemž se shoduje i většina expertů.
„Myslím si, že letošní povodně ukázaly, že nejlepší ochranu měly oblasti, nad nimiž byla postavena vodní díla. Což se týkalo oblastí celé Vltavy i jižní Moravy. Já jsem sledoval Krnov a Opavu, jelikož to jsou dvě města, která jsou katastrofálně zasažena povodní, a přitom už mají od začátku tisíciletí připravenou protipovodňovou ochranu v profilu Nové Heřminovy,“ uvedl například v rozhovoru pro Seznam.cz Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze, který pak ještě dodal:
„Přehrada v N. Heřminovech nestojí proto, že žijeme v právním státě. Tam ti lidé bojovali za to, aby měli ochráněný svůj majetek. Ale já si myslím, že ty deseti tisíce lidí, kteří byli postiženi v Krnově a v Opavě mají také právo na ochranu svého zdraví i majetku. A oni byli poškození, někteří s trvalými následky, někteří to odskáčou také na svém zdraví. Tedy vedle skupiny lidí v N. Heřminovech, kteří mají svoje zájmy chráněné našim právem, existuje podstatně větší skupina lidí, jež by měla mít svoje zájmy také chráněné legislativou. Tak bych chtěl vidět, jestli to právo je teď správně nastavené. Já si myslím, že asi ne.“
Protipovodňová opatření bez přehrady moc nefungovala
Abychom byli poctiví, je nutno dodat, že při protipovodňových opatřeních, která měla ochránit postižený Krnov, Opavu i další nemalou část Slezska a Moravy, se utratila víc než miliarda ze státních peněz. Otázkou ale zůstává, zda tyto finance byly vhodně vynaložené, když před pár týdny postižené obce a města téměř vůbec neochránily.
Z protahování výstavby nádrže, a tak i z podílu na škodách nejprve obvinil některá ekologická hnutí v médiích také současný ministr zemědělství Marek Výborný. Jenže realita stojí v této záležitosti poněkud jinak. Už před několika lety byl schválen zákon, který umožňuje státní správě vyvlastnit majetek, který brání výstavbě investičních akcí důležitých pro celou společnost. Stejně tak mohli naši politikové-zákonodárci vytvořit či upravit zákon, který by dovoloval při projektech bránících životy a majetek občanů nepřihlížet k některým námitkám různých spolků, které záměrně prodlužují stavební řízení. To se bohužel nestalo, a tak statisíce lidí musely opět zažít povodňové trauma s horentními škodami na svém majetku a zdraví.
„Bohužel se sešly dva nežádoucí fenomény: nepříliš funkční státní správa a státní monopol na protipovodňovou ochranu. Povodí Odry má jako státní podnik absolutní monopol, ale přitom není schopno rychle a dostatečně chránit obce před povodněmi. Nejlepším příkladem je Krnov, který má zpracovaný projekt protipovodňových úprav ve městě od roku 2016 (například zkapacitnění mostů, náplavky, rozliv a odsazená hráz v parku), ale stát realizaci těchto opatření neustále odkládá,“ analyzoval některé příčiny nedávných záplav Ivo Dokoupil z ekologického Hnutí Duha Jeseníky.
Pravdou také je, že například výkupy pozemků pro stavbu nádrže i jiná protipovodňová opatření se v Povodí Odry dlouho táhla. U některých banálních případů i tři roky, jelikož se o stovky těchto záležitostí staraly v první fázi jen dvě pracovnice Povodí Odry. Autor tohoto článku má s tím osobní zkušenost. Také důležitá přeložka hlavní silnice z Krnova do Bruntálu od obce Zátor, není stále oproti schváleným plánům ještě dořešena. Všechny připomínky či námitky vůči EIA nebo územnímu rozhodnutí se pak řešily v některých případech i řadu let.
Zástupci vlády přislíbili pomoc. Ministr zemědělství přiznal selhání státu
Na začátku minulého týdne proběhlo první jednání mezi vedením Krnova ekologickými aktivisty z Hnutí Duha Jeseníky a ministrem Výborným. Na schůzce se všechny strany shodly, že se musí ještě dořešit protipovodňová opatření v katastru města Krnova. Ministr Výborný ale odmítl návrh aktivistů, aby se namísto výstavby retenční nádrže v N. Heřminovech vypracoval alternativní návrh na komplexní protipovodňovou ochranu na toku řeky Opavy. Místopředseda lidovců také uznal chybu státu, který si nedokázal poradit s průtahy okolo celého procesu stavebního řízení. Nicméně na následujícím středečním jednání na postiženém Krnovsku uvedl, že pověří Povodí Odry zpracovat další návrhy na protipovodňovou ochranu na řekách protékajících Krnovskem.
„Výsledkem jednání s ministrem Výborným je také dohoda na vzniku memoranda mezi městem Krnovem, státním podnikem Povodí Odry a Ministerstvem zemědělství ČR o realizaci protipovodňových opatření ve městě Krnově se zapracováním prvků projektu Řeka ve městě, včetně harmonogramu konkrétních kroků, aby v přípravě a realizaci nedocházelo k prodlevám,“ upřesnil ještě starosta Hradil.
Důležité práce na výstavbě samotné nádrže v N. Heřminovech by měly začít ale až v roce 2027 s tím, že by nádrž měla začít fungovat v roce 2033. Jestli teď stát v této záležitosti začne vystupovat daleko razantněji, aby ochránil statisíce lidí v regionech českého Slezska a také v části Moravy, zůstává však po zkušenostech z minulých let i nadále otázkou.
