Článek
Všeobecně se má za to, že to je na paměť posla Filipidese, který běžel z Marathónu do Athén vyřídit, že Řekové vyhráli bitvu, načež po příslušném výkřiku slavně zemřel vysílením. Bohužel se zdá, že historicky je to podloženo dosti chatrně.
Osobně je mi o dost sympatičtější verze, že posel Eukle běžel z Athén do Sparty, což je dechberoucích 246 kilometrů, což mu trvalo nějakých 36 hodin. Pak vůbec neumřel, ale po splnění svých pracovních povinností si zašel na jídlo nebo něco takového. Když už legenda, tak proč si v ní nevymalovat pořádného borce, že jo. Vůbec vojáci nebyli dřív v těchto ohledech žádná ořezávátka.
S Marathónem máme potom ještě jeden nepříjemný problém: do Athén je to z něj jen kolem 38 kilometrů. Znamená to, že kdybyste si maraton chtěli zaběhnout na této doslova klasické trase, musíte pak ještě čtyři kiláky někde kroužit kolem kašny. Ne že by na takové věci nebyli běžci s apkami a náchylností ke kulatým číslům ve statistikách (mezi něž se počítám) zvyklí, ale tady mi to připadá přece jen trochu trapnější než jinde.
Pojďme tedy konečně k věci: Kde se vzaly ty „správné“ maratonské metry?
Po roce 1896, kdy začaly novodobé olympiády, se maratony běhaly různě dlouhé, zkrátka jak šikovně vyšly cesty. V Londýně roku 1908 to bylo náhodou zrovna „naše“ číslo: bylo třeba startovat před školkou a dobíhat před královskou lóží, což snad každý pochopí. A protože doběh byl zvlášť napínavý, vpravdě maratonský (wow, kolaps!), a Londýn měl tehdy svůj vliv (co by za to dnes dal), praxe se k téhle štrece vrátila a v roce 1921 byla stanovena jako oficiální.
Miluju dějiny, ať obecné, nebo sportovní, zvláště když mi připomenou, že všechno může být úplně jinak. Nohy méně nebolí, ale hlava se tetelí blahem.
Zdroj: Anonym: Proč má maraton délku 42,195 km? Viz https://www.finishers.com/cs/articles/vzdalenost-maratonu.
