Článek
Když se řekne „riziko“, většina lidí si představí pád trhu.
Jenže v praxi vidím ještě jedno, mnohem nenápadnější: nudu.
Ne bolest. Ne strach. Ale to tiché období, kdy portfolio „nikam nejde“, zprávy jsou pořád stejné a člověk má pocit, že by měl něco dělat.
A v tom je problém.
Proč je nuda tak nebezpečná
Investování je jedna z mála disciplín, kde platí:
čím víc máš potřebu být aktivní, tím větší je šance, že si ublížíš.
Nuda v tobě spustí dvě věci:
- pocit, že promrháváš čas
- pocit, že ostatní “někde vydělávají”
A mozek udělá to, co umí nejlíp: začne hledat rychlé uspokojení.
Tři typické „nudové chyby“
1) Vylepšování, které nic nevylepšuje
Portfolio je v pohodě. Plán dává smysl. Jen se chvíli nic neděje.
A tak přijde myšlenka: „Co kdybych to trochu optimalizoval?“
- přehodím váhy
- přikoupím něco “perspektivního”
- prodám to, co se nehýbe
- začnu řešit detaily, které nic neřeší
Zvenku to vypadá jako sofistikovanost.
Uvnitř je to často jen neklid převlečený za racionalitu.
2) Hon za „něčím, co aspoň jede“
Tohle je klasika.
Když trh stojí, začne tě lákat:
- vyšší výnos
- „alternativa, která není korelovaná“
- něco, co „teď frčí“
Nuda zkracuje horizont. A z dlouhodobého investora se nenápadně stává turista, který chce hlavně pocit pohybu.
3) Překrmování informacemi
Čím víc se nudíš, tím víc čteš.
A čím víc čteš, tím víc máš pocit, že by ses měl rozhodnout.
Jenže investiční obsah je vyrobený tak, aby tě nutil reagovat.
Trh tě nepotřebuje aktivního. Média ano.
Tohle je mimochodem jeden z důvodů, proč lidé „všechno vědí“, ale výsledek je průměr.
Krátký příběh z praxe
Jeden typ situace se opakuje pořád dokola:
Klient má solidní základ, rozumné rozložení, dlouhodobý horizont.
Ale každé dva–tři měsíce přijde s novým nápadem:
„Teď bych tam dal trochu tohle.“
„Teď bych vynechal tohle.“
„Teď bych to přeskládal, protože…“
A po dvou letech je výsledek skoro vždy stejný:
portfolio je složitější, stres je vyšší — a výnos často horší, než kdyby nedělal nic.
Ne protože by byl hloupý.
Ale protože ho nuda donutila hledat stimul.
Co s tím: jak nudu zkrotit bez heroismu
Tady jsou tři jednoduché zásady, které dávají investorovi klid — a paradoxně i lepší výsledky:
1) Stanov si „investiční rytmus“
Ne „kdykoliv mám čas“, ale konkrétně.
- kontrola portfolia třeba 1× měsíčně (ne denně)
- rebalanc třeba 1× za půl roku nebo 1× ročně
- mimo to jen automatické investice a hotovo
Nuda miluje prázdný prostor. Rytmus jí ho vezme.
2) Odděl „zvědavost“ od „akce“
Klidně si čti, uč se, sleduj.
Ale rozhodnutí dělej jen v předem daný čas.
Jinak se stane z investování nekonečná série mikro-rozhodnutí, která tě vyčerpá a rozbije.
3) Měj jednu větu, která tě zastaví
Já ji používám často:
„Potřebuju to do portfolia, nebo jen potřebuju pocit, že něco dělám?“
Když si na ni odpovíš upřímně, spousta „skvělých příležitostí“ se sama vypaří.
Síla majetku je i schopnost nic nedělat
Tohle je nepopulární, ale důležité:
V investování existují období, kdy je nejlepší rozhodnutí nevyrábět rozhodnutí.
Nuda je test dospělosti investora.
A kdo ho zvládne, ten si v čase kupuje něco cennějšího než výnos: klid a předvídatelnost.
Pokud budeš chtít jít u těchto témat víc do hloubky a do praxe, konkrétní strategie dávám průběžně na Substacku: https://jantajbl.substack.com/subscribe
