Článek
Partner, který se nepřihlašuje, ale trvá na podílu
Když si koupíte akcii, vybíráte firmu, sektor, region.
Když nakupujete nemovitost, zvažujete lokalitu, výnos, rizika.
Ale málokdo si při tom všimne, že v každém rozhodnutí sedí u stolu ještě někdo další.
Stát. Ten, kdo:
- nastavuje daně z příjmu, z nemovitostí, z dividend
- rozhoduje o inflaci skrze centrální banku
- ovlivňuje měnu, ve které držíte svůj majetek
- určuje regulaci trhu, do kterého investujete
Ať už investujete do čehokoliv – část zisku, rizika i budoucnosti sdílíte se státem. Bez souhlasu. Automaticky.
Tři způsoby, jak stát ovlivňuje vaše investice
1. Daně – legální způsob, jak stát vydělává na vašem úspěchu
Čím víc vyděláte, tím víc odvedete. A to nejen z příjmů.
V praxi stát „kasíruje“ u každého z těchto momentů:
- nákup: DPH
- vlastnictví: daň z nemovitosti, z výnosu, z úroků
- prodej: daň z příjmu (i při převodu cenných papírů)
- dědictví: v některých zemích dědická daň (ČR zatím ne)
Investor se tak stává daňovým nosičem – někdy vědomě, jindy nechtěně.
Zajímavé paradoxní přemýšlení:
Pokud investujete do akcie firmy, která vyplácí dividendu a platí daně ve 3 zemích, stát vám vezme více než kterýkoliv poplatek správce fondu.
A málokdo to řeší.
2. Inflace – nenápadná daň, kterou nehlasujete, ale platíte
Oficiálně máme nízké daně?
Možná. Ale skutečná daň se vybírá přes inflaci.
Inflace je forma přerozdělování, která:
- bere kupní sílu těm, kdo drží hotovost
- pomáhá dlužníkům, hlavně státu
- znehodnocuje vaše úspory, pokud nejsou správně alokované
Když stát utrácí víc, než vydělá, musí si půjčit. A když je dluh moc vysoký, potřebuje ho „rozředit“. A k tomu slouží inflace.
Nedávná inflace přes 15 % v Česku není jen „makro problém“. Je to reálný přesun bohatství od konzervativních střadatelů ke státu a dlužníkům.
3. Regulace a intervence – stát jako selektivní arbitr
Stát (a jeho instituce) rozhoduje:
- kam mohou investovat fondy
- co se smí veřejně nabízet
- které investice jsou podporovány daňově (např. penzijko, hypotéky)
- a v krizi často přímo zasahuje (např. moratorium, regulace nájmů, zmrazení cen energií)
To znamená, že vaše investice nejsou posuzovány jen trhem, ale i politikou.
A někdy i ideologií.
Například:
- státní regulace ESG fondů v EU mění celý trh
- limity pro fondy kvalifikovaných investorů v ČR omezují přístup běžných lidí
- podpora některých sektorů (např. zelené energetiky) vytváří „umělé vítěze“
Jsme na to zvyklí. A právě to je nebezpečné.
Nejde o konspiraci.
Nejde o „zlý stát“.
Jde o fakt, že jsme si na přítomnost státu tak zvykli, že už ho nevidíme.
Ale když chcete přemýšlet jako investor, musíte se ptát:
- Jak moc je tato výnosnost podpořena státní intervencí?
- Jak moc je moje ochrana dána zákonem, který může zmizet?
- A co se stane, když stát začne potřebovat víc – víc daní, víc kontroly, víc měny?
Příklad z praxe
Jeden z mých klientů měl portfolio postavené výhradně na státem podporovaných produktech: stavebko, penzijko, české státní dluhopisy.
Fungovalo to dobře. Ale během let přišel o velkou část reálné hodnoty.
A přitom „nedělal chyby“. Jen neviděl, kdo všechno sedí u stolu.
Dnes má portfolio globální, diverzifikované, a chápe, že stát může být partner i protiváha.
A že někdy je nejlepší opustit „podporované“ produkty – protože podporují víc stát než vás.
Co s tím jako investor?
Není to výzva k rebelii. Je to výzva k uvědomění.
Zeptejte se sami sebe:
- Kdo má větší vliv na moje investice – trh, nebo stát?
- Je můj výnos důsledkem reálné produktivity, nebo daňového či měnového zvýhodnění?
- Mám v portfoliu i aktiva, která nejsou na státu závislá? (např. globální ETF, komodity, digitální aktiva…)
Stát není váš nepřítel.
Ale je to partner, který si vždycky vezme svůj díl.
A ten díl může být větší, než si připouštíte.
Závěr
Často se říká, že investování je o trpělivosti, disciplíně a diverzifikaci.
Ale čím dál víc platí, že je i o schopnosti číst mezi řádky státních opatření.
Protože největší sílu v investicích nemá trh. Má ji politika.
A nejlepší investoři nejsou ti, co vybírají nejlepší akcii. Ale ti, co rozumí systému, ve kterém hrají.
