Článek
Čas neúprosně plyne a od tragédie na Filozofické fakultě v Praze uplyne zanedlouho devět měsíců. Relativně dostačující doba na precizní vyšetření události. Leč ne v České republice. Státní mechanismus se zadrhává stále častěji. Po neuvěřitelně zmanipulované a dosud neukončené kauze Bečva přišla tragédie nevídaného rozměru. Bohužel odhalila stále více selhávající státní instituce, nejvíce policii.
Že policie není v nejlepší kondici, o tom si již delší dobu cvrlikají vrabci na střeše. Tragická událost na Filozofické fakultě ale ukázala, že ve skutečně kritických momentech dokáže nemile překvapit. Kromě policie zklamali i novináři, kteří možná kdysi bývali „hlídacími psy demokracie“, dnes ale připomínají spíše čivavy či krysaříky, kteří s podporou páníčků štěkají na všechny kolem, hlavně ať jsou slyšet. Je tristní, že se připomíná 14 mrtvých obětí tragické události, ale téměř zcela se zapomnělo na 25 zraněných. To nejsou oběti? Jenže v novinových titulcích číslo 14 vypadá lépe, než 39. Slova ministra Rakušana zjevně padla na úrodnou půdu a novináři ctí pozůstalé (a současně PR zadání vlády?)
K dovršení absurdní situace Generální inspekce bezpečnostních sborů „prověřovala“ postup policie, aniž by bylo dáno podezření ze spáchání trestného činu, aby po půl roce konstatovala, že žádný z policistů nespáchal trestný čin. Hra o čas?
Státní zastupitelství si hraje na moudrou Šeherezádu a pro případ nouze nejvyšší je připravena Lenka Bradáčová. Stále stejná alibistická šablona – hra o čas a závěrečné resumé posvěcené „autoritami“, kterým dnes stále věří dost občanů žijících své životy plné každodenních starostí.
V případě tragické střelby na Filozofické fakultě se nyní hlasitě ozvali někteří rodiče obětí. Mají na to plné právo. Jsou občané státu, který si říká právní. Ale tento přívlastek leckdy nenaplňuje tak, jak by v podobných situacích bylo záhodno. Namísto precizního vyšetření tragédie se vyrojila kupa otazníků, na které rodiče plným právem požadují kvalifikované a věcné odpovědi. Prohlášení k poslancům a senátorům by mělo tyto volené zástupce probudit z letargie a měli by si uvědomit, k čemu vlastně dostali mandát od voličů. Otázky adresované vyšetřovací komisi pak mají být zodpovězeny bez jakýchkoliv pochybností a v plném rozsahu.
Vyšetřovací komise svou činnost zahájila 2.9.2024, když dva měsíce ponechala v prázdninovém (nečinném) módu. Takový přístup neskýtá příliš optimismu a ještě více smutná je vidina, že by komise měla své závěry prezentovat v prosinci „k výročí“ tragédie. To není jen bezohlednost k pozůstalým, to zavání pohrdáním voliči i občany státu.
Stát prostřednictvím svých institucí hraje s rodiči přesilovku. A přijde mu to normální. Stát má monopol na legální násilí „jménem zákona“. V takové situaci však byl i král Ludvík XVI. do chvíle, než…
