Článek
Na mysli mi poslední dobou tane neodbytná otázka. Lze útok na nadpoloviční většinu obyvatel země interpretovat jako velezradu? Jak nazvat úmysly prodat nejlukrativnější státní firmy za účelem získání dalších financí pro nezodpovědné rozhazování a kupování si dalších voličských hlasů? V Ústavě není explicitně uvedeno, kdy se vláda chová velezrádně. Že se však tato vláda chová zcela v rozporu s duchem ústavy, je nabíledni. Z ustanovení čl.1 („ČR je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana“), čl.2 odst.3 („státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon“) a čl.6 („rozhodování většiny dbá ochrany menšin“) však lze dovodit, že se to děje v situaci, kdy se vláda programově staví právě vůči ustanovení čl.6, opírajíc se přitom o flagrantní porušování čl.26, který říká, že „poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy“.
Válka, kterou rozpoutala Babišova vláda proti prezidentovi, je válkou proti minimálně 3,4 milionu voličů Petra Pavla. V širším kontextu je válkou proti většině společnosti, proti 50,94% občanů, kteří své hlasy současné vládě nedali. Z této situace nelze bezprostředně vyvodit, že prezident je jakýmsi lídrem opozice. Je z ní nicméně zcela zřejmé, že Babiš společenské situace k této jeho další brutální manipulativní lži zneužívá. Premiér a všichni jeho ministři nechtějí komunikovat s prezidentem ani s veřejností. Za jejich arogancí se skrývá prostá skutečnost. Nemají argumenty. Ministryně řekla novinářům „nebudu se s vámi bavit“. Ministr odmítá hovořit s „hradem“. Jiný ministr se skrývá před otázkami novinářů na svoji poradkyni. Zmocněnkyní vlády pro lidská práva se místo speciální pedagožky Kláry Šimáčkové Laurenčíkové stala neúspěšná týdenní ministryně s diplomkou o králičích bobcích Taťána Malá. Ministrem pro životní prostředí se stal Červený, který prý bude dělat co na očích uvidí Turkovi, který nerespektuje ani pravidla silničního provozu, přičemž zdatně hajluje. Suma sumárum vláda čím dál tím více a častěji jedná v rozporu s duchem i literou ústavy. Zákon, jímž vláda chce odebrat prezidentovi právo pověřovat a odvolávat vedoucí zastupitelských misí, jde přímo proti ústavnímu čl.63, odst.1e. V ústavě není explicitně uvedeno, co se rozumí pod pojmem velezrada. S výjimkou čl.65, který uvádí, že velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Z tohoto znění lze důvodně usuzovat, že činnostmi proti demokratickému řádu, tedy velezrady, se při svém jednání může dopustit nejen prezident, nýbrž i předseda vlády, Senátu či Poslanecké sněmovny. Ze všech indicií, patrných pohledem na konání vlády a jejího předsedy lze, domnívám se, usoudit, že předseda vlády se dopouští velezrady, či přinejmenším postupuje v rozporu se zněním i duchem ústavy. Pokud by právní posouzení uznalo tento pohled na věc jako relevantní, dalo by to prezidentovi možnost vládu odvolat. Uvědomuju si, že jde o konstrukci, nicméně se domnívám, že pro záchranu demokracie v naší vlasti je třeba urychleně činit vše, co v rozporu s ústavou fakticky není. Článek 23 Listiny základních práv a svobod zní: „Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“
