Článek
Dělnická třída spolu s rolníky stojí neochvějně za vedoucí silou společnosti, stranou ANO, v čele s generálním tajemníkem Andrejem Babišem. Jednotná Národní fronta ANO–SPD-Motoristé přivede naši zemi k zářivé budoucnosti. Slibuje to rukoudáním a nahlas. Tato Národní fronta s vedoucí úlohou seskupení s názvem ANO sestává z osob stejného smýšlení a stejných hodnot jako ta, která se již jednou pokusila v Česku vytvořit ráj na zemi. Tehdy pod vedoucí úlohou jiného seskupení s názvem Komunistická strana Československa. Před 37 lety ovšem díky podpoře imperialistických, klerikálních a revizionistických sil podporovaných Reaganem, Janem Pavlem II., Sorosem, zrádcem Gorbačovem a podobnými výtečníky, se toto pro občany Česka, pro „našelidi“ bohulibé směřování, podařilo přerušit. Občané, kteří uvěřili západní propagandě, že se budou mít lépe, že už nikdy nedojde toaletní papír ani dámské hygienické potřeby a že budou moci bez výjezdní doložky navštěvovat kapitalistické země, aby se na vlastní oči přesvědčili o mravním a ekonomickém úpadku Západu, tehdejší vládu, bojující za jejich nejvlastnější zájmy, bohužel v listopadu 1989 odmítli. Značný podíl na tehdejší změně smýšlení společnosti měli ztroskotanci a samozvanci jako Havel, Kohout, Vaculík, Patočka, Kubišová a jim podobní, které navíc podpořili studenti, kteří jakživ nevytvořili žádné hodnoty, jako příkladně Agrofert nebo SynBiol či Čapí hnízdo, a herci a zpěváci, v čele s renegáty typu Karel Kryl, Jaroslav Hutka nebo Jan Tříska či Rudolf Hrušínský. O hlubokém pomýlení tehdejší české společnosti svědčí i přítomnost hvězdného Karla Gotta na tehdy Národní frontou neobsazeném balkoně Melantrichu. Když se v listopadu 1989 pořádkové síly Veřejné bezpečnosti, reprezentanti řádně zvolené vládnoucí Národní fronty (tehdy získala 99,8% voličských hlasů), pokusily nezákonné řádění tehdejších „libtardů“ na Národní třídě zastavit, staly se následně terčem pomluv a obecného opovržení. Nyní máme velkou příležitost tuto historickou nespravedlnost odčinit. V čele ministerstva vnitra, neochvějně na straně nynejší vlády Národní fronty ANO-SPD-Motoristé, stojí jeden z aktérů tehdejšího zásahu, jistý Metnar. V čele vlády stojí zkušený harcovník KSČ a její elitní složky StB, Andrej „včele“ Babiš, generální tajemník strany ANO, jejíž vedoucí úlohu ve společnosti občané ve volbách svými hlasy stvrdili. Nebylo jich sice 99,9% jako kdysi, leč co dnes zatím není, může zanedlouho opět být. O růst blahobytu voličů této Národní fronty se postará jistá ministryně Schillerová, před svým vstupem do ANO vedoucí právního a exekučního oddělení finančního úřadu Brno-venkov. Národní zájmy hájí v roli předsedy sněmovny jistý Okamura, který neochvějně bojuje za zákaz vstupu dalších Japonců do svobodného Česka. Svezou se s tím i občané dalších zemí, kteří ovšem kouzlem nechtěného do Česka vstupovat nechtějí. Ekonomickou prosperitu nám Národní fronta ANO-SPD-Motoristé garantuje osobou Karla Havlíčka. Řada jeho projektů sice nedosahovala morální úrovně vězeňského dvorku, některé zkrachovaly, přesto se Karel, díky svému pracovnímu nasazení v ANO, stal v Národní frontě arbitrem pro hospodářství. Je naprosto zřejmé, že na ekonomický bankrot je tedy Česko připraveno. Jakým způsobem je s vládou Národní fronty a souvisejícími prognózami seznamována třída dělníků a rolníků, se hodlám zabývat v některém následujícím zamyšlení. Ať žije ANO, ať žije SSSR (pardon, RuSSko).
