Článek
Jednalo se o neomluvitelný čin. Teroristé z Čečny přepadli v den zahájení školního roku místní základní školu, v níž zajali 1128 rukojmích – dětí, jejich rodičů a učitelů. Při zásahu vládních sil pak zahynulo 334 lidí z toho 186 dětí. Jak ovšem uvádí ruská novinářka Jelena Kosťučenková ve své knize Moje Rusko, která severoosetinský Beslan jako redaktorka deníku Novaja Gazeta opakovaně navštívila a mluvila s pozůstalými po obětech tohoto hrozného činu. Útok speciálních jednotek byl podle svědků velmi brutální a bezohledný. Vojáci podle zaútočili nich na budovu s rukojmími granátomety a plamenomety a stříleli z tanků.
Nikdo rozumný samozřejmě neobhajuje tak hrůzný teroristický útok. Hlavním viníkem této strašlivé tragédie jsou samozřejmě čečenští islamističtí radikálové, kteří použili zločinné neomluvitelné prostředky. O tom není sporu.
Pravdou však je, že ruské státní úřady selhaly. Ačkoliv věděly o chystaném teroristickém útoku, tak nepodnikly žádná adekvátní opatření. Beslanská škola nedostala policejní ochranu. Vládní úředníci také lhali o počtu rukojmích, zpočátku tvrdili, že jich je 200 až 400.
Pochybnosti také pořád vzbuzuje zákrok bezpečnostních složek, kteří pozůstalí a přeživší považují za chaotický a neprofesionální. Příbuzní obětí proto založili Výbor Matek Beslanu, který se stále dožaduje objektivního vyšetření. Jeho členové totiž stále mají dojem, že jim úřady tají, jak a proč se to tehdy seběhlo. „Přijeli jsme do Moskvy se vzkazem, že se nenecháme umlčet a že požadujeme řádné vyšetření toho všeho,“ citovala už dříve podle webu iDNES.cz agentura Reuters Ellu Kasajevovou, členku výboru Matky Beslanu, která spolu s dalšími přijela na demonstraci do hlavního města. O té se zmiňuje ve svém díle i Kosťučenková.
Na začátku zásahu vybuchly v školní tělocvičně přecpané zajatci dvě bomby, které zabily hodně lidí. Svědkové tvrdí, že je tam vypálily ruské vládní jednotky. V Kosťučenkové knize o tom mluví Žanna Cirichovová. „Na vlastní oči jsem viděla, jak zvenčí do tělocvičny něco přilétlo a zabilo to moje dítě.“
Podle údajů na wikipedia.org. nemocnice v Beslanu nebyla připravená ani vybavená na velký příliv raněných, což znemožnilo adekvátní péči. Nemocnice neměla dostatečný počet lůžek pro těžce raněné, nedostatek potřebných léčiv a neurochirurgického materiálu. Příbuzným nebylo umožněno navštívit zraněné rodinné příslušníky a personál nemocnice měl zakázáno používat svoje mobilní telefony.
Za hlavního viníka několika stovek zabitých lidí považuje Jelena Kosťučenková samotného ruského diktátora Vladimíra Putina, který osobně musel dát rozkaz k razantnímu bezcitnému zásahu, jehož hlavním cílem nebylo osvobození rukojmích, ale likvidace teroristů za každou cenu. Kvůli tomu umírali nevinní lidé. O tom jsou přesvědčeny i matky zemřelých dětí, které na jednu vzpomínkovou akci dorazily v bílém triku s nápisem Putin je kat Beslanu. Byly za to samozřejmě surově zmláceny policii, jak je v Rusku zvykem. Nakonec se dočkaly i odsouzení, kdy je soud potrestal pokutou za výtržnost.
Do Beslanu se vydala hned v první den obsazení školy známá novinářka Anna Politkovská pracující pro Novuju Gazetu, která se věnovala problematice Kavkazu. Ta byla otrávena, v letadle ztratila vědomí a to s ní muselo nouzově přistát. Tehdy se ji ještě podařilo zachránit, později však byla zavražděna. Těžko lze věřit tomu, že by v tom neměl prsty Kreml nebo vedení Čečny v čele s Kadyrovem.
Pravdu se lze těžko dozvědět také z toho důvodu, že materiály k beslanským událostem jsou tajné a nikdo k nim nemá přístup. Je kolem nich hodně nejasností a je jasné, že záchranná operace byla neprofesionální a chaotická. To koneckonců potvrdil podle Wikipedie ve svém verdiktu i Evropský soud pro lidská práva. Ten v dubnu 2017 konstatoval, že ruské úřady měly dostatek zpravodajských informací o chystaném zajetí rukojmích, přesto neprovedly kroky k jeho odvrácení. Nezvýšily ochranu škol v oblasti, ani o hrozbě neinformovali dotčenou veřejnost. Při osvobozovací akci bylo použito těžkých zbraní, které přispěly k vysokému počtu obětí útoku Podle rozhodnutí Evropského soudu musí Ruská federace rodinám obětí zaplatit odškodné v úhrnné výši 80 milionů korun.
Zdroje:
Moje Rusko (zprávy ze ztracené země), Jelena Kosťučenková, nakladatelství Argo, Praha 2024
