Článek
Velice dobře to vystihl Roman Pravec v časopise Ekonom. „Československá ekonomika se za čtyřicet let reálného socialismu propadla do druhé ligy. Zatímco za první republiky byla v mezinárodním srovnání co do výše HDP na hlavu podle analýzy britského ekonoma Anguse Maddisona na dvacátém místě, v roce 1989 přešlapovala na 37. místě,“ napsal autor.
Anketa
Přesně tak, Československo mělo za komunistů namířeno mezi rozvojové země. Za Rakouska-Uherska v druhé polovině 19. století nastal mohutný ekonomický rozvoj českých zemí a v té době byl položen základ úspěšných českých značek, namátkou Škoda, Baťa, ČKD Prazdroj, Budvar a další. Úspěšný hospodářský vzestup českých zemí pokračoval i za první republiky a naše výrobky úspěšně konkurovaly produktům z vyspělých západních zemí.
Ještě po II. světové válce na tom Československo nebylo vůbec špatně a mělo všechny předpoklady pro to, aby se stalo ekonomickým tygrem. Především pak zásluhou pomocí UNNRA, na které měly největší podíl USA. V jejím rámci Československo obdrželo pomoc v hodnotě tehdejších 270 milionů dolarů, v nynějších cenách by se jednalo řádově o miliardy dolarů. Tyto dodávky k nám přišly bezplatně, to komunisté později lhali, že nikoliv a snižovali význam této pomoci. Nejednalo se jenom o potraviny, ale i o lokomotivy, strojní zařízení, mostní konstrukce, traktory a další produkty, které výrazně přispěly k nastartování naší poválečné ekonomiky.
Jenomže! Pak bohužel přišel únor 1948 a komunisté u nás zavedli centrálně plánovanou ekonomiku, což znamenalo cestu ke katastrofě. Nastal strmý pád, který nešel zastavit. Československý vývoj by se dal ve vztahu k Západu shrnout zhruba následovně. Nejdřív dohnat a předehnat, pak držet krok, a nakonec neztratit stopu.
Nyní si to dokážeme na konkrétních číslech. V roce 1938 byl hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele srovnatelný v Rakousku a Československu, když činil shodně 1800 dolarů. Ještě v roce 1948 byla výkonost obou ekonomik z hlediska HDP na obyvatele zhruba stejná. V roce 1990 z hlediska parity kupní síly (PPP) však činil český HDP na obyvatele 8895 dolarů, kdežto rakouský 16 881 dolarů, tedy skoro dvakrát tolik! Ukazatel za celé Československo byl ještě menší a činil 8513 dolarů vzhledem k nižší ekonomické výkonnosti Slovenska. V čistém hodnocení HDP bez PPP byl rozdíl v roce 1990 ještě větší. Rakouský HDP činil 19 200 dolarů, československý pak 3100 dolarů.
Tato čísla jasně dokazují ekonomické zaostávání Československa, které kdysi za předkomunistické éry bylo ekonomicky na úrovni mnoha západních zemí například Itálie, Norska a dokonce si stálo lépe než Finsko. To nejde nijak zpochybnit, tyto statistiky říkají drsnou pravdu. Postupně jsme však měli namířeno mezi rozvojové země.
Vinou komunisty zavedeného nefunkčního centrálního plánování a totálního znárodnění hospodářství začal náš značný ekonomický sešup. Ukázalo se, že socialistická ekonomika je v praxi nefunkční. Jednoduchá logika, když budu mít předem zajištěný odbyt svého zboží, jak to v socialismu chodilo, tak se nemusím snažit, abych byl lepší než konkurence. To pak logicky vede k zaostávání a degeneraci. Socialistická ekonomika měl být podle marxistických teoretiků výkonnější než ta kapitalistická a měla také zajistit obecně vyšší blahobyt všem lidem, protože výrobní prostředky jsou státní. Praxe však poslala poslala tyto utopistické předpoklady do říše nesmyslů. Vzhledem k vyšší výkonnosti ekonomiky měli rakouští a západoněmečtí dělníci lepší platy a celkově vyšší životní úroveň než jejich československé protějšky.
Zdroje:
Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918–1992, Václav Průcha a kolektiv 2. díl, nakladatelství Doplněk, Brno 2004
