Článek
Člověk by mohl dát v práci výpověď a ihned skončit. Samozřejmě to by platilo i pro zaměstnavatele. No, nemuselo by to být okamžitě, stačila by třeba týdenní nebo čtrnáctidenní lhůta. Současná právní úprava, která umožňuje propustit pracovníka až po dvou měsících, a navíc nikoliv bez udání důvodů, je špatná a škodí více samotným pracovníkům než majitelům firem. Navíc existuje nerovnost podmínek. Ze strany zaměstnavatele platí sice také dvouměsíční výpovědní lhůta, ale s povinným udáním důvodu (například nadbytečnost), kdežto zaměstnanec může dát výpověď s dvouměsíční lhůtou bez udání důvodu. Odpadlo by i vyplácení odstupného.
Ve světě to není zase tak neobvyklé, možné je to v USA, které i přes současné levicové tendence, jsou pořád ideální zemí pro podnikání. Pravdou je, že ve Spojených státech nejsou výpovědní doba ani odstupné zákonem stanoveny, zaměstnavatelé však často využívají čtrnáctidenní lhůtu. Minimální týdenní výpovědní lhůta z práce je zavedena v Irsku a Velké Británii.
Vzorem pro Českou republiku by mohl být dánský systém Flexicurity, jak uvádí web jdetopruzne.cz, který rovněž umožňuje pružný pohyb pracovních sil. V čem spočívá? V krátkých výpovědních lhůtách, obvykle trvají měsíc, někdy dokonce jen dva týdny, a nízkém odstupném. Hodně zaměstnanců nedostává žádnou náhradu. To zároveň umožňuje snadné najímání a propuštění zaměstnanců v mnoha profesích. Na druhé straně je fakt, že zaměstnanec dostává ihned po propuštění v rámci podpory v podpory v nezaměstnanosti až 90 % svého původního platu. Musí však splnit velmi přísné podmínky, žádné bezdůvodné odmítnutí nabídky k práci, časté konzultace na úřadech práce, povinnost absolvovat přeškolovací kurzy atd.
Nastal čas ke zrušení této podnikatelské brzdy. Ona vede i k nezákonnostem. Je veřejným tajemstvím, že mnozí podnikatelé vyhazují pracovníky ze zaměstnání tak, že je donutí uzavřít výpověď dohodou. I proto jsem pro umožnění okamžitých výpovědí z práce bez udání důvodů. Takové opatření by rovněž pomohlo snížit nezaměstnanost, protože by se majitelé firem nebáli nabírat nové lidi. V současné době obavy mají, jelikož zaměstnance nemůžou okamžitě propustit, a ještě jim musí vyplácet odstupné. Důležité je, že by odpadly komplikované soudní spory, což by přineslo i nemalé finanční úspory.
Stejně byli nedávno v době koronavirové lidé propouštěni bez peněz navíc. Před časem jistý prodejce oděvů sdělil svým zaměstnancům, že na výplaty a odstupné mohou zapomenout, protože na ně nemá. O propuštěné zaměstnance by se měl od první chvíle postarat za přísných podmínek stát. Dotyčný by například musel pravidelně docházet na úřad práce a nesměl by odmítnout nabídku k práci, jinak by okamžitě přišel o podporu.
To všechno by ale neznamenalo, že by pracovníci nemohli mít delší výpovědní lhůtu nebo nárok na odstupné. Mohli, pokud by se tak se zaměstnavatelem dohodli v kolektivní smlouvě. Dobrovolným dohodám mezi pracovníky a majiteli společností se přece meze nekladou. Mám obavy, že v přehnané starosti o práva pracovníků jsme vychýlili rovnováhu v neprospěch druhé strany.
Zdroje:
