Článek
Děti se 31. října převlékají do strašidelných kostýmů a obcházejí domy, v anglosaských zemích s tradiční říkankou Trick or treat (koledu nebo Vám něco provedu). Dá se říci, že i naše obec nedaleko Českých Budějovic bylaten den plná„děsivých“ masek a strašidelně vyzdobených domů včetně oběšence. I u nás chodili ti nejmenší na koledu a v obecním domě se konala halloweenská párty. Inu, proč ne, když je poptávka, musí být i nabídka.
Výpady proti Halloweenu ve stylu, že není součástí českých, moravských a slezských tradic, proto považuji za hloupé a zbytečné. Já například Halloween neslavím, ale respektuji ty, kteří se převléknou do strašidelných kostýmů. Mě nezajímá, že je to prý zavlečený svátek. Vždyť svátky se během staletí měnily, jedny vznikaly a druhé zanikaly. Pravděpodobné také je, že se u nás Halloween, respektive Samhain slavil dřív než Dušičky. A to vzhledem k tomu, že Keltové žili na našem území už v 5. století před Kristem, tedy daleko dřív než Slované, kteří v českých zemích až v 9. století přijali křest a později si s ostatními křesťany připomínali i Památku všech věrných zemřelých, lidově zvanou Dušičky, připadající na 2. listopad.
Lidi nikdo nenutí, aby na sebe navlékali masky a slavili Halloween. Oni to dělají dobrovolně, protože to chtějí a líbí se jim to. Tento svátek si zkrátka získal spoustu příznivců. Neobstojí srovnání s některými nám vnucovanými komunistickými zvyky, například kultem dědy Mráze. Zásadní rozdíl je v tom, že dědu Mráze se tehdy vládnoucí rudá totalitní moc v nejhorších padesátých letech snažila společnosti vnutit silou pomocí rozkazů a zastrašování ve stylu „tobě snad vadí děda Mráz, ty máš něco proti SSSR a socialismu? Besídky školních dětí s touto pohádkovou bytostí bývaly povinné, a kdo se bez omluvy nezúčastnil, mohl mít problémy. I když to byl třeba dobrý žák, tak se v opravdu drsných rudých padesátých letech třeba nemusel dostat na střední školu.
Halloweenské oslavy však nikdo nikomu nevnucuje a za neúčast na nich nehrozí žádné postihy. A to je dobře. Žijeme přece v demokracii a svobodě, kde si každý může vybrat, co a jak bude slavit. Lidé přijali tento svátek za svůj, a tak je slaví. Jak je uvedeno na webu inspirace.heureka.cz, původ Hallowenu sahá až ke starým keltským svátkům, zejména ke galskému svátku Samhain, který znamenal konec období sklizně a začátek zimy.
Během Samhainu Keltové věřili, že se hranice mezi živými a mrtvými stírá a duchové se mohou volně pohybovat po zemi. Aby lidé tyto duchy zahnali, zapalovali ohně a nosili kostýmy a masky. Nabízeli také jídlo a pochoutky, aby duchy uklidnili. Zde tak vznikla tradice masek na Halloween, líčení a přípravy halloweenského jídla včetně strašidelných receptů. S rozšířením křesťanství se svátek Samhain začlenil do křesťanských tradic. Papež Řehoř III. vyhlásil 1. listopad svátkem Všech svatých, dnem k uctění svatých a mučedníků. Večer předtím, 31. října, se stal známým jako Předvečer všech svatých, který byl nakonec zkrácen na Halloween.
Do USA se podle webu chcidoameriky.cz Halloween rozšířil s masovou imigrací Irů a Skotů v 19. století. Jeho nejznámějším symbolem jsou dýně. Svíčky se do nich vkládaly, aby usnadnili koledníkům orientaci v potemnělých ulicích. Strašidelný obličej na dýni má odhánět zlé duchy. Hrůzostrašné masky sloužily Keltům k matení zlých duchů. Lidé v té době věřili, že strašidelnými převleky duchy zmatou a oni je nechají být. Američané se začali převlékat do kostýmů počátkem 20. století, tentokrát již pro zábavu. Později je napodobovali i v jiných zemích včetně České republiky.
Zdroje:
