Článek
Není normální režim, který se bojí mrtvého člověka. Ruský diktátor Vladimír Putin dokázal, že je obyčejný slaboch. Okolnosti provázející pohřeb Alexeje Navalného nepatří do civilizované společnosti. Jak uvedl web Eccho24.cz, pieta byla krátká, protože ruský režim tlačil na kněze, aby obřad byl co nejrychlejší. Nejdříve úřady odmítaly vydat tělo zemřelého rodině. Pak jej pohřební služby nechtěly převzít a jen těžko se hledalo místo obřadu. Chrám Ikony Matky Boží, kde se nakonec poslední rozloučení konalo, a Borisovský hřbitov, kde byl Navalnyj pohřben, obsadily stovky policistů. Ti měli jediný úkol, zastrašit účastníky pohřbu. Při vzpomínkách na Navalného, které se konaly po celé zemi, byly zatčeny desítky a možná i stovky lidí. Opravdu šílené, současné Rusko je těžce nemocnou zemí.
Připomíná mi to 16. března 1977, kdy se v Praze na břevnovském hřbitově konal pohřeb signatáře Charty 77 profesora Jana Patočky. Jak uvedl web pametnaroda.cz, i tenkrát kladla komunistická moc obrovské překážky poslednímu rozloučení se statečným člověkem. Nejdříve změnila místo a čas pohřbu, na hřbitově byly rozmístěny stovky estébáků, samotný obřad u hrobu rušily helikoptéra a řvoucí motorky na vedlejší ploché dráze. Režimy, které se bojí mrtvých, jsou zavrženíhodné, zbabělé a k politování.
Trefně to popsala americká sloupkařka CNN Frida Ghitisová. Ta ve své poznámce, kterou českému čtenáři přinesl Blesk.cz, přiblížila atmosféru strachu panující v Putinově říši. Vězněni jsou nejen disidenti jako Navalnyj, ale i obyčejní lidé. Zatčena byla například mladá baletka Ksenija Karelinová, která nyní žije v USA v Kalifornii, a má kromě ruského i americké občanství. Ruští policisté ji zadrželi v Jekatěrinburgu, kam přijela na návštěvu příbuzných. Důvod? Dala v přepočtu tisíc korun na americkou charitu podporující Ukrajinu.
„Je to nejnovější snaha Kremlu o zastrašování. Ve snaze uplatnit a ukázat svou sílu však Putin projevuje svůj strach. Proč by absolutní vládce jaderné velmoci považoval za nutné uvěznit Karelinovou? V čem je pro Putina hrozbou?“ Tuto otázku si položila Frida Ghitisová, která rovněž přesně vystihla nynějšího vládce Ruska. „Možná se Putin cítí nejjistěji a stává se vůči ruskému lidu, návštěvníkům, a dokonce i vůči těm, kteří zemi opustili, stále tvrdším tyranem. Zdá se, že to, co začalo jako autoritářský vůdce, který podkopával demokratické normy, se mění v totalitního diktátora nejnebezpečnějšího druhu - vystrašeného,“ napsala sloupkařka.
Jak dál v Rusku? Těžko říci, je faktem, že na Navalného pohřbu lidé skandovali „ne válce.“ Je dobře, že se jej zúčastnil také vedoucí českého diplomatického zastoupení v Rusku Jiří Čistecký. „Rozsah bezpečnostních opatření potvrzuje, že ruský režim má strach z vlastních občanů,“ uvedl. Dobrou zprávou též je, že jsou Rusové, kteří se nenechají zastrašit poměry ve své zemi. Tou špatnou však, že je jich stále málo. I když, na tzv. Palachově týdnu v lednu 1989 byly také řádově jen tisíce lidí. O deset měsíců později však komunistický režim skončil v propadlišti dějin.
Zdroje:
