Článek
A tak to chodí v Rusku pořád. Putinovi vyberou v prezidentských volbách neškodnou bezvýznamnou stafáž, opravdoví opoziční kandidáti se pro jistotu vyřadí a vítězství je naše.
Nedávno jsem sledoval na ČT 2 první díl britského televizního seriálu Komik a diktátor o ukrajinském prezidentu Volodymyru Zelenském. Fascinovala mě scéna z kyjevského stadionu Olimpijskyj, kde se za přítomnosti desítek tisíc diváků střetli před druhým kolem prezidentských voleb stávající hlava státu Petro Porošenko a jeho vyzyvatel Volodymyr Zelenskyj. Bylo to velmi vyostřené, ale demokratické. Zelenskyj se ucházel o přízeň voličů v regulérních předvolebních soubojích a nakonec vyhrál. Musel jít s kůži na trh přesvědčit lidi, aby jej volili, že on je ten pravý. Prezidentské volby na Ukrajině byly v roce 2019 podle mezinárodních pozorovatelů svobodné a spravedlivé. Prezident Zelenskyj tehdy demokraticky zvítězil a není žádnou nastrčenou loutkou Západu, jak tvrdí kremelští propagandisté. Rovněž jeho podpora mezi Ukrajinci podle webu tn.cz dosahuje 52 % a nikoli čtyři procent, jak lhali Trump a Putin. Inu, na Ukrajině na rozdíl od Ruska může být též prezident veřejně kritizován.
S Putinem je to však mnohem horší. Jeho „zvolení“ v roce 2024 bylo ve skutečnosti vyhlášením vůdce zločineckého a mafiánského gangu, nikoliv výsledkem skutečně svobodných voleb. Přesně to vystihlo prohlášení Svobodných Rusů: „…jeho protivníci byli pouhými nastrčenými figurkami kvůli zdání svobodných voleb. Ve skutečnosti však ruské prezidentské volby nebyly v žádném případě regulérní. Už jen z toho důvodu, že opravdoví zástupci skutečné ruské opozice se jich nesměli zúčastnit. Buď jsou po smrti jako Alexej Navalnyj nebo ve vězení jako Ilja Jašin, nebo byli z voleb účelově vyloučeni jako Boris Naděždin, který prosazoval ukončení války na Ukrajině. Současné Rusko je brutální diktaturou, ve které jsou pošlapávaná lidská práva, opozice zlikvidována a umlčena.“
U Borise Naděždina se ještě zastavme. Tomu volební komice neuznala dostatečný počet podpisů. Podle všeho účelově, problematický je totiž vůbec ruský zákon, který stanovuje minimální počet podpisů pro prezidentského kandidáta 100 000, ale zároveň nařizuje maximální množství 105 000 podpisů. To je velmi neobvyklé. Naděždin se dušoval, že podpisy jeho lidé sbírali opravdu pečlivě, a nemám důvod mu nevěřit. Proč by sbíral neověřené podpisy? To jako schválně, aby nemohl kandidovat? Problém je v ustanovení maximálního počtu podpisů. To jinde není zvykem. Například v České republice musí prezidentský kandidát shromáždit minimálně 50 000 popisů, ale jejich horní hranice je neomezená. Ruské pravidlo tak slouží evidentně k likvidaci nepohodlných kandidátů.
Takže Putinovi byli přiděleni jako protikandidáti tři naprosto nicotní a neschopní jedinci, kvůli zdání údajné regulérnosti, kteří s ním drtivě prohráli a Voloďa získal celých 88 % hlasů. A příště to bude jistě 99,9 % jako za starých sovětských časů.
Ale teď vážně, důkazů o falšování všech druhů ruských voleb je dost. Jeden podle webu echo24.cz předložil ohledně ruských parlamentních voleb v roce 2021 fyzik Sergej Špilkin, který je znám analýzami volebních dat zaměřenými na podvody. Ten odhadl, že Jednotnému Rusku odevzdalo ve skutečnosti hlas pouze 31 až 33 procent voličů, a ne téměř polovina, jak tvrdí ústřední volební komise. Skutečná volební účast podle něj byla pravděpodobně 38 procent, tady citelně nižší než uváděných 52 procent. To by znamenalo, že asi 14 milionů hlasů pro Jednotné Rusko bylo nepravých.
Fakta chápou i Češi. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění agentury NMS Market Research zveřejněném ČTK, důvěru Volodymyru Zelenskému vyjádřilo 32 procent Čechů, zatímco Putinovi pouhých 11 procent. Pravdou však je, že u obou převažuje v Česku nedůvěra. Ukrajinskému prezidentovi nedůvěřuje 59 procent Čechů a ruskému rekordních 81 procent. Nicméně diktátor Putin patří u Čechů mezi nejvíc neoblíbené světové státníky.
Anketa
Zdroje:
