Článek
Kde jsou ty doby, kdy bylo nutné se na složení jídla a přítomnost alergenů ptát obsluhy a spoléhat se na to, že poskytnuté informace jsou pravdivé. Podle nařízení EU i české legislativy by tato doba měla být už skoro 10 let za námi. A opravdu tomu tak i bylo. Ale dnes? Jen v málokteré restauraci se dá na alergeny uvedené v jídelním lístku spolehnout.
Nerada srovnávám dobu předcovidovou, covidovou a pocovidovou, ale zrovna tento problém má v této době velké milníky. Nejeden člověk s intolerancí lepku a alergií na obiloviny mi dá za pravdu, že v době předcovidové se nemusel bát v restauraci najíst. Kvalita jídel se zlepšila, ve většině restaurací se přestalo jídlo nastavovat moukou. Po době covidové si restauratéři jakž takž tento způsob vaření drželi. Ale dnes? To je jiná.
Najít restauraci, kde se vaří bez náhražek a nastavování, je skoro nadlidský výkon. Občas se člověk musí spokojit i s restaurací, kde je v nabídce alespoň nějaké bezlepkové jídlo a doufat, že opravdu bezlepkové je. Někteří lidé se neptají a důvěřují jídelnímu lístku, jiní se raději zeptají obsluhy. A ptají se i v případě, že nabízené jídlo by mělo být přirozeně bezlepkové.
Jenže ne každé jídlo, které by mělo být přirozeně bezlepkové, bezlepkové opravdu je. Například přírodní kuřecí steak s hranolky nebo rýží a přírodní nebo sýrovou omáčkou nabízí v plzeňské Techmanii jako bezlepkové jídlo. Ovšem pouze do doby, než se na alergeny pro jistotu zeptáte obsluhy. Obsluha se na vás nejdříve podívá, zda svou otázku myslíte vážně, následně vám odvětí, že kuřecí steak bezlepkový je. Nemáte ani nejmenší důvod obsluze nevěřit. Jídlo je nabízené bez alergenů, obsluha ho prodává jako bezlepkové. S nabídkou souhlasíte a jídlo si objednáte. Jenže najednou se z bezlepkového kuřecího steaku s hranolky nebo rýží a omáčkou vyklube suchý plátek masa se suchým bramborem nevalné kvality. A cena? Samozřejmě ta nabídková. Co na tom, že jste obdrželi třetinu toho, co jste si objednali.
Restaurace v plzeňské Techmanii je spíše jídelna v zábavním parku. Zábavní park je zaměřen na děti. A i v takovémto zařízení si dovolí alergeny u jídel uvádět chybně. A reakce Techmanie? Upřímná omluva ředitele s dovětkem, že snad tato zkušenost neovlivní mou budoucí návštěvu.
Není mi jasné, jak se něco takového může v dnešní době stát. Jak si někdo může vzít něco takového na svědomí? Jak může ředitel štědře dotovaného zábavního parku jako omluvu napsat, že se jedná o dílčí osobní pochybení, když toto pochybení může stát lidi život?
Sama hledám pouze na lepek a obiloviny. Ale povinně zveřejňovaných alergenů u jídel je celkem 14. Když se podívám na nabídku Techmanie zjistím, že párek v rohlíku je bez alergenů. Co na tom, že rohlík obsahuje minimálně lepek. Jak je možné, že boloňské špagety mají jako alergeny uvedený lepek, vejce a celer, zatímco sýrové špagety už mají uvedený pouze lepek a mléko, když jsou vařené z jedněch a těch samých těstovin? Přírodní omáčka i sýrová omáčka je uváděna bez alergenů. Obě dle vyjádření obsluhy nejsou bezlepkové a u sýrové omáčky není uveden jako alergen mléko. Že by v této jídelně, kde jídlo chutná všelijak, jenom ne dobře, měli bezlaktózový sýr, se dá opravdu pochybovat.
Tento článek nevznikl proto, abych demonstrovala chyby plzeňské Techmanie označované jako dílčí osobní pochybení. Tento článek vznikl proto, aby upozornil, kam česká gastronomie došla. Pokud pozře alergen dospělý člověk na obědě, je to nemilé. Ale nechci ani pomyslet, že se to stane malému dítěti nebo mamince, která je v zábavním parku sama s malým dítětem.