Článek
Získat informace z doby ne tak dávno minulé je i dnes skoro nadlidský výkon. U jistých osob informace chybí, nebo byly skartovány. Ale stále existují místa, kde byste něco najít mohli. A tak hledáte, kde se dá. Stopy vás třeba zavedou do Vojenského ústředního archivu, kde byste mohli mít štěstí. Ale dostat se k dokumentům není jen tak.
Vyplnit požadovanou žádost je v tomto případě to nejmenší. Ale dostat se k ní, to vás u tohoto úřadu může stát veškerá data, která v počítači nebo v telefonu máte. Byť nás většina institucí včetně policie upozorňuje, že nemáme klikat na weby, které neznáme, Vojenský ústřední archiv si s tím hlavu neláme a tvrdošíjně žadatele odkazuje na pofidérní web, který s archivem nemá vůbec nic společného.
Je až s podivem, že i přes několik upozornění na tento omyl přijde zaměstnancům Vojenského ústředního archivu chování zaměstnankyně v pořádku. Zaměstnankyně na podatelně tohoto úřadu si není své chyby vědoma a vedení úřadu její počínání nepřijatelné nepřijde. Co na tom, že v dnešní době máme v telefonech a počítačích data, která nejeden podvodník ocení. Co na tom, že můžeme přijít o všechno a v nejhorším případě i o to, co ani nemáme.
Nevím jak vy, ale já mám v počítači nejen osobní data, ale i přístupy do banky, ověřenou identitu a přístup do různých míst státní správy s informacemi, které jsou snadno zneužitelné. Díky digitalizaci tyto přístupy mít musím, i když je mít nechci. A ústav spadající pod ministerstvo obrany toto všechno dává všanc a přijde mu to naprosto normální. Jak je to možné?
Chyba jednoho státního úředníka může stát člověka identitu a úřad říká, že je to v pořádku, protože si ještě nikdo nestěžoval. Jak je možné, že tohle je v dnešní době přijatelné? Jak je možné, že je toto jednání běžné pro úřad spadající pod ministerstvo obrany?
Nepsala bych tento článek, kdyby problém někdo řešil. Jenže on ho nikdo řešit nechce. Ať se jedná o úředníka nebo ředitele Vojenského ústředního archivu, všem přijde chování úřednice naprosto normální. Ale ono normální není. Vždyť kdo jednou naklikal adresu vua.cz, na kterou paní na podatelně žadatele o informace urputně odkazuje, vidí, co je to za web. Na první pohled je vidět, že to je web, který navštívit nechcete. A už vůbec se jím nechcete někam proklikávat. Ale spousta lidí to udělá, protože věří, že informace sdělené úřadem jsou pravdivé. Ale ony pravdivé nejsou. Správná doména Vojenského ústředního archivu je vuapraha.cz. A to je opravdu velký rozdíl!
