Hlavní obsah

Přátelství slonic Shirley a Jenny překonalo 23 let odloučení. Jejich příběh dojímá i učí dodnes

Foto: Unsplash

Sloní paměť není mýtus. Důkazem je příběh handicapovaných slonic Shirley a Jenny. Přestože obě měly pohnutou minulost a osud je rozdělil na dlouhých 23 let, jejich emotivní shledání dokázalo, že pouto mezi nimi bylo silnější než čas.

Článek

Když se v roce 1999 ve sloní rezervaci v americkém Tennessee poprvé setkaly dvě handicapované slonice, ošetřovatelé netušili, co bude následovat. Nevěděli totiž, že Shirley a Jenny spolu v minulosti strávily krátký čas jako cirkusová zvířata.

Shirley

Shirley se narodila v roce 1948 na Sumatře. Pět let poté byla odchycena ve volné přírodě a stala se cirkusovým zvířetem. V roce 1958 byl cirkus na několik týdnů zadržen na Kubě, kde zrovna převzal moc Fidel Castro. O pět let později cestoval cirkus lodí do Nového Skotska. Když loď kotvila v přístavu Yarmouth, ve strojovně vypukl požár. Shirley se podařilo zachránit, avšak utrpěla vážné popáleniny na hřbetě, boku a nohou a přišla o část pravého ucha. V roce 1974 si při potyčce s jiným slonem zlomila pravou zadní nohu.

Kosti jí špatně srostly a od té doby kulhala. Musela cirkus opustit a neměla kam jít. Nakonec se zoologická zahrada v Louisianě nabídla, že se jí ujme. Šlo však o malou zoo s kapacitou pouze pro jednoho slona. Shirley zde strávila 22 let o samotě. Měla zde jen betonový výběh a travnatý plácek. Její ošetřovatel Solomon James se o ni s láskou staral a vytvořil si k ní silné pouto, ale ani tak jí nemohl nahradit společnost ostatních slonů.

Obzvláště sloní samice žijící o samotě trpí a dlouhodobá izolace u nich vede ke stresu a psychickým problémům. V přírodě žijí ve skupinách vedených nejstarší samicí. Prožívají radost i smutek a navzájem se utěšují. V současné době je v zoologických zahradách zvykem chovat samice výhradně ve skupinách.

Foto: Unsplash

Solomon nakonec zařídil převoz Shirley do rezervace The Elephant Sanctuary v Tennessee. V červenci 1999 se nastěhovala jako čtvrtá obyvatelka. V té době už v rezervaci pobývala i Jenny. Solomon se do rezervace vrátil v roce 2018, aby Shirley popřál k 70. narozeninám. Shirley ho okamžitě poznala a nadšeně ho vítala. Každý rok byla první slonicí, která vyrazila na kilometry dlouhou cestu k jezeru v rezervaci, což byl signál pro ošetřovatele a další slony, že přišlo jaro. V posledních letech ji doprovázely slonice Sissy a Tarra.

Jenny

Jenny se narodila na Sumatře v roce 1972 a už jako slůně byla odchycena a prodána do cirkusu. Se Shirley se poprvé setkala v roce 1976 právě v cirkusu, kde spolu strávily jeden rok. Stály vedle sebe na konci řady, daleko od velkých slonů. Během cirkusových vystoupení Jenny opakovaně utíkala svým cvičitelům, a v roce 1992 byla proto odeslána do chovné stanice v Illinois. Zde utrpěla vážné zranění levé zadní nohy, které jí způsobil sloní samec. Zranění nebylo adekvátně léčeno a Jenny začala kulhat (stejně jako Shirley). Nedlouho poté byla prohlášena za nevhodnou pro chov. Byla prodána malému cirkusu a následující dva roky cestovala po celých Spojených státech. Její kondice se zhoršila natolik, že nezvládala nakládání a vykládání z přepravníku, a většinu času tak trávila zavřená v přívěsu.

V dubnu 1995 byla převezena do malého útulku pro zvířata nedaleko Las Vegas. Zde žila ve velmi špatných podmínkách - byla podvyživená, vystavena mrazivému počasí a stála ve vlastních výkalech připoutána v řetězech. Její neutěšenou situaci zdokumentoval televizní pořad 20/20 v reportáži o slonech chovaných v zajetí. Díky tomu se v září 1996 dostala do rezervace v Tennessee a stala se její třetí obyvatelkou. Nějakou dobu trvalo, než si zvykla, ale postupně se přizpůsobila tamnímu způsobu života i svému novému stádu. Jednoho červencového večera o tři roky později se vrátila do stáje a zjistila, že dorazila nová slonice. Okamžitě ji poznala. Byla to Shirley.

Foto: Unsplash

Shledání po 23 letech

Obě slonice začaly troubit a snažily se k sobě dostat co nejblíže, až málem ohnuly mříže svých boxů. V rezervaci byl tehdy filmový štáb, který zde natáčel dokument The Urban Elephant a shledání slonic natočil. Jeho členové vzpomínají: „Když Jenny poprvé vstoupila do stáje, byla klidná, ale jakmile uviděla Shirley, začala být rozrušená. Natáhla chobot skrz mříže směrem k Shirley. Ta zpočátku nejevila velký zájem, ale nakonec na Jennyinu pozornost zareagovala tím, že přistoupila dostatečně blízko, aby se jí Jenny mohla dotknout. Shirley zůstávala klidná. Když však Jenny přiložila chobot k Shirleyině tlamě, ta ztuhla a otočila se k Jenny. Natáhla se, aby se dotkla její tlamy. Podívala se Jenny přímo do očí a začala troubit, zatímco se jemně dotýkala Jennyiny tváře, která vypadala, jako by se usmívala. Jennyino tělo se okamžitě uvolnilo, přičemž dál přes mříže šmátrala po Shirley, přitahovala ji k sobě a hlasitě troubila.“

Až zpětně ze záznamů ošetřovatelé zjistili, že se znaly z cirkusu, kde spolu krátce vystupovaly před 23 lety, když byla Jenny ještě slůně. Shirley se pak okamžitě ujala role adoptivní matky. Ukázalo se, že ani 22 let samoty nezničilo její přirozené mateřské instinkty. Stala se vůdkyní stáda, což je role, která náleží té nejrespektovanější slonici ve skupině. Následujících sedm let byly nerozlučné a jejich vztah připomínal pouto mezi matkou a dcerou. Shirley často hlídala spící Jenny přímo v jejich výběhu.

Odchod Jenny

Jak řekla ředitelka rezervace Carol Buckley: „Byla to právě tato láska, která položila základy naší sloní rodiny. Po příchodu Shirley se slonice, které byly dříve jen společnicemi a kamarádkami, staly sestrami a tetami v rámci vztahu matky a dcery, který mezi sebou Shirley a Jenny navázaly. Právě ony daly rezervaci budoucnost.“. Carol vzpomíná, že pouto mezi Shirley a Jenny bylo nejdojemnější v posledních dnech života Jenny v říjnu 2006.

„Den před smrtí Jenny ulehla a odmítala vstát. Shirley stála u ní a naléhala na ni, aby se zvedla. Nakonec se jí to podařilo, ale musela se opírat o Shirley, aby udržela rovnováhu. Pak se znovu zhroutila k zemi a Shirley odešla do lesa.“ Zůstala tam, dokud Jenny nezemřela. Dva dny nic nejedla. „Když Shirley odešla, začala Jenny při každém výdechu vydávat hluboký, dunivý zvuk. Znělo to skoro jako zpěv. Přiběhly k ní slonice Bunny a Tara. Mysleli jsme, že už je to tady a že umírá. A pak Bunny a Tara začaly troubit a vydávat dunivé zvuky. […] Jenny noc přežila a dokonce byla čilá a hravá. Zemřela až ráno. A když umírala, vydala zvuk, jaký jsem nikdy předtím neslyšela. Znělo to jako troubení. Byl to velmi hluboký tón, který postupně slábl. Odešla velmi pokojně.“ Zemřela ve věku 34 let.

Foto: Pixabay

Odchod Shirley a Solomona

Po jejím odchodu si Shirley vytvořila silné pouto s ostatními slonicemi – Bunny, Tarrou, Sissy, Winkie a Misty – a žila spokojeně dalších 15 let. Zemřela v únoru 2021 ve věku 72 let, přičemž střední délka života samic slonů indických v zajetí se pohybuje kolem 35 až 47 let. V posledních týdnech života byla více unavená a slabá, ale přesto měla chuť k jídlu a pravidelně dostávala svou oblíbenou pochoutku – želé bonbony (nesnášela jen ty s lékořicovou příchutí). Poslední den krátce po večerním krmení ve 22:00 ulehla a nechtěla vstát. Zemřela pokojně nad ránem obklopena ošetřovateli a ostatními slonicemi, které stály po jejím boku.

Stala se druhým nejstarším slonem v Severní Americe a všem tabulkám a vědeckým předpokladům ukázala vztyčený chobot. Rezervace k tomu poznamenala: „Pro rezervaci je velkou ctí, že mohla o Shirley pečovat 21 let. Děkujeme mnoha jejím příznivcům, fanouškům a přátelům, kteří sdíleli její příběh, milovali ji na dálku. Díky péči o Shirley jsme se naučili mnoho o důstojnosti a vznešenosti slonů stárnoucích v zajetí. Tyto poznatky budeme i nadále uplatňovat při péči o všechny současné i budoucí obyvatele rezervace. Shirley po sobě zanechává trvalý odkaz v podobě skutečně pozoruhodného života a všem bude nesmírně chybět.“

Její ošetřovatel a přítel Solomon James zemřel v březnu 2022 ve věku 69 let. Jeho přítel a kolega Gary Miers zavzpomínal na den, kdy se Shirley vydala na cestu do rezervace: „Solomon byl u všeho a utěšoval Shirley. Společně jsme ji vykoupali odpoledne předtím, než nastoupila do přepravníku. Přinesli jsme balíky sena a vytvořili z nich schůdky, aby se jí lépe nastupovalo. Spolupracovala a vypadala nadšeně. Nikdy nezapomenu na naše poslední objetí a na její ‚úsměv‘, když jsme jí dávali vodní melouny. Bude mi chybět můj přítel – soucitný a duchovně založený člověk, který se vždy usmíval a s láskou pečoval o druhé.“ Příběh, který začal přátelstvím dvou handicapovaných slonic, se tak definitivně uzavřel. Odkaz jejich výjimečného pouta však žije dál.

Zdroje

Jenny: https://www.elephants.com/elephants/jenny#galleryModal-0

Jenny and Shirley’s reunion: https://elephantaidinternational.org/jenny-and-shirleys-reunion/

Remembering Solomon James, Special Friend and Hero: https://www.elephants.com/news/elenotes/posts/remembering-solomon-james-special-friend-and-hero

The passing of elephant Shirley: Why her life mattered: https://www.westmountmag.ca/the-passing-of-elephant-shirley-why-her-life-mattered/

Whatever Happened to Shirley and Jenny?: https://www.pbs.org/wnet/nature/urban-elephant-whatever-happened-shirley-jenny/11371/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz