Článek
Původ Měšťanské besedy v Plzni sahá na začátek minulého století. Kavárna zažila skvělé začátky, kdy se tu scházeli slavní lidé nejen z Plzně. Ale jak se doba měnila, měnila se i kavárna. Dnes nemá tato kavárna dobrá hodnocení a je označována obvykle jako průměrná. Sama s tímto hodnocením souhlasit nemohu.
Když jsem kavárnu Měšťanská beseda v Plzni navštívila, mile i nemile mne překvapila. Na to, kde se nachází a jak vypadá, bych čekala vyšší ceny, než jaké má. Ale také bych čekala trošku vyšší servis, než jaký nabízí. Už mezi dveřmi mne překvapilo, že je kavárna poloprázdná a obsluha své hosty neusazuje. I když nejen stolek u vchodu by tomuto aktu napovídal.
Vybrat si své místo musí každý sám. Což je za mne velké plus, ale do stylu kavárny se prostě nehodí. Co mne mile překvapilo, byl vzdušný a stylový interiér kavárny, který člověka rychle vtáhne do 20. století. Čas se tu zastaví a jen tak si plyne. Tomu odpovídá i rychlost obsluhy. Nikam se nespěchá, ale zároveň se na nic nečeká. Ostatně, nejsme ve fast foodu.
V nabídce kavárny je mnoho druhů káv. Připraví vám tu jak tradiční espresso, cappuccino a snad všechny varianty oblíbeného latte. Nechybí ani kávy modernějšího pojetí a ne tak běžné, jako je například flat white.
Přestože je nápojový lístek široký, myslí se i na nejmenší detaily. Musím ocenit, že všechny kávy tu jsou popsané tak, aby každý host věděl, jakou kávu si objednává. Díky tomuto proaktivnímu přístupu k zákazníkům se nemusíte bát, že vám na stole přistane káva, kterou jste nechtěli. Jediné, co musím kavárně u kávy vytknout je, že espresso nepřipravují podle moderních standardů, což je u lunga opravdu znát a za mne je to velká škoda.
Protože ke kávě patří zákusek, několik dortíků v nabídce kavárny nechybí. Výběr je sice značně omezený, ale nemyslím si, že by si někdo nevybral. Sama jsem si pochutnala na baileys panacotě, která byla jediným bezlepkovým dezertem. V nabídce bylo i několik druhů zákusků připravovaných do kelímku. Kromě dezertů je v nabídce i několik hlavních chodů, což odpovídá standardům kávových domů z konce 19. a první poloviny 20. století.
Sama hodnotím návštěvu této kavárny jako milou. Kdo je zvyklý na vysoký standard, bude mít s kavárnou asi stejný problém, jaký mám já. Kdo se však do kaváren s vysokým standardem bojí vejít, tady si na své přijde. Sice se nedočká přístupu, který lepší kavárny nabízejí, ale zato se nemusí bát způsobení nějakého faux pas.
