Článek
Původní gotickou tvrz ze 14. století, kterou vlastnil Bohuslav Mazanec z Frymburka, byste v zámku marně hledali. Tvrz totiž prošla v letech 1588 - 1590 renesanční přestavbou na zámek a následně byla v 18. a 19. století dále upravována. Od roku 1747 patří zámek rodině Auerspergů, kteří jej vlastnili až do roku 1947, kdy jim byl na základě Benešových dekretů zabaven. Protože zámecká prohlídka je na fakta skoupá, budu na ně skoupá i já. Tento zámek totiž není o nudných faktech. Tento zámek vypráví příběh plný lásky, tradic a rodinného života.
Prohlídka zámku je dlouhá necelou hodinu a věnuje se hlavně rodině Františka Josefa z Auerspergu a jeho ženě Vilemíně z Vchynic a Tetova. Protože se tento pár bral z čisté lásky, je zámek v mnoha směrech jedinečný. Asi nejvíce si tohoto faktu můžete všimnout v ložnici, kde je nádherná postel s nebesy, na které tento manželský pár ulehal.
Ale není to jen ložnice, proč se do zámku vydat. Tento zámek, byť byl primárně letním sídlem, je založen rodinně. Uvidíte školní pomůcky dětí, které na zámku vyrůstaly, rodinné zázemí i reprezentativní místnosti. Zajímavostí je technické zázemí zámku, kde se kromě kuchyně a pokoje pro služebnictvo podíváte i do kotelny, která je unikátní.
Kolem zámku se rozprostírá nádherná zámecká zahrada s jezírkem, altány a množstvím odpočinkových míst. Najdete tu sochu koně, kteří k zámku neodmyslitelně patří a také dětské hospodářství, kde se učily hospodařit děti Františka Josefa z Auerspergu a jeho ženy Vilemíny.
František Josef z Auerspergu byl velkým milovníkem koní. I díky němu můžeme dodnes obdivovat stádo starokladrubáků. Tyto koně mají španělsko - neapolský původ a byli chováni především pro slavnostní účely panovnických domů. Na blízkých pastvinách dnes můžete vidět přibližně 250 jedinců těchto nádherných zvířat.
Koně zde začal chovat František Josef z Auerspergu v devatenáctém století. V letech 1894 - 1898 nechal postavit moderní stáje pro dostihové, kočárové, honební i pólo koně. Stáje navrhla anglická společnost z Newmarketu, na celou stavbu dohlížel architekt Jan Schmoranz ze Slatiňan. Po druhé světové válce se stal hřebčín součástí státního chovu starokladrubských koní.
Dnes je možné hřebčín navštívit, nebo si jej prohlédnout zvenčí. Koně se častou pasou na přilehlých pastvinách a je radost je pozorovat. Hřebčinec právě prochází rozsáhlou rekonstrukcí. O jeho historii se dozvíte mnoho zajímavých informací i z infopanelů před budovou hřebčince.
Hřebčín ve Slatiňanech je součástí kulturní památky. Koně jsou zde nejen chovaní, ale i vystavovaní jako živé dědictví - symbol elegance, tradice a šlechtického vkusu. Hřebčinec můžete znát také ze seriálu Dobrá voda, který se v něm v osmdesátých letech minulého století natáčel.
Rádi poznáváte nová místa a zároveň oceníte tipy, kde se můžete dobře najíst a ubytovat? Pokud ano, sledujte můj profil. Najdete na něm nejen tipy na výlety, ale i recenze z kaváren, restaurací i hotelů napříč Českou republikou.
Zdroj: janulanatoulkach.cz, mapy.com, státní zámek Slatiňany, Švýcárna
