Článek
Já jsem se na Jezerní slať vypravila s příchodem podzimu, v době, kdy se začala zahalovat do hřejivých podzimních barev. Byl to výlet nevídaný, i když na mne příliš krátký.
Ne že by Jezerní slať za návštěvu nestála. To opravdu říct nemohu. Místo je to krásné. Vidět je tu mnoho rostlin, na které jinde jen tak nenarazíte. Cesta vede po povalovém chodníčku, který krásně souzní s přírodou. Snad jen to rašeliniště jsem si představovala trošku jinak.
Vzpomínám si, že když jsem byla malá, šli jsme se školou po povalovém chodníčku mezi rašeliništi a místy jsme viděli bublat zem. Kde to bylo, už si nevzpomenu. Je to již mnoho let. Ale od té doby si rašeliniště představuji přesně tak, jak jsem ho viděla jako malá.
Jenže Jezerní slať má s mou vzpomínkou z dětství společné pouze slovo rašeliniště a povalový chodníček. Byť je příroda kolem nádherná, rostlinky a keříky kvetou, není to ten zážitek, který má z dětství. Vím, že kdybych šla na naučnou stezku, odnesu si vzpomínky ryze pozitivní. Ale já šla za hodně prezentovaným zážitkem. A ten jsem si neodnesla.
Na Jezerní slať jsem se chystala mnoho let. Několikrát jsem jela kolem, ale zastavit jsem se tu nestihla. Až tentokrát, když jsem trávila prodloužený víkend v pensionu Korýtko. Za sebe mohu říct, že pokud se sem vydáte za místní florou, měli byste být potěšeni. Pokud se na Jezerní slať vydáte na naučnou stezku, mnohé se dozvíte a zklamaní asi nebudete.
Pokud se na Jezerní slať vydáte autem a zaparkujete na místním malém parkovišti, parkovné musíte zaplatit mobilním telefonem. Jiná možnost není, tedy pokud nechcete platit pokutu. Parkovné není vysoké, ale způsob platby není úplně šťastný, tak na to prosím myslete.
