Článek
Od dětských dabingů k pódiím
Už ve třech letech Anička dabovala postavičku Krtečka, ve čtyřech hrála na klavír a zpívala. Umění pro ni nebylo povoláním, ale přirozeností. Vystudovala Pražskou konzervatoř, obor populární zpěv, a brzy se začala objevovat na divadelních scénách i v televizi.
Její hlas zazněl v mnoha muzikálech – hrála například ve Sněhové královně, Alence v kraji zázraků, Kapce medu pro Verunku nebo v legendárním Krysaři. V roce 2016 zaujala širokou veřejnost svou účastí v show Tvoje tvář má známý hlas, kde dokázala, že je nejen skvělou zpěvačkou, ale i performerem s neuvěřitelným citem pro výraz a detail.
Anička se objevila i na televizních obrazovkách – nejvýrazněji v roli Radky ve známém seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Její civilní, přirozený projev a empatie si rychle získaly diváky.
Hudba jako osobní zpověď
Sama o sobě říkala, že je její terapií hudba. A to se odráželo i v jejích písních. V roce 2021 vydala album Aura, které vznikalo ve stínu nemoci. Otevřeně v něm zpívala o bolesti, naději i vděčnosti. Písně jako Nepopsaná, Slunečnice nebo Co víc se dotkly mnoha posluchačů.
V roce 2023 navázala albem Osudová, které bylo stejně osobní a silné. Její tvorba se nebála emocí, ale nikdy nesklouzla k sebelítosti – byla autentická, opravdová, lidská.
Boj s nemocí, který inspiroval
V roce 2019 jí byla diagnostikována rakovina prsu. Ačkoliv jí tehdy bylo pouhých 24 let, zvládla náročnou léčbu s neuvěřitelnou odvahou. O svém boji mluvila veřejně, bez přikrašlování – i když to bolelo. Dodávala sílu ostatním pacientkám, bourala tabu, byla hlasem těch, kteří mlčeli.
Nemoc se však v roce 2023 vrátila, tentokrát jako metastázy na plicích. Ani tehdy nepřestala tvořit. Pořádala koncerty, psala hudbu, sdílela své myšlenky na sociálních sítích. Do poslední chvíle žila naplno – tak, jak to uměla jen ona.
Odkaz, který nezmizí
Anna Julie Slováčková zemřela 6. dubna 2025 ve věku 29 let. Odešla příliš brzy, ale zanechala za sebou víc, než mnozí za celý život. Její písně budou dál znít, její příběh bude dál inspirovat.
Vzpomínáme na ženu, která byla krásná nejen navenek, ale především uvnitř. Na umělkyni, která měla co říct. Na člověka, který i v nejtěžších chvílích rozdával světlo.
Děkujeme ti, Aničko. Tvoje světlo nezhaslo. Jen se přesunulo o trochu výš.
Zdroje:
https://www.csfd.cz/tvurce/266188-anna-julie-slovackova/biografie/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Slováčková
Foto: Show Jana Krause, FTV Prima / Wikimedia Commons, CC BY 3.0
