Bramborový salát s kaprem - Štědrovečerní tabule

V dnešní době má většina rodin na štědrovečerní tabuli bramborový salát s kaprem. Já mám na starost bramborový salát už celkem dlouho a doma jsme vždycky dělávali větší množství, představte si přibližně pět kilogramů bramborového salátu. A tento návyk mi nějak zůstal a dělám takové velké množství pořád. A je to pro mě opravdu slavnostní pokrm, takže jsem ho dlouho připravovala skutečně pouze na Vánoce, ale už mě to přišlo trošku líto, že se taková dobrota objeví pouze ve vánočním čase, tak jsem ho začala připravovat i na Velikonoce, ovšem už ne v takovém velikém množství. Bramborový salát také připravuje každá rodina dle svých zvyklostí, někdo přidává hrášek, někdo šunku nebo salám či jablko, jiní upřednostňují základní složení a někdo míchá majonézu s jogurtem nebo ji celou bílým jogurtem nahradí. Každý dle svých zvyků a myslím si, že každá rodina si myslí, že ten její bramborový salát je samozřejmě ten nejlepší a nejchutnější.

Zdroje se různí a existují odlišné teorie. Bramborový salát se objevil dříve než na našem území v několika místech v Evropě či Asii. Pravděpodobně vám něco říká jméno Magdalény Dobromily Rettigové, jejíž recept na bramborový salát můžeme považovat za jeho předchůdce. Ta totiž radila v 19. století přidávat k bramborám různé zbytky jídel. Současnému bramborovému salátu se podobal spíše recept od belgického šéfkuchaře Luciena Oliviera, který pochází z carského Ruska z 19. století. Další teorie se kloní k původu rakouskému, respektive vídeňskému. Kombinace bramborového salátu a kapra se na naše území rozšířila v 50. letech 20. století. Prvotina smaženého kapra a bramborového salátu se objevila v kuchařské knize v roce 1924 od Marie Janků Sandtnerové. V tomto receptu nebyla majonéza ani vajíčka, tím pádem ho mohli připravovat i lidé z chudých poměrů.

Mnoho rodin stále ctí tradici a na štědrovečerní tabuli se objeví smažený kapr.

Ale proč vlastně kapr, respektive ryba? Legenda sahá až do křesťanské historie a vznikla po ukřižování Ježíše Krista, když vznikla křesťanská obec v Římě. Tamní křesťané se museli se svou vírou schovávat v tmavých katakombách. Zvolili si heslo pro komunikaci mezi sebou. A to znělo „ICHTYS“, což je zkrácená forma řeckého rčení „Ježíš Kristus syn boží spasitel“. A nejen to, je tu ještě další význam - ryba. Ryba je výborným heslem, jelikož toto zvíře opravdu nic nevyzradí, takže vaše tajemství nebude vyzrazeno. Z Říma pak putoval tento motiv ryby jako symbol křesťanů do jiných měst. Její konzumace se dělila z generace na generaci až doputoval i na naše štědrovečerní stoly.

Zpočátku se kapr objevoval v zámožných rodinách, protože pro chudé vrstvy byla ryba zkrátka drahá. U nás se kapr objevoval na štědrovečerní tabuli od začátku 19. století v rybníkářských oblastech. První recepty uváděly kapra uvařeného „na černo“, což znamená společně například se švestkami, ořechy či perníky a připravoval se tři dny dopředu. Na vesnice a do chudších vrstev se kapr dostal až po první světové válce. Kromě již zmíněného způsobu vaření „na černo“ se také kapr vařil „na modro“, což si představte jako vařeného kapra ve zředěném octu nebo bílém víně s kořenovou zeleninou. Příprava smaženého kapra se v rodinách praktikovala až po druhé světové válce. V této době byl totiž kapr již lépe cenově dostupný a stoupla oblíbenost smažených jídel.

Dali jste si kapří šupiny pod talíř?

Zdroje:

Autorský text

https://www.jakvkuchyni.cz/historie-vanocnich-pokrmu-jak-se-do-cech-dostal-tradicni-bramborovy-salat-nebo-cukrovi/

https://www.ceskestavby.cz/clanky/kde-se-vzal-tradicni-cesky-vanocni-kapr-a-bramborovy-salat-najde-se-i-velmi-nechutny-zvyk-32905.html