Den otevřených dveří na ZŠ mě mile překvapil

Je jasné, že se každá základní škola chce předvést v tom nejlepším světle. První dojem je často rozhodující a mělo by se na škole líbit dětem i jejich rodičům. Samozřejmě, že stále hraje klíčovou roli spádovost, ale nikde není psáno, že si rodiče pro své dítě nakonec nevyberou jinou než tu spádovou základní školu. Mám zkušenost s pořádáním dne otevřených dveří velmi kvalitní ZŠ před několika léty a vím, že se jí účastnili samozřejmě pedagogové s vedením v čele, vychovatelé a někteří žáci druhého stupně, kteří vysvětlovali rodičům, jak jsou rozprostřeny učebny. A letos jsem nahlédla do otevřených dveří ZŠ z jiného kraje jako rodič a organizace mě velice potěšila až nadchla. Ale o mě tady jde až v další linii, nejdůležitější je, jak se líbilo ve škole našemu pasažérovi. Také byl nadšený a to je hlavní.

Když jsme přišli do budovy, zaregistrovali jsme budoucího školáka u paní učitelky a šli se převléct do jedné ze tříd prvního stupně, třída je velmi pěkně vyzdobená. Pak jsme sešli do jídelny, kde měl proslov pan ředitel a paní zástupkyně. Poté následovalo něco fakt pěkného. Prvňáčci si nacvičili pásmo plné básniček a písniček o zimě, což bylo moc roztomilé. Potom si paní učitelky rozebraly budoucí prvňáčky a šly s nimi nacvičovat a tvořit. Rodiče šli mezitím s panem ředitelem nebo s paní zástupkyní po škole a vznášeli dotazy k organizaci a pojetí školní výuky. K tomu mohli nahlédnout do některých z učeben či místností pro družinu. Po dokončení prohlídky šli rodiče ještě do rodičovské kavárny a pak usedli na židle opět v jídelně, kam se vrátili budoucí prvňáčci. A teď to bylo zase moc pěkné a roztomilé, jelikož pásmo plné písniček a básniček ve zkrácené formě předváděli oni. Jako naučit se tolik věcí za takovou chvilku je obdivuhodné. Náš pasažér měl hezký zážitek z tohoto dne otevřených dveří a cestou domů se mě ptal: „Maminko, kdy budu chodit do téhle školy? Já bych chtěl už zítra“ Už chci chodit do školy, tady je to dobrý".

…tak uvidíme, až to bude doopravdy, jak dlouho mu to nadšení vydrží… Já doufám, že co nejdéle...