Článek
Poprvé pod širákem
Já sama jako malá jsem byla zvyklá jezdit na tábory, jejichž součástí byly dlouhé túry a alespoň jedenkrát se šla dvoudenní, někdy i třídenní túra v kopcovité krásné přírodě. Takže spaní pod širákem bylo vždy součástí těchto výletů. Spali jsme často pod převisem, což bylo lepší, kdyby se v noci rozpršelo. Dlouhé túry, překonávání převýšení a únavy vždycky stály za ten pocit, že jsem to jako dítko zvládla. Byla jsem pyšná sama na sebe, že na mě oddíl nemusel čekat a že já jsem nebyla jedna z těch, kteří se ptají snad každých pět minut „kolik je to ještě kilometrů“ a za jak dlouho budeme v cíli nebo za jak dlouho bude následovat alespoň nějaká přestávka. Výlety jsme s rodiči podnikali od malička a láska k poznávání přírody a k turistice mi zůstala a jsem ráda, že náš malý pasažér také rád objevuje její kouzlo.
Malý pasažér poprvé pod širákem
A jako maminka jsem se těšila, až si možnost spát pod širým nebem vyzkouší i ten náš malý pasažér. Velmi se na to těšil a bylo to pro něj dobrodružství. Spali jsme na zahradě v kopci, ale ve vesnici, kam chodí lišky dávat dobrou noc. Jelikož na zahradu navazuje les, občas mi to nedalo, a podívala jsem se, zda nás nejde nějaký lesní tvor navštívit. Naštěstí jsem žádného nezaznamenala. Bylo to moc pěkné, moc jsem se na tohle dobrodružství těšila. Venku jsem spala já, řidič, malý pasažér a děda. Holky jako babička a dívka s krásnými vlasy upřednostnily bezpečnou noc ve světnici. Avšak babička se moc dobře nevyspala, jelikož si myslela, že to vzdáme a během noci přeci jenom přijdeme do chalupy s prosíkem, jestli můžeme spát v chalupě. To se ale nestalo.
Noční obloha
Pozorovali jsme, jak se stmívá, kde se postupně objevují hvězdy a souhvězdí a hledali jsme blikající letadla. Postupně se zatmělo a seshora byly vidět už jen ty hvězdy a létající světlušky. Krása. Čerstvý vzduch. Vůně. Vůně trávy, lesa. Prostě krása. A malý nadšený, že může zažít další dobrodružství. Spaní pod širým nebem, pod hvězdami. Noc byla jasná a nebylo extra chladno, takže když usnul, spal jako miminko až do rána.
Předcházelo spaní ve stanu
Minulý rok byl nadšený i ze spaní ve stanu, takže spát venku pro něj nebyla úplně novinka a těšil se, zvládnul to. Moc se mu to líbilo. A já mám radost.
Jeho vrstevníci sice byli už u moře, zřejmě i možná v luxusním hotelu, ale náš malý zažil něco tak zdánlivě obyčejného a přitom tak dobrodružného a skvělého. Doufám, že také své děti jednou vezme na nocování pod širák…
A co vy? Rádi spíte pod širákem nebo nedáte dopustit na luxusní hotel?
Děkuji za přečtení a pokud se vám článek líbil, budu ráda za palec nahoru a odběr.
Krásné léto
