Článek
Pálení čarodějnic: přežijeme ve zdraví? A co vlastně slavíme
Teď už to probíhá jinak, oslavy nečekají jen na dospělé, ale vlastně se začíná slavit u dětí ve školce. V naší školce mohly děti přijít v čarodějnickém kostýmu, takže se to krásnými čarodějkami jen hemžilo. V družině se na ohništi na venkovním hřišti skutečně zapálila vatra a děti si samozřejmě pod dozorem dospělých opékaly buřty. Dnes je to většinou příležitost k tomu se setkat se sousedy nebo s kamarády „off-line“, což je zatraceně potřeba.
V minulosti to nic příjemného nebylo
Avšak v minulosti se nejednalo o žádné romantické nebo příjemné setkání. Naopak. Ženy se opravdu měly čeho bát, zda nebudou nařčeny z „čarodějnictví“, protože pak je čekal strašný konec. Úplný konec.
Když chuděra žena byla nařčena z čarodějnictví, bylo zle. Jiní ji obviňovali z toho, že použila, tedy spíše „zneužila“ magických obřadů nebo si přivolala na pomoc nadpřirozené síly, aby způsobila škodu nebo neštěstí. To pak církev či jiní mocní představitelé se s dotyčnou nemazlili. Byli nejraději, když ještě oznámila další „spoluviníky“.
Výslech byl extrémně krutý
Tady nebyl žádnej „hodnej policajt“ a „zlej policajt“. Jen zlí, jejichž cílem bylo „přiznání“ obviněné „čarodějnice“. Ale obviněn mohl být kdokoliv, nejen chudá vrstva, ale i majetní lidé, protože po nich zůstalo nemalé jmění. Mocní používali bez milosti kruté praktiky, mučení na palečnici, španělské botě nebo skřipci či žebříku. Kdo by se při takové kruté bolesti raději nepřiznal? Hádám, že každá. Takže chuděra nevinná „zasloužila“ ten nejhrůznější trest. Upálení na hranici.
Jindřich František Boblig z Edelstadtu
Je nechvalně proslulou osobností v rámci čarodějnických procesů, asi znáte ty z Velkých Losin a ze Šumperska, inicioval je právě inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu v 17. století. „Majsterštyk“ v tom nejhorším slova smyslu se mu „povedl“, když se mezi jeho obětmi octl i vážený muž a oblíbený učenec děkan Kryštof Alois Lautner. K jeho obvinění bylo zapotřebí mnoha udání a povolení od olomouckého biskupa. Boblig z Edelstadtu ho v roce 1680 obdržel a Kryštof Alois Lautner byl pohřben 18. září 1685. Nejen ženy byly tedy v hledáčku.
Filipojakubská noc - magická síla
Symboliku můžeme hledat od pohanských dob. Beltain- keltský svátek, kterým začínalo teplé období v roce. Keltové zapalovali ohně jako symbol síly, energie, života a Slunce - vždyť kdo z nás se nedívá rád do ohně?
Zapalovaly se dva ohně při Beltainu, mladí přes ně skákali. Starší pak chodili mezi ohni i s dobytkem - tím se symbolicky očistili a ochránili před nemocemi. Ohniště v domech se zhasly a nový oheň se přinesl z těchto magických ohňů.
Strach z čarodějnic
Předkové věřili v magické síly a z čarodějnic měli strach, a proto zabezpečovali svá obydlí. Prahy u vstupu se pokrývaly čerstvou travou, v domech a chlévech se kropilo svěcenou vodou a pod práh vstupních dveří se pokládaly kočičky, křídy a voda.
Slet čarodějnic
Čarodějnice totiž měly této noci velmi silnou moc a slétaly se na kopcích. Přilétaly na košťatech a škodily dobytku, na polích například kravám, kterým braly mléko…
Někde možná narazíte na zvyk, že se upaluje figurína čarodějnice…
...
A co vy- Jak slavíte tento svátek?
....................................................
Děkuji za přečtení článku. Radost mi udělá „líbí se“ nebo „komentář“ a samozřejmě i „odběr“. Máte-li chuť podpořit mě i jiným způsobem, můžete přes tlačítko „podpořte autora“. Nám autorům to udělá radost a motivuje do psaní dalších článků. U mých článků nepoužívám žádnou AI, ale pouze své myšlenky a uvedené zdroje. Děkuji všem přispěvatelům.
................................................
Zdroje:
Autorský text
https://medium.seznam.cz/clanek/jana-zumrova-hon-na-carodejnice-aneb-paleni-carodejnic-143364
https://www.youtube.com/watch?v=XsGdzK0ybEA
GAJDUŠKOVÁ A., Alena, SCHEINOSTOVÁ, Alena, 2022. Velikonoce našich babiček. Praha a Podlesí: Dauphin. ISBN 978-80-293-0
