Článek
Velikonoce: Boží hod a Pondělí velikonoční - co patří na stůl?
Na Boží hod se rozhodně všichni moc těší po čtyřicetidenním půstu, kdy se lidé museli zřeknout masa, výjimku tvořily neděle. Kromě jídla se lidé měli uskromnit i v zábavě. Kdo by se po takové době netěšil na pořádnou hostinu? Jak to tedy bývalo nebo někde možná ještě bývá o Božím hodu velikonočním?
Boží hod
Slovo hod má praslovanský původ a znamená „čas vhodný k oslavě“. Křesťané nechávají slavnostní pokrmy požehnat. Na stůl patří vajíčka, uzené maso, klobásy či dokonce jehněčí nebo kůzlečí pečínka, velikonoční pečivo a mazance. Požehnané pokrmy rodina doma obřadně zkonzumuje, avšak část posvěcených pokrmů se nosila do polí a zahrad, aby si lidé přivolali dobrou úrodu. Kousek mazance se házel do studny, aby voda zůstala zdravá a také hospodářským zvířatům z téhož důvodu.
Velikonoční beránek
Podle tradice se věřilo, že zbloudilý pocestný najde cestu domů, pokud si vzpomene, s kým pojedl velikonočního beránka. A pro domácí je potřeba sníst posvěcené vejce z Velkého pátku, ten také najde cestu domů, až to bude potřebovat. Beránek je symbol pro křesťany už od středověku a představuje Ježíše Krista, který prolil svou krev na Golgotském kříži. Beránek jako Ježíš, obětovaný pro spásu světa, osvobozuje lid od hříchů.
Velikonoční beránek
Slavnost Zmrtvýchvstání
Křesťané mají slavnost Zmrtvýchvstání spojenou s procesím, mnohdy i za hlaholu zvonů, troubení a střelby z hmoždířů. Kněží vnášeli krucifix na hlavní oltář kostela. Obdoba tohoto zvyku v lidovém pojetí představuje průvody žen a dívek se soškou Spasitele Ježíšových nebo Ježíšových matiček. Patří sem i tradice velikonočních jízd na koních s ozdobeným krucifixem v čele.
Vyhněte se těmto činnostem
Nestelte postel, nezametejte, nemyjte nádobí, nešijte a nečistěte boty. Ve stájích nekydejte hnůj, jelikož Boží hod je den odpočinku.
Pondělí velikonoční
V pondělí se lidé už konečně radují a veselí, hodují a koledují. Vyšlehání dívek a žen pomlázkou má svůj předobraz v předkřesťanských dobách, ve kterých se vyšlehání přičítal magický účinek omlazení. Dívky a ženy pak neuschnou a budou mladé, zdravé a veselé. Chlapci za tento „výprask“ dostávají barevná vajíčka. Pomlázkou od prvního koledníka hospodyně nebo hospodář vyšlehal i dobytek a ovocné stromky a vyšleháno dostala i čeládka.
Co se podává na stůl?
Na Velikonoční pondělí se podává sekaná, polévka „šmirgrustovka“, uzené maso. V polévce a nádivce samozřejmě nechybí kopřivy nebo mladé lístky. Další samozřejmostí je mazanec, který je na povrchu zdobený mandlemi a nakrojený do kříže. K tradičním pokrmům patří i sladká krupičná kaše s medem, máslem, skořicí a sušeným ovocem.
Moravská šmigrustovka - polévka
V jednom litru vývaru uzeného masa nechte čtvrt hodiny povařit na kolečka nakrájenou cibuli a paprikovou klobásu. Vmíchejte smetanu ke šlehání, kterou jste rozšlehali se dvěma lžícemi hladké mouky a nechte alespoň 10 minut povařit. Do talířů naservírujte na kousky nakrájené uzené maso, nakrájená natvrdo uvařená vajíčka a zalijte polévkou. Ozdobte strouhaným křenem a pokrájenou pažitkou a podle potřeby dochuťte solí a pepřem.
Jehněčí nebo kůzlečí pečeně
Nejdřív ze všeho si připravte marinádu na maso. V misce smíchejte olej, sůl, prolisovaný česnek, drcený rozmarýn, nadrobno pokrájenou šalvěj a čerstvě mletý černý pepř. Vše promíchejte a potřete pečlivě maso. Naložené maso nechte přes noc v chladu.
Druhý den vložte do hlubšího pekáčku lžíci sádla, několik cibulí a stroužky česneku. Podlijte bílým vínem a duste pomalu pod pokličkou při nízké teplotě. Když je maso měkké, sundejte pokličku a maso nechte při vyšší teplotě opéct.
Polévejte výpekem, aby maso nevyschlo.
-------------------------
Děkuji moc za přečtení článku, budu moc ráda za „like“ nebo komentář či odběr. A jestli máte chuť mě podpořit i jiným způsobem, můžete pomocí tlačítka „podpořte autora“. Nám autorům to udělá radost a podpoří chuť na psaní dalších článků. Děkuji všem přispěvatelům a přeju všem krásné Velikonoce.
-------------------------
Zdroje:
Autorský text
GAJDUŠKOVÁ A., Alena, SCHEINOSTOVÁ, Alena, 2022. Velikonoce našich babiček. Praha a Podlesí: Dauphin. ISBN 978-80-293-0
FROLCOVÁ, Věra, 2001. Velikonoce v české lidové kultuře. Praha: Vyšehrad. ISBN 80 -7021 -503 -8
https://www.pernerka.cz/blogpost/proc-se-na-velikonoce-pece-beranek/





