Velikonoce: Co bylo o půstu na talíři a jak se jmenují dny ve Svatém týdnu?

Proč vlastně 40 dní? Začíná po Masopustu, kdy se lidé baví, tančí, zpívají, zkrátka se veselí a také se mohou najíst do sytosti. Masopust začíná po první neděli po svátku Tří králů a vrcholem je úterý před Popeleční středou. Tou začíná právě období půstu. V postním období se křesťané připravují fyzicky i duchovně na Velikonoce, je to čas určitého zklidnění a uskromnění se nejen v jídle, ale i v zábavě.

Ve Starém zákoně se prorok Mojžíš zdržoval na hoře Sinaj, než dostal Desatero přikázání nebo Židé s Mojžíšem putovali 40 dní v poušti předtím, než se dostali do země zaslíbené. A v Novém zákoně se Ježíš 40 dní postil, než zahájil své veřejné působení.

Při půstu se smí jíst dosyta jen jedno jídlo denně, neděle tvoří výjimku. Během půstu se smažilo jen na malém množství tuku, podávaly se kaše, polévky a placky. Vdolky se pekly z  kynutého těsta z tmavé žitné mouky v troubě nebo na suchém plátu.

Zelné placky

Smíchejte 500 g hladké mouky s kysaným zelím i s nálevem, přidejte vejce, lžičku soli, lžičku kmínu, 100 g rozpuštěného sádla a vytvořte těsto, které nechte chvilku odpočinout. Poté vypracujte placky a pečte ve vyhřáté troubě dozlatova.

Postní polévka z kořenové zeleniny

Jeden velký celer, tři mrkve, tři petržele a dvě velké cibule pokrájejte. Do kastrolu vložte kousek másla a pokrájenou zeleninu, hrnek předem namočeného hrachu, dva kousky zázvoru, čtyři hřebíčky a sůl. Přilijte trochu vody a duste pomalu dohněda. Zahustíte dvěma lžícemi hladké mouky, zalijte vodou a vařte půl hodiny. Polévku proceďte a podávejte s osmaženými kostičkami a kousky pečené ryby.

Pučálka

Propláchněte celý zelený hrách, zalijte trojnásobným množstvím vody a při pokojové teplotě naklíčit, což trvá několik dní. Zbylou vodu slijte, hrách nechte oschnout a nasucho opražte. Na slano se osolí, opepří a omastí sádlem se škvarky. Na sladko se mastí máslem a posype cukrem, případně hrozinkami.

Invocavit „Vyslyším ho, až mě bude vzývat“. Lidově také černá, liščí, fialová, pytlová nebo pučálka. Černá z důvodu barvy šatů, do kterých se oblékaly ženy, liščí, protože se rozdávalo pečivo. Pekly je maminky v noci preclíky, které navlékly na vrbové proutky a ty navěsily na stromy. Dětem se říkalo, že stromy v noci ozdobila liška.

Reminiscere „Rozpomeň se na své milosrdenství, Pane“. Lidově se jí říká černá, suchá, pražná nebo smetná. Černá opět podle oděvu, pražná podle pokrmu - pražma, pražilo se naklíčené obilí a smetná podle velkého jarního úklidu.

Oculi „Mé oči stále vyhlížení Pána“ a lidově se jí říkalo kýchavá nebo kýchavná. Prý se vázalo na morové epidemie a vzpomínalo se na oběti této strašné nemoci. A jelikož tato hrozná nemoc začínala většinou kýchnutím, říká se jí kýchavá. Ke kýchnutí se říkalo „Pozdrav Bůh“ a to zůstalo přeci do dneška, když někdo kýchne, říkáme na zdraví nebo zdravíčko.

Laetare „Raduj se, Jeruzaléme“ a lidově se nazývá družebná. Je to neděle, kde se lidé radují a katoličtí kněží oblékají růžové roucho. Lidé se družili a trochu poveselili, také to byl příhodný čas pro nastávající ženichy, kteří chodili v tuto dobu žádat rodiče nevěsty o její ruku. Pekly se koláče družbance a jedla se pučálka.

Iudica „Bože, zjednej mi právo“ a lidově Smrtná nebo Smrtelná. V kostelích se dříve zahalovaly oltářní obrazy na znamení blížícího se smutku umučení Ježíše Krista. Starším lidovým zvykem je vynášení smrtky - setkat se můžete také s označením morana, mařena, smrtholka. Zvyk symbolizoval rozloučení se zimou, takto měla nadobro odejít.

Palmarum - Květná neděle je slavnostní, která přináší jaro do vsi. Palmarum - tak se označují ratolesti, věřící si nechávají v kostele posvětit kočičky a připomínají si poslední dny Ježíše Krista, to jak byl zrazen, odsouzen, ale také se stal zázrak a on stal z mrtvých. Ve vesnici se zdobily májky, což symbolizovalo nový život, který přišel s příchodem jara. Peklo se pečivo ve tvaru zvířátek, např. slepiček, kohoutků, koníků, ale i ještěrek nebo lišek.

Modré pondělí - je symbolem mlčenlivosti a klidu, ve středověku to bylo pondělí, které bylo sváteční. Čeládka nemusela vykonávat všechny povinnosti.

Šedivé úterý - je předzvěstí smutku, ve většině hospodářství se začalo pomalu uklízet. V pondělí a úterý se čte u katolíků úryvek, který připomíná kajícnou ženu, která umyla na hostině drahou mastí Ježíšovi nohy a usušila je svými vlasy.

Škaredá středa (Sazometná) - zastavuje se všechna práce a soustředí se na úklid ve stavení. Začíná se smýčit, bílit a vymetat saze z komínů. Věřilo se, že se vymetáním z komína vymetají i zlé síly. Škaredá se jí zřejmě říká, protože Jídáš jako zrádce Ježíše se na něj po celý den mračil. A proto se v tento den nemáte na nikoho mračit, protože jinak se budete mračit po celý rok. Pečou se „jídášci“, které tvarem připomínají smyčku, na které se později Jídáš oběsil.

Zelený čtvrtek - nese se v duchu smutku z Ježíšova umučení, které proběhlo v pátek. Zelený prý proto, že se Ježíš před svým umučením modlil na zelené louce, také jsou v tento den opět přijímání do společenství kajícníci, kteří byli na Popeleční středu vykázání z chrámů a litovali svých hříchů a provedli pokání. Tento den je ideální i očistě těla i duše - dnes bychom tomu mohli říkat jarní detox. Brzy ráno se chodili lidé omývat pramenitou vodou nebo se namočili v ranní rose. Touto vodou omývali lidé i své příbytky nebo nářadí. O tomto zvyku se ale mlčelo, protože této očistné vodě se říkalo „mlčavá“. Mše se slouží ve večerních hodinách a kněz si obléká slavnostní bílé roucho. Připomíná se Poslední večeře Ježíše, po níž ho Jídáš Iškariotský zradil, Ježíš mezi své učedníky rozdal nekvašený chléb a víno.

Hospodyňky vstávaly ještě před východem slunce, aby odnesly smetí za humna a zametly v domě. Tím se měly zbavit obtížného hmyzu. Snídal se chléb s medem, který ochraňoval před včelím bodnutím a hadím uštknutím. Žito se dávalo do postele proti blechám a na Květnou neděli se šlehaly peřiny a podlaha posvěcenými ratolestmi, což mělo vypudit například blechy a pavouky.

Velký pátek

Připomíná se odsouzení Ježíše k smrti a jeho umučení na kříži. Podle Bible byl místodržící Pilát ochoten Ježíše propustit, ale dav se dožadoval ubičování a ukřižování, Pilát si „nad jeho smrtí umyl ruce“. Je to jediný den, kdy se neslaví mše. Schází se ve tři hodiny odpoledne na památku Ježíšova umučení a kněz má na sobě červené roucho, červená symbolizuje krev, na Velký pátek platí přísný půst a ani se v ten den nepohřbívá a ani se nesmělo s půdou jakkoliv hýbat.

Bílá sobota (Svatá, Světelná)

Bílá se nazývá podle bílých rouch nově pokřtěných. Jde o ty, kteří přijímali křest o velikonoční noci a bílá sobota je až do západu slunce dnem ticha a smutku. Podle Bible ležel Ježíš v hrobě a jeho učedníci se strachovali, co bude dál bez něj. Opět se neslouží bohoslužba, ale koná se U Božího hrobu tzv. bdění - tichá stráž s modlitbou. Se soumrakem končí postní doba a začíná slavnostní obřad - virgilie Zmrtvýchvstání, slaví se v noci a končí před rozbřeskem. Dům je čistý a nazdobený, lidé se zaměřují na očistu těla, duše i domovů. Mládež se brzy ráno šla umýt k tekoucí vodě a děvčata se otírala pod komínem mlékem, aby se chránila před hmyzem. Stavení se bílila a zametalo se novým koštětem a hospodyňky vynášely ze stavení smetí, aby se v něm nedržel hmyz. V sobotu se pekly mazance, chléb i beránci na nedělní hostinu. Stejně tak se barvila vajíčka a pletly pomlázky, aby vše bylo připraveno na pondělí.

----------------

Děkuji moc za přečtení článku, budu moc ráda za „like“ nebo komentář či odběr. A jestli máte chuť mě podpořit i jiným způsobem, můžete pomocí tlačítka „podpořte autora“. Nám autorům to udělá radost a podpoří chuť na psaní dalších článků. Děkuji všem přispěvatelům.

------------------

Zdroje:

Autorský text

GAJDUŠKOVÁ A., Alena, SCHEINOSTOVÁ, Alena, 2022. Velikonoce našich babiček. Praha a Podlesí: Dauphin. ISBN 978-80-293-0

FROLCOVÁ, Věra, 2001. Velikonoce v české lidové kultuře. Praha: Vyšehrad. ISBN 80 -7021 -503 -8