Článek
Velikonoční týden, oficiálně nazývaný jako Svatý týden nebo Pašijový týden, případně Velký týden, je období z křesťanského liturgického roku. Nemá pevně stanovené datum, odvíjí se od termínu Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku daného roku.
V roce 2026 nastane Velikonoční pondělí 6. dubna, Velikonoční týden tak trvá od 29. března do 5. dubna 2026.
Svatý týden a jeho dny
Svatý (velikonoční týden) začíná tzv. Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí. Jeho dny mají různé názvy a přívlastky a popisují poslední týden Ježíše Krista na zemi, jeho smrt a následné vzkříšení.
- Květná neděle - známá též jako Pašijová neděle připomíná příchod Ježíše do Jeruzaléma. Název je odvozen od ozdob kostelů, které mají připomínat někdejší palmové větve, kterými byl Kristus vítán. V ČR se používá vrbové proutí a kočičky. V kostele se předčítají pašije.
- Modré pondělí - poslední masopustní pondělí, při kterém byly kostely zdobeny modrou a fialovou barvou. Byl symbolem volného dne. Název "modré" pravděpodobně odkazuje nejen na symboliku modré barvy ale také překlad německého "blau", které znamená "neschopný práce, podnapilý i modrý".
- Šedivé úterý - souvisí s vymetáním prachu a pavučin z domácností. Někdy je známé také jako někdy známé též jako modré či žluté. Žlutá odkazuje na barvu rozumu, úcty, cnosti a božího světla.
- Škaredá (sazometná) středa - odkazuje na tradici vymetání a čistění komínů. Symbolizuje též vymetání zla z domu. Dle pověry se nemají lidé v tento den mračit, jinak se budou mračit všechny středy v následujícím roce. Dle Bible se Jidáš mračil na Ježíše.
- Zelený čtvrtek - podle tradice se má jíst "něco zeleného" - tradičně špenát, zelí, čočka aj. proto, aby byl člověk celý rok zdravý. Název však vzniknul špatný překladem a zkomolením německého slova pro "lkavý čtvrtek", kdy měl Ježíš naposledy povečeřet. V tento den naposledy zazní zvony a "odlétají" do Říma. Místo nich nastupují koledníci s řehtačkami.
- Velký pátek - v tento den došlo k odsouzení a ukřižování Ježíše Krista. Dle pověstí má den magickou moc, otevírají se hory a ukazujíc se místa s poklady. Nesmí se půjčovat věci, ani hýbat se zemí. Stejně tak se nesmí prát prádlo, které by jinak bylo symbolicky máchání v Kristově krvi.
- Bílá sobota - připomíná den, kdy byl Ježíš v hrobě. Název dne pochází o bílého roucha novokřtěnců, nebo také jako význam čistotu z úklidu, který probíhá. Během soboty se konají také přípravy na Boží hod velikonoční, pletou se pomlázky, pečou se mazance a beránci, barví se vajíčka.
- Velikonoční neděle - známá též jako Boží hod velikonoční je hlavní den oslav Velikonoc. Oslavuje den, kdy z mrtvých vstal Ježíš Kristus. Na bohoslužby se donášejí pokrmy, které se nechávají posvětit. Pokrmy by pak měl sníst všichni lidé i hosté daného hospodářství.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí již nepatří do svatého týdne, ale je součástí tzv. oktávy zmrtvýchvstání. Z pohledu křesťanství je to den po oslavě hlavního dne Velikonoc. V moderní době je naopak pondělí vnímáno jako nejvýznamnější den. Je také spojeno s oslavami konce zimy a začátku jara. V ČR je státní svátek, chlapci a muži chodí se koledovat s pomlázkou z vrbových proutků, za odměnu pak dostávají výslužku v podobě kraslic, sladkosti a případně alkoholu.
