Článek
Někdy se může na jejich životech podepsat zdánlivá maličkost. A tak Petr nestačil jednou na rodinné oslavě divit. Babička si ho totiž vzala stranou a diskrétně se ho zeptala, kdy jí vrátí těch 10 000, co mu nedávno půjčila. „Ses zbláznila, babi? Nic jsem si od tebe nepůjčil,“ reagoval vcelku pochopitelně, protože o ničem nevěděl. Babi se ale urazila a bylo to.
Ten nevděčnej vnuk…
Ještě za tepla to roznesla po rodině. Že by ji nikdy nenapadlo, že Petr, který si tak dobře vydělává (a často ji podporuje, to je fakt), se potřebuje dostávat k penězům tak mrzkým způsobem. A ona že teda tu půjčku zpátky nechce, ale že jde o princip…
Když se to Petrovi doneslo už nejméně ze třetí strany, měl toho akorát dost. Chtěl za babičkou zajít a všechno si vyjasnit, ale když jí mezi dveřmi řekl, že jí peníze zpátky nenese, zabouchla mu je před nosem. Na další zvonění nereagovala.
Pověřil proto svoji mámu, se kterou měla babi vždycky dobré vztahy, i když byly v pozici snacha–tchyně, aby z ní něco dostala. A když se to povedlo, nestačil se divit. Petr prý měl psát babičce přes WhatsApp a tvrdit, že se mu rozbilo auto, ale že jí peníze hned vrátí, jak se to bude možné.
To už maminka samozřejmě pojala podezření a snažila se babičce vysvětlit, že asi naletěla. Ale nepochodila. Babi si vedla svou – přece prý svého vnuka pozná. Jak, to nedovedla specifikovat, ale určitě to byl on, je to prevít a teď nechce platit.
Do všeho se vložila policie
Asi už tušíte, jak to dopadlo. Petr to nechtěl nechat jen tak být. Zašel na policejní stanici, aby se poradil. Doporučili mu, aby babičku přivedl, ale už tak nějak tušil, že se to asi nesetká s úspěchem. A tak to udělal jinak – jeden ochotný policista se uvolil, že tam s ním po službě zajede. Samozřejmě v uniformě. To prý na staré lidi platí.
A platilo. Babička se domnívala, že ho za ní poslali příbuzní, aby konečně vnukovi domluvili. A ochotně ukázala konverzaci na mobilu, výpis z účtu a tak dále. Policistovu vysvětlení věřit nechtěla – zpočátku. Pak jí ale našel pár dalších příkladů z praxe, které v poslední době řešil. A pak dovnitř pozval i Petra.
A nakonec se všechno šťastně vysvětlilo. Na policii sice leží další případ, který asi nikdo nikdy nerozlouskne (znáte to, jak to s těmi podvodníky chodí), ale babička už je pořádně proškolená (ne že by jí to předtím vnoučata neříkala, ale znáte to) a může být ráda, že přišla jen o tak malou částku.
A co z toho plyne? Pokud se vaši příbuzní tak zničehonic vytasí s půjčkou, kterou jste u nich údajně měli vzít, neznamená to, že vás chtějí okrást. Možná byli naopak právě okradeni oni. Nám policista poradil, aby si s každým členem rodiny domluvila heslo (a zapsala si ho klidně někam do sešitku). Tak třeba půjde i pro dobrý tip pro vás. Něco takového totiž tihle podvodníčci odhalit opravdu nemůžou.
Mimochodem polisté tyhle příběhy zveřejňují jako varování pro ostatní - můžete se z nich dozvědět přesný návod, jak podvodníci postupují. Jeden jsem našla třeba tady a druhý tady.
Psáno podle příběhu z rodiny, autorský text
