Článek
Kdo má doma nějakého toho čtyřnohého kamaráda, pak se nástupu Silvestra dozajista děsí. Ano, znám pár kousků, kterým byste mohli střílet za ocáskem a oni by tak nanejvýš rozptýlili dým trochu intenzivnějším vrtěním, ale většina psíků okolo mě tyhle kratochvíle vážně nemusí.
Chudák Dargo, ten asi musí zkoušet…
Paradoxem je, že pouliční směska velikosti vlčáka jménem Dargo od mé bývalé sousedky (ne, nepoštěkaly jsme se, jen se odstěhovala) snášel Silvestr docela dobře. A to přes to všechno, co si zažil. Našli ho totiž na ulici jako štěně s mnoha zhmožděninami (prý od kopanců), típanci od cigaret a natrženým ouškem.
Ano, byl sice nervózní, ale jeho páníčci v něm moudře tuhle vlastnost nepodporovali a dělali, jako by nic. Rozptylovali ho hračkami, výbuchy za okny nijak nekomentovali a když už to vážně nešlo, poskytli mu trochu soukromí v koupelně (přičemž jeden z nich tam byl vždycky s ním).
Jednoho roku však měli ten „úžasný“ nápad vzít si domů sousedčinu maminku. Její tatínek byl totiž přes svátky v nemocnici, tak aby doma nezůstala sama. Soused vždycky o své tchyni říkal, že je to divná tchyně, protože na ni neplatí žádné vtipy. Prostě je to ta nejlepší tchyně na světě. Hodná, milá, starostlivá… A přesně ta poslední vlastnost se ukázala jako problém. Už co se Dargo poprvé cuknul (ještě za světla) při neposedném dělobuchu, najela na ochranářskou vlnu a pořád donekonečna opakovala: „Chudák pejskánek, tolik si zažil, a teď tohle. To ty lidi fakt nemají rozum, no pojď sem, ty můj chlupáčku, dostaneš salámek.“ A když se zrovna nevěnovala psíkovi, vyhlížela z okna a hledala, zda zase někdo nejde s dělobuchem, aby mohla psího nešťastníka ochránit.
Venčení byl špatný nápad
Marně jí oba dva vysvětlovali, že tím Dargovi jen škodí. Že je kvůli tomu ještě nervóznější a bude z toho průšvih. Nedala si říct – a myslela to dobře. Já to chápu. Bohužel to nejhorší mělo teprve přijít. Když zazvonil soused s přáním krásného nového roku, ohňostroje právě vrcholily. A Dargo najednou vyletěl otevřenými dveřmi ven na chodbu – docela bez sebe. A ke vší smůle byly dveře dole v paneláku taky otevřené, protože se v nich hlučně bavila nějaká partička. Dost možná probírali ten nejpovedenější dárek pro tchyni - na ten náš ale stejně jen tak někdo nemá.
Netrvalo to ani vteřinu a pesan byl v prachu. No, zkrátím to. Dargo se našel. Po dvou dnech usilovného hledání a pátrání jim zavolali z hodně vzdáleného útulku. Prý ho úplně zmateného a vyděšeného přivezl nějaký řidič, který ho našel, jak se motá na cestě. Když přijeli, nechtěl k nim ani jít, jen se vyděšeně krčil v kotci. Naštěstí se z toho do příštího Silvestra celkem vzpamatoval a prý je to s ním už zase na pohodu. Jen sousedka už ví, že svoji maminku na nový rok vážně pozvat nemůže. Ty dva dny hledání jejich milovaného chlupáče jim totiž bohatě stačily.
