Článek
Demokracie se hroutí vždy tam, kde se lidé přestanou starat o věci veřejné a kde mizí vzdělanost a životní rozhled. Právě chytrá a vzdělaná společnost je odolná vůči ideologiím i politickým stranám, které honbou za hlasy slibují nemožné. Pokud tento základ chybí, vzniká prostředí, které postupně vede k úpadku, podobně, jak tomu bylo v historii například u Říma.
Klíčem k fungující demokracii je člověk, který je vzdělaný, pracovitý, zná historii a stojí na tradičních rodinných hodnotách. Takový člověk není snadno manipulovatelný populistickými lídry. Naopak nevzdělanost, nezájem a odmítání autorit vytváří prostor pro ideologie, které společnost rozkládají zevnitř. V takovém prostředí se pak daří emocím místo faktům a propaganda nahrazuje skutečnou politickou soutěž. Člověk, který je vzdělaný, pracovitý, zná historii, a věří v tradiční rodinné hodnoty je proti populistickým stranám a lídrům imunní. Naopak nevzdělaný a líný člověk neuznávající autority je bohužel lehkou obětí různých ideologií. Podívejme se na například na odpůrce pochodu pro život, to je typická skupina nevzdělaných většinou nezaměstnaných lidí, zcela ovládnutá ideologií pirátů či zelených, nepoužitelná pro budování společnosti.
Dnes vidíme, že politické strany často nevyhrávají díky kvalitním programům, ale díky emotivní a často zastrašující kampani cílené na určité skupiny obyvatel. To vede k paradoxům, kdy lidé protestují z povrchních důvodů. Pak se nemůžeme divit že paní v přímém přenosu z demonstrace Milión chvilek říká, že přišla demonstrovat kvůli tomu, že je Babiš Slovák, ale že třeba tito lidé nepřišli na demonstrace za dob covid, kdy jim opravdu brali jejich ústavní práva a bylo opravdu za co demonstrovat. Celý systém se tak postupně staví „na hlavu“.
Zásadní problém je také rozpad tradiční rodiny a oslabení výchovy, která by měla být opřená o kvalitní školství. Učitelé musí mít autoritu i nástroje, jak ji uplatňovat, bez toho nelze vychovat generaci schopnou nést odpovědnost za demokracii.
Dalším negativním jevem je, že vlády současné i minulé často nedodržují své volební programy. Místo řešení problémů hledají viníky mezi vybranými skupinami obyvatel. Typicky skupinou obětních beránků jsou to podnikatelé a živnostníci, na které se snadno přenáší odpovědnost, protože tvoří menší a méně hlasitou část společnosti.
Jak z toho ven? Úplný návrat možná není možný, ale pokus o změnu je povinností každého občana. Je nutné vrátit demokracii její skutečný význam. Buď přesvědčíme voliče, aby četli volební programy a používali zdravý rozum, nebo zavedeme prvky přímé demokracie, například menší referenda a klidně jen informační nezávazná. Ta by se měla týkat zásadních otázek směřování země od energetiky přes ekonomiku až po důchodovou reformu.
Moderní technologie dnes umožňují zapojení občanů jednoduše a bezpečně, například prostřednictvím elektronického hlasování s využitím bankovní identity. Lidé by tak mohli skutečně spolurozhodovat o klíčových otázkách, nikoliv jen jednou za několik let o složení politických elit, kdy se rozdělují placené místa. Proč by se lidé nemohli vyjádřit k rušení poplatků pro ČT, další pomoci mimo ČR, legalizaci švarcsystému, k rušení dolů i třeba k zákazu volebních zmanipulovaných průzkumů. atd. Mnoho lidí nemá šanci vyjádřit svůj názor ve volbách, protože buď strany žádný nemají, nebo volí podle toho, kdo je menší zlo, ale hlavně volí podle zmanipulovaných volebních průzkumů.
Budoucnost demokracie tedy nestojí jen na politicích, ale především na kvalitě společnosti samotné. Bez vzdělaných, odpovědných a aktivních občanů nemůže dlouhodobě fungovat žádný demokratický systém. Chce to středopravicovou konzervativní stranu, která používá zdravý rozum a na politickém kolbišti taková jedna je. Přísaha. Demokracie se hroutí vždy tam, kde se lidé přestanou starat o věci veřejné a kde mizí vzdělanost a životní rozhled. Právě chytrá a vzdělaná společnost je odolná vůči ideologiím i politickým stranám, které honbou za hlasy slibují nemožné. Pokud tento základ chybí, vzniká prostředí, které postupně vede k úpadku, podobně, jak tomu bylo v historii například u Říma.
Klíčem k fungující demokracii je člověk, který je vzdělaný, pracovitý, zná historii a stojí na tradičních rodinných hodnotách. Takový člověk není snadno manipulovatelný populistickými lídry. Naopak nevzdělanost, nezájem a odmítání autorit vytváří prostor pro ideologie, které společnost rozkládají zevnitř. V takovém prostředí se pak daří emocím místo faktům a propaganda nahrazuje skutečnou politickou soutěž. Člověk, který je vzdělaný, pracovitý, zná historii, a věří v tradiční rodinné hodnoty je proti populistickým stranám a lídrům imunní. Naopak nevzdělaný a líný člověk neuznávající autority je bohužel lehkou obětí různých ideologií. Podívejme se na například na odpůrce pochodu pro život, to je typická skupina nevzdělaných většinou nezaměstnaných lidí, zcela ovládnutá ideologií pirátů či zelených, nepoužitelná pro budování společnosti.
Dnes vidíme, že politické strany často nevyhrávají díky kvalitním programům, ale díky emotivní a často zastrašující kampani cílené na určité skupiny obyvatel. To vede k paradoxům, kdy lidé protestují z povrchních důvodů. Pak se nemůžeme divit že paní v přímém přenosu z demonstrace Milión chvilek říká, že přišla demonstrovat kvůli tomu, že je Babiš Slovák, ale že třeba tito lidé nepřišli na demonstrace za dob covid, kdy jim opravdu brali jejich ústavní práva a bylo opravdu za co demonstrovat. Celý systém se tak postupně staví „na hlavu“.
Zásadní problém je také rozpad tradiční rodiny a oslabení výchovy, která by měla být opřená o kvalitní školství. Učitelé musí mít autoritu i nástroje, jak ji uplatňovat, bez toho nelze vychovat generaci schopnou nést odpovědnost za demokracii.
Dalším negativním jevem je, že vlády současné i minulé často nedodržují své volební programy. Místo řešení problémů hledají viníky mezi vybranými skupinami obyvatel. Typicky skupinou obětních beránků jsou to podnikatelé a živnostníci, na které se snadno přenáší odpovědnost, protože tvoří menší a méně hlasitou část společnosti.
Jak z toho ven? Úplný návrat možná není možný, ale pokus o změnu je povinností každého občana. Je nutné vrátit demokracii její skutečný význam. Buď přesvědčíme voliče, aby četli volební programy a používali zdravý rozum, nebo zavedeme prvky přímé demokracie, například menší referenda a klidně jen informační nezávazná. Ta by se měla týkat zásadních otázek směřování země od energetiky přes ekonomiku až po důchodovou reformu.
Moderní technologie dnes umožňují zapojení občanů jednoduše a bezpečně, například prostřednictvím elektronického hlasování s využitím bankovní identity. Lidé by tak mohli skutečně spolurozhodovat o klíčových otázkách, nikoliv jen jednou za několik let o složení politických elit,kdy se rozdělují placené místa. Proč by se lidé nemohli vyjádřit k rušení poplatků pro ČT, další pomoci mimo ČR, legalizaci švarcsystému, k rušení dolů i třeba k zákazu volebních zmanipulovaných průzkumů. atd. Mnoho lidí nemá šanci vyjádřit svůj názor ve volbách, protože buď strany žádný nemají, nebo volí podle toho, kdo je menší zlo, ale hlavně volí podle zmanipulovaných volebních průzkumů.
Budoucnost demokracie tedy nestojí jen na politicích, ale především na kvalitě společnosti samotné. Bez vzdělaných, odpovědných a aktivních občanů nemůže dlouhodobě fungovat žádný demokratický systém. Chce to středopravicovou konzervativní stranu, která používá zdravý rozum a na politickém kolbišti taková jedna je. Přísaha.
