Článek
Kompletní data za rok 2025 ještě neexistují. Uvádí to zpráva Smart Market Report 2026, kterou připravil kariérní portál StartupJobs ve spolupráci s J&T Bankou a soutěží Nápad roku.
Objem investic do start-upů předloni vzrostl o 174 procent. Start-upy se koncentrují v sektorech s nejvyšší produktivitou a mzdami. Téměř polovina působí v sektoru informačních a komunikačních technologií, kde průměrná hrubá mzda dosahuje přibližně 85 tisíc korun měsíčně. V Praze začínající firmy tvoří 0,14 procenta společností, v Jihomoravském kraji 0,13 procenta. Česká metropole přitom hostí 67 procent všech tuzemských start-upů.
Stabilní zaměstnanost
Podíl digitálních firem na celkové zaměstnanosti se v letech 2020 až 2024 pohyboval stabilně mezi 4,9 a 5,4 procenta. Toto období přitom zahrnovalo covidový šok, inflační epizodu i výrazný obrat v úrokových sazbách. Odolnost segmentu tak podle reportu svědčí o tom, že se inovativní podnikání v české ekonomice pevně usadilo. Start-upy a scale-upy zároveň vyplňují dlouhodobou mezeru české ekonomiky. Nejvíce pracovníků zaměstnávají firmy s deseti až 49 zaměstnanci (44,5 procenta), zatímco v celé ekonomice dominují velké podniky s více než 250 zaměstnanci. Segment tak posiluje kategorii středně velkých firem, která se obvykle pojí s vyšší dynamikou tvorby pracovních míst a růstem produktivity.
Růst investic do českých start-upů je podle Adama Hanky ze společnosti Creative Dock, která buduje firmy na zakázku, pozitivní zprávou. Zároveň je ale potřeba vidět, že evropský trh stále brzdí výrazná fragmentace rizikového i růstového kapitálu, míní. „Zatímco ve Spojených státech mohou úspěšné firmy poměrně plynule získávat další investice, v Evropě často narážejí na roztříštěnost jednotlivých trhů a omezenou dostupnost větších investičních kol. Právě proto některé státy přicházejí se systémovými řešeními. Příkladem je Polsko, které prostřednictvím fondů PFR Ventures využívá mimo jiné prostředky z evropského Fondu obnovy k podpoře venture kapitálových fondů,“ uvedl Hanka.
Podobné mechanismy podle něj rozvíjí i Rakousko. „Pokud chce Česko dlouhodobě udržet krok s nejúspěšnějšími inovačními ekonomikami, nestačí podporovat vznik start-upů – stejně důležité je vytvořit dostatek domácího kapitálu,“ dodal.
Potenciál k růstu
Situací start-upů se loni zabývala analýza Ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechInvest, Úřadu vlády a České startupové asociace. Ta zjistila, že v počtu těchto firem Česká republika dlouhodobě zaostává, což omezuje schopnost ekonomiky vytvářet inovace, kvalitní pracovní místa a konkurenceschopné produkty. Jejich rozvoj dusí byrokracie a neflexibilita.
Jen minimum mladých firem se pak dokáže rozvinout ve větší firmy s mezinárodním dosahem. Většina firem s vysokou tržní hodnotou stále působí v tradičních odvětvích. Oproti tomu start-upy se soustředí zejména na technologické sektory.
Startupový zákon
Předchozí ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) začal pracovat na zákonu, který by měl start-upům usnadnit fungování. Předložen měl být až po volbách. O jeho přípravě se však hovořilo na březnové startupové tripartitě ve Strakově akademii, kde se ekonomičtí ministři, premiér a zástupci České start-upové asociace dohodli, že návrh paragrafovaného znění startupového zákona, pobídek pro investory a úpravy zaměstnaneckých akcií bude do léta připraven na projednání vládou
