Článek
Důsledky této remonetizace zlata pro světový finanční řád, centrální banky, investory i ochranu majetku budou patřit k hlavním tématům letošního Vyšehradského fóra, které se uskuteční 22. října 2026 v Kongresovém centru Praha a také online. Hlavním řečníkem 14. ročníku bude Mark Valek, portfolio manažer a partner společnosti Incrementum AG.
Zlato už není vnímáno pouze jako komodita, kterou investoři nakupují v období nejistoty. Stává se rezervní kotvou, aktivním měnovým nástrojem a neutrálním uchovatelem hodnoty, který může hrát významnější roli v prostředí rostoucího zadlužení států, strukturální inflace a geopolitického napětí.
Centrální banky chtějí mít rezervy fyzicky pod kontrolou
„Zlato už není možné vnímat pouze jako archaickou pasivní komoditu nebo bezpečný přístav, ke kterému se investoři uchylují jen v době krize. Vidíme zásadní proměnu jeho role. Zlato se znovu stává aktivním měnovým nástrojem a rezervní kotvou. Centrální banky si stále více uvědomují, že rezervy, které nemají fyzicky pod kontrolou, nemusí být v krizové situaci skutečnými rezervami,“ říká Mark Valek.
Podle studie je jedním z klíčových momentů tohoto obratu zkušenost se zmrazením ruských devizových rezerv v roce 2022. Tento krok podle autorů přiměl centrální banky přehodnotit samotný význam rezervních aktiv. Pokud stát či centrální banka nemá dané aktivum v krizové situaci skutečně pod kontrolou, jeho role rezervního aktiva může být omezená. Fyzicky držené zlato naopak představuje aktivum, které není závislé na závazku protistrany. Tento aspekt podle studie podporuje současnou vlnu remonetizace.
Změna přístupu centrálních bank je přitom patrná i z jejich chování. Centrální banky od roku 2010 nakoupily v čistém vyjádření kumulativně více než 7 000 tun zlata. Ve třech z posledních čtyř let – 2022, 2023 a 2024 – jejich nákupy pokaždé překročily 1 000 tun. V roce 2025 přidaly dalších 863 tun. Při současné celosvětové produkci zlatých dolů kolem 3 600 tun ročně tak banky absorbují téměř čtvrtinu roční těžby.
Zlato jako „barbarský relikt“
„Právě ty instituce, které po desetiletí odmítaly zlato jako ‚barbarský relikt‘, jsou nyní nejagresivnějšími kupci,“ říká Valek.
Remonetizace tak podle studie probíhá nejen „shora“, prostřednictvím centrálních bank a států, ale také „zdola“. Ke zlatu se vracejí velcí institucionální investoři, jako jsou penzijní fondy, správci rodinného majetku nebo pojišťovny.
Návrat zlata do měnové role se promítá také do pohledu na jeho budoucí cenu. Model autorů studie pro rok 2030 pracuje s pravděpodobnostním rozdělením, v němž existuje kumulativní 25,3procentní pravděpodobnost překonání hranice 7 000 dolarů za unci.
„Zpět do měnové budoucnosti“
Právě otázka, kam až může návrat zlata do měnového systému zajít, bude jedním z hlavních témat přednášky Marka Valeka „Zpět do měnové budoucnosti“ (Back to the Monetary Future). Zaměří se na proměnu světového finančního řádu, možný vývoj po éře dominance amerického dolaru a na to, co tyto změny znamenají pro zlato, investory a ochranu majetku.
Vyšehradské fórum 2026 se uskuteční ve čtvrtek 22. října 2026 od 18:00 v Kongresovém centru Praha a online. Vedle Marka Valeka vystoupí v panelové diskusi také Pavel Ryba, spoluzakladatel a hlavní stratég skupiny Golden Gate, Štěpán Pírko, hlavní portfolio manažer Golden Gate investiční společnosti, a makroekonomický analytik Marek Brávník.
Koupit si vstupenku na Vyšehradské fórum můžete zde. Cena je 390 Kč.
